Skladování olejnin a rizika spojená se škůdci

Řepka patří mezi naše nejvýznamnější olejniny. Její osevní plochy se pohybují kolem 400 tis. ha a v roce 2014 dosáhla sklizeň přes 1,5 mil. tun (publikace Zemědělství 2014). Ostatní druhy olejnin tvoří minoritní produkci přibližně kolem 100 tis. tun, přesto některé tyto olejniny mají obrovskou přidanou hodnotu.

Příkladem může být mák pro potravinářské účely, jehož cena se pohybovala v marketingovém roce 2013/2014 na hranici necelých 62 tis. Kč za jednu tunu. Z hlediska skladování a požadavků na ochranu proti skladištním škůdcům přináší tato produkce nemalé požadavky na posklizňové úpravy a skladovací kapacity, upozorňují Ing. Radek Aulický, Ph.D., a Ing. Václav Stejskal, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v článku, věnovaném skladování řepky. Vychází v Úrodě č. 6/2016.
Autoři připomínají, že na rozdíl od obilovin je nutné si uvědomit, že olejniny obsahují vyšší podíl oleje, který umožňuje přežívání skladištních škůdců i při nižších vlhkostech semene. Z hlediska prevence výskytu škůdců by měla být u obilovin cílová vlhkost komodity kolem 13 %, tak u olejnin by měla být do 8 %. Také je u olejnin potřeba počítat s tím, že před naskladněním je nutné semena vyčistit a zbavit různých posklizňových nečistot, které mohou obsahovat vyšší vlhkost nebo vázat více vzdušné vlhkosti, a tím vytvářet lokální místa pro množení skladištních škůdců.
Stejně jako obiloviny i olejniny podléhají v EU systému tzv. ”0” toleranci živého škůdce, konstatují autoři. U některých druhů olejnin, jako je mák nebo slunečnice, je nulový výskyt skladištních škůdců mnohem důležitější, protože se může jednat o potraviny k přímé konzumaci.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *