Sklizeň a sázení brambor současně

Když se v polovině června sešli pěstitelé brambor v Čelákovicích na tradičním odborném semináři pořádaném Ústředním bramborářským svazem České republiky (ÚBS ČR), nejednou byl v živých diskuzích zmiňován paradox letošní pěstitelské sezóny. Zatímco se v Polabí počátkem června rané brambory začínaly sklízet, na Vysočině se teprve dosazovaly poslední plochy.

V nezvykle pozdním termínu, který řada pěstitelů vůbec nepamatuje, mohla kvůli vývoji počasí odstartovat letošní bramborářská sezóna. A právě počasí způsobilo i řadu dalších agrotechnických komplikací. Jak uvedl Ing. Jaroslav Čepl, CSc., ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o. (VÚB), problémem bylo letos pro pěstitele zvládnout například ochranu proti plevelům. Mnoho porostů nebylo možné letos preemergentně herbicidně ošetřit. Jediným možným řešením bylo použití přípravků posteemergetních. To však s sebou nese některá rizika, která připomněl Ing. Pavel Kasal, Ph.D., rovněž z VÚB. Některé z pěstovaných odrůd jsou totiž velmi citlivé na účinné látky obsažené v těchto přípravcích.

Geneticky modifikované brambory na našich polích
První rok pěstování geneticky modifikovaných brambor na českých polích – to je další zvláštnost letošní sezóny, kterou zmínili v Čelákovicích jak předseda ÚBS ČR Ing. Miloslav Chlan, tak přítomná zástupkyně Ministerstva zemědělství ČR Ing. Eva Dobiášová. Na Vysočině bylo letos vysázeno asi 150 hektarů odrůdou Amfora, která je určena výhradně pro průmyslové využití, a to díky modifikaci danému vysokému obsahu amylopektinového škrobu v jejích hlízách.

Odrůdy v hlavní roli
Čelákovické setkání pěstitelů brambor se však krom na aktuální dění v oboru tradičně zaměřuje především na problematiku odrůdové skladby brambor. Ing. Václav Čermák z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) informoval o tom, že letos bylo šest nových odrůd – velmi rané Capri a Susan, polorané Linda a Jolana a pozdní Dominator a Lydia. Celkem v současnosti u nás registrováno 155 odrůd.

Další snížení množitelských ploch
Vyšší nežli počet registrovaných odrůd je počet odrůd zařazených na množitelské plochy, což je dáno také pěstováním odrůd z evropského katalogu. Podle slov Ing. Lubomíra Šantrůčka z ÚKZÚZ se letos pěstuje 180 odrůd. Jde o významné snížení jejich počtu, neboť loni se toto číslo vyšplhalo až na 201. Zpřehlednění trhu s odrůdami lze vnímat pozitivně. Negativní zprávou však je, že se také snížila množitelská plocha brambor a to na 3429 hektarů. Loni to bylo 3703 hektarů a například v letech 2008 více než 4 tis. hektarů.

Nejpěstovanější odrůdy
Ing. Šantrůček dále prozradil, jaké plochy množení zaujímaly letos konkrétní odrůdy. Absolutně největší plocha množení patřila tradičně odrůdě Impala (272,4 ha). V kategorii velmi raných odrůd ji v pořadí podle výměry následovaly Agata, Carrera, Magda a Colette. V kategorii ostatních odrůd má největší zastoupení Adéla (219,2 ha), dále Marabel, Dali, Princess a Ornella. Deset nejpěstovanějších odrůd představuje více než 43 % všech množitelských ploch.

Situace na trhu
Ing. Milan Čížek, PhD., z VÚB, hodnotil aktuální situaci na trhu brambor. Podle odhadů se v České republice zvýšila plocha raných brambor asi o 20 % a oproti průměru byla letos sklizeň raných brambor opožděn asi o 15 dnů. V době konání semináře v polovině června se podle slov Ing. Čížka rané brambory prodávaly za cenu 11–12 Kč/kg a v té době dosahovaný výnos brambor se pohyboval asi na úrovni 20 t/ha. Odborník předpokládá pro letošní rok příznivou rentabilitu pěstování raných brambor u nás.

Výsledky prvních sklizní
Nově povolené velmi rané odrůdy, o nichž hovořil na semináři Ing. Čermák, se představili také v pokusech na nedaleké zkušební stanici ÚKZÚZ v Přerově nad Labem. Jak uvedl její vedoucí Ing. Vít Vašát, CSc., rané brambory se tam prvně sklízejí již po 60 dnech od výsadby. Využívá se technologie pěstování se závlahou a podle typu pokusu s či bez použití netkané textilie. Při setkání na stanici na závěr semináře mohli účastnici již zhodnotit výsledky také druhé sklizně uskutečněné po 67 dnech od výsadby. Nejvyššího výnosu při ní dosáhla v technologii bez textilie odrůda Susan (33,1 t/ha), následovaly ji odrůdy Solist (32,6 t/ha) a Magda (31,3 t/ha). Průměr všech do pokusu zařazených odrůd byl 25,2 t/ha. V technologii s využitím textilie na sebe upozornily odrůda Adora (32 t/ha), Everest (31,4 t/ha) a opět Suzan (30,4 t/ha). Průměr činil 25,61 t/ha.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *