Skladování semen genetických zdrojů rostlin

Růst světové populace a jejích nároků na potraviny a suroviny klade nové požadavky na zvyšování zemědělské produkce a její kvality. Pěstováním a šlechtěním vznikla u zemědělsky využívaných druhů obrovská vnitrodruhová genetická diverzita reprezentovaná šlechtěnými a krajovými odrůdami a jiným genetickým materiálem, které jsou spolu s planými příbuznými druhy označovány jako genetické zdroje rostlin (GZR).

Uchováním GZR se zabývají Ing. Ludmila Papoušková, Ph.D., a Ing. Vojtěch Holubec, CSc., z Genové banka Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v článku v Úrodě č. 9/2017. Konstatují, že většina GZR je uchovávána v národních genových bankách (83 %) a v Mezinárodních centrech pro zemědělský výzkum (CGIAR), kde je uloženo zhruba 11 % světových genofondů. Odhaduje se, že ve světě je nyní v kolekcích genových bank shromážděno asi 7,4 mil. položek GZR, z toho třetina v Evropě. V České republice se shromažďování genetických zdrojů rostlin, jako výchozích šlechtitelských materiálů, datuje již od počátku minulého století, kdy jsou k dispozici první zprávy o shromažďování a studiu odrůd ječmene (1899) a pšenice (1903). Konzervace semen množených GZR byla postupně zajišťována v neklimatizovaných skladech a podle stavu klíčivosti byla nutná častá regenerace, podle typu plodiny každých 3–5 let. Důležitým milníkem byl rok 1988, kdy byl ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV) Praha zahájen rutinní provoz genové banky.
Genetické zdroje vegetativně množených druhů byly v minulém století postupně shromážděny v odpovídajících plodinových ústavech (například ovocné druhy ve výzkumném ústavu v Holovousích, chmel v Žatci a brambory v Havlíčkově Brodě). Podařilo se tak zachovat většinu starých krajových a šlechtěných odrůd. Při konzervaci genetických zdrojů rostlin lze obecně rozlišit dva základní přístupy. Ex situ konzervace, tj. konzervace mimo výskyt přirozeného výskytu, se zpravidla využívá u hospodářsky významných druhů rostlin (uchovávání v genových bankách, polní kolekce, in vitro kolekce aj.). Pro In situ konzervaci je charakteristické uchovávání určité populace (druhu) v podmínkách jeho přirozeného výskytu. V článku autoři dále popisují kromě jiného podmínky skladování v genové bance i služby, které poskytuje.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *