Skladování v ochranné atmosféře

Sklizňové a posklizňové ztráty způsobené špatným zacházením se surovinami, napadením hlodavci a škůdci a šířením skladištních chorob dosahují v některých případech až 25 % celkového objemu sklizených plodin. Posklizňové úpravy zemědělských surovin rostlinného původu slouží pro účely co nejrychlejšího převedení plodin do stavu vhodného k přepravě, okamžitému zpracování nebo dlouhodobému skladování.

Prodloužení doby uchovávání zemědělských komodit s minimálními ztrátami je těsně spojeno s rychlostí metabolických procesů v nich probíhajících a rychlostí vývoje patogenních mikroorganismů a fyziologických nemocí.

Vedle aktivit v rámci posklizňového vyčištění se jedná také o přiměřeně rychlé zchlazení nebo dosušení. Použití skladování v chladírnách s řízenou relativní vlhkostí vzduchu ve skladu vede ke snížení rychlosti dýchání a odpařování a současně i vývoje některých nemocí. Vzhledem k tomu, že suroviny rostlinného původu představují různé části rostlin v různém stádiu vývoje a s rozdílnou fyziologickou aktivitou, musí i skladovací podmínky tuto rozmanitost zohledňovat. Obecně lze konstatovat, že se snažíme o utlumení metabolismu a zpomalení enzymových reakcí za jistých předpokladů, které vychází z vlastností jednotlivých druhů zemědělských plodin určených pro skladování jak v řízené atmosféře, tak za normálních podmínek.

U některých komodit (u nás nejčastěji zastoupené ovoce – jablka) je možné dosáhnout lepších výsledků při skladování v řízené atmosféře. Tento proces je založen na udržování optimálních hodnot teploty a relativní vlhkosti a zároveň na regulaci složení plynu ve skladovacích kapacitách. Skladování v řízené atmosféře vede obecně ke snížení metabolické aktivity a v případě jablek, hrušek, banánů či rajčat je možný i odklad začátku klimakterického období.

Atmosféra s nízkým obsahem kyslíku snižuje produkci etylénu a kombinace nižšího obsahu kyslíku a vyššího obsahu oxidu uhličitého zeslabuje působení etylénu. V důsledku tohoto jevu je oddáleno i dozrávání, je uchována nutriční hodnota a vzhled jednotlivých druhů skladovaných zemědělských plodin. Snížením obsahu kyslíku a zvýšením obsahu oxidu uhličitého je zpomalen vývoj patogenních mikroorganismů a výskyt některých fyziologických poruch a tím se prodlužuje období skladování plodin.

 

Ing. Jiří Bradna, Ph.D.,

Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha-Ruzyně

Doc. Ing. Jan Malaťák, Ph.D.,

Česká zemědělská univerzita v Praze

Článek vznikl za finanční podpory z výzkumného projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum (NAZV) Ministerstva zemědělství s číslem QJ1510204 a dlouhodobého koncepčního rozvoje organizace VÚZT, v.v.i. s kódem RO0616.

 

Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 7/2016.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *