Sklizeň obilovin v ekologickém zemědělství

V současném době se ekologičtí zemědělci intenzivně připravují na sklizeň obilovin. Intenzivně proto, že porosty, které nejsou hnojeny dusíkatými hnojivy dozrávají většinou o něco dříve, nežli porosty hnojené. Jaké možnosti ekologický zemědělec má, aby si mohl ještě teď zlepšit podmínky pro sklizeň letošního roku, nebo pro výskyt plevelů v příštích letech?

Selekce plevelů
Ekologický zemědělec nemá v podstatě nikdy sterilně čisté pole kulturní plodiny. Vždy jsou přítomny plevele. Jde o to, jakého druhu a v jakém množství. Nízké množství plevelů nám významně nevadí, ale u silně zaplevelených porostů to může způsobit problémy.
Před sklizní – čili nyní je poslední příležitost provést ruční selekci – vypichování nebo vysekávání pcháče (v době tvorby poupat je nejcitlivější), vytrhání rostlin svízele, případně dalších plevelů. Tyto jsou však nejvíce nebezpečné. Při sklizni dochází k namotávání rostlin na moták, ucpávání mlátícího ústrojí (bubnu) a šikmého dopravníku, ke snížení průchodnosti kombajnu a často i k ucpávání vytřasadel a sít. To podstatně zvyšuje ztráty, zdržuje sklizeň, a je proto nutné tomu předejít.
Mimo těchto problémů dochází i ke znehodnocení sklizeného zrna vyšším obsahem částí rostlin plevelů (drť ze stonků a listů a semena). To může způsobit při vyšší vlhkosti plevelů (např. pcháče) problémy s posklizňovou úpravou – ucpávání sít, zvýšené náklady na sušení, možnost zahřátí (zapaření) sklizně a následné zaplísnění. Může tak dojít k naprostému znehodnocení sklizně.
Při provádění této selekce je však třeba dbát na to, aby rostliny plevelů byly vynášeny na souvrať a zde spáleny. Případně pokud jste si jisti, že dobře ošetřujete komposty a semena plevelů zde budou zahřáním znehodnocena, tak zkompostovat. Většinou se však klíčivost sníží jen u části semen plevelů a ostatní pak mohou být zdrojem dalšího zaplevelení.
Pokud rostliny zůstanou v porostu, je velice pravděpodobné, že semena dozrají a budou základem pro příští problémy. Vjede-li kombajn do pcháče, dojde k rozprášení bílého oblaku semen a dalšímu rozšíření.
Samozřejmě, že je potřebné, aby se selekce prováděla tak, aby porost obilovin nebyl zbytečně ničen – znamená to chodit pokud možno po řádcích. Vzhledem k tomu, že některé plevele – hlavně pcháč – jsou opatřeny malými ostny, je nutné vybavit se rukavicemi.
Organizace sklizně a seřízení kombajnu
Někteří ekologičtí zemědělci využívají, ale je to spíše výjimka, trojfázovou sklizeň. Rostliny jim lépe dozrají a semena plevelů vymlátí doma, ne na poli.
Častější je využití dvoufázové sklizně – u zaplevelených a nestejnoměrně dozrávajících porostů.
Další možností, jak si trochu pomoci s regulací plevelů, je seřízení kombajnu.
V případě, že je porost zaplevelený plevely s malými semeny, např. chundelkou metlicí, které již dozrály, dochází při normálním seřízení ventilátoru k tomu, že většina těchto semen prolétne spolu s plevami ven z kombajnu zpět na pole. Pokud se otáčky ventilátoru přiměřeně sníží, větší část semen plevelů zůstane ve sklizeném semeni a na pole se nám nedostává.
Je to samozřejmě závislé na výšce plevelů, výšce strniště, době dozrávání kulturní plodiny a plevele, ale u některých plevelů si lze takto pomoci.
Pokud to však uděláme, musí se u některých kombajnů upravit i mezera hradítka nad vyprazdňovacím šnekem – sklizená směs semen obilnin a plevelů má totiž jinou sypkost a mohlo by dojít k tomu, že nejde vysypat a vybírání zásobníků kýbly v letním parnu je činnost poměrně neoblíbená.
Dále musíme mít zajištěnou okamžitou posklizňovou úpravu – předčištění. Část semen se zvýšenou vlhkostí by mohla způsobit zplesnivění. Naopak pokud možnost posklizňového ošetření nemáme, je nutné otáčky ventilátoru zvýšit, aby jsme sklízeli pokud možno co nejčistší materiál i za cenu vyšších ztrát.
Další možností, jak si pomoci, je seřízení otáček mlátícího bubnu a vzdálenosti bubnu od koše. Se stoupajícími otáčkami bubnu a menší mezerou stoupá nadrcení plevelných, většinou ještě zelených, rostlin. Je vhodné proto na poli vyzkoušet jak kombajn seřídit, aby k tomuto nedocházelo. Mimo sklizně porostů zaplevelených např. pcháčem, merlíky a dalšími ještě zelenými plevely. Je to výhodné např. i při sklizni pohanky, kde je část semen a listů zelených. Při snížení otáček a zvětšení vzdálenosti nejsou zelená zrna vymlácena, zůstávají ve slámě a vyjdou ven z kombajnu – je to výhodnější než mít problémy s posklizňovou úpravou. Také listy nejsou rozbity a procházejí celé ven. Neucpávají síta a vytřasadla a nejsou problémem ve sklizeném zrnu. Zde je naopak výhodné zvětšit otáčky ventilátoru, aby zelené části vycházely ven.
U zaplevelených porostů je také dobré přizvednutí žacího stolu. Kombajnem potom prochází méně hmoty a dochází k menšímu ucpávání dopravních cest a nižším ztrátám.
Při sklizni zaplevelených porostů je nutné pravidelně kontrolovat stav sít a vytřasadel. Zelené části rostlin na nich ulpívají, ucpávají je a způsobují pak vysoké ztráty zrna, které přechází přes ně a vypadává ven.
Po sklizni přečistit
Zelená semena a zbytky rostlin jsou zdrojem vlhkosti a zaplísnění sklizně, a je proto nutné je co nejdříve odstranit – přečistit. Není li to možné, musíme zajistit aktivní provětrávání těchto semen, nebo jejich rozptýlení na mlatě do nízké vrstvy (15 – 30 cm) a její pravidelné přemísení, než bude hmota sklizně stejnoměrně suchá.
To samé platí u porostů nezaplevelených, sklizených ve vyšší vlhkosti nebo nestejnoměrně dozrávajících (pohanka, amarantus, oves). U vlhčích porostů dojde bez větrání nebo přemísení vrstvy velice rychle k zapaření, a poté zplesnivění celé sklizně.
Po usušení nebo zaschnutí zelených semen a kulturních rostlin nebo plevelů je nutné opět sklizenou hmotu vyčistit. Při čištění je třeba kontrolovat síta – dochází ve vyšší míře nežli u porostů nezaplevelených k ucpávání sít. To platí i u nezaplevelených porostů pšenice špaldy, kde při větším semeni s plevami také dochází k ucpávání otvorů sít.
Co na poli
Většina ekologických zemědělců slámu sklízí, což je vhodné provést rychle. Zaorání předpokládá kvalitní rozbití a hlavně rozptýlení již při sklizni kombajnem, nebo následně pomocí cepáku.
Pravidlem by mělo být rychlé provedení podmítky a její ošetření – přivalení. Je to velice nutné jak pro podnícení vzcházení výdrolu kulturní plodiny, tak i pro plevelných semen.
V další fázi pak při orbě dojde k zaklopení a zničení takto vzešlých porostů.
Závěr
Ekologický zemědělec nemá možnosti zemědělce konvenčního, nemá herbicidy na odplevelení polí, nemá regulátory dozrávání a desikanty, aby si usnadnil sklizeň. Má ale cíl provést to jinak. Proto musí vyzkoušet svůj rozum, zkušenosti a využít všechny možnosti před sklizní, při ní i po ní, aby si závěr pěstebního období sklizeň usnadnil a sklidil hodnotnou úrodu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *