Šíření plevelů z neobdělávaných a neudržovaných ploch

Od začátku devadesátých let prochází zemědělství poměrně složitou cestou. To se projevuje na stavu zaplevelení našich polí. Nedostatek finančních prostředků mezi zemědělci a v řadě případů složitá orientace v uplatnění se na trhu vytváří vhodné podmínky pro nárůst zaplevelenosti polí.

Do obtížné situace se však dostávají i ti zemědělci, kteří se o svá pole starají dobře. Z okolních zanedbaných ploch se plevele šíří větrem i na jejich pole. Na zemědělskou půdu se však dostávají mnohé plevelné druhy také z ploch, které nemají se zemědělstvím nic společného – z neudržovaných náspů, okrajů silnic a dálnic, ze železničních svršků, skládek a výsypek, ze stavenišť a z ostatních komunálních ploch. Vezmeme-li v úvahu i neudržované a zanedbané pastviny a louky v podhorských a horských oblastech, jde o významnou plochu, která je nebezpečným zdrojem plevelů (generativních i vegetativních diaspor).
Způsobů a cest šíření plevelů ze zanedbaných ploch je celá řada. Nejnebezpečnější jsou ty plevele, které mají vysoký rozmnožovací potenciál (vytvářejí obrovské množství diaspor za vegetaci) a mají schopnost šířit se větrem na velké vzdálenosti. Do této skupiny patří mnoho jednoletých i vytrvalých bylin, ale i dřeviny. Tyto rostliny osidlují ve vhodných podmínkách přilehlé plochy ve směru větru a rychle obsadí volný prostor. Jsou to především bříza bílá, locika kompasová, mléč bylinný, mléč drsný, mléč rolní, pajasan žláznatý, pampeliška lékařská, pcháč rolní, pcháč obecný, pcháč bažinný, podběl lékařský, turanka kanadská, vratič obecný, starček obecný a další plevelné druhy. Mají schopnost rychle osidlovat neudržované plochy (výsypky, skládky, náspy atd.). Na nich se velmi rychle rozšiřují a jsou schopny následně zaplevelovat přilehlé okolí. Jde-li o plochy zanedbané, tlak generativních diaspor je velmi silný a způsobuje nárůst nákladů při regulaci plevelů na přilehlých polích.
Do další skupiny patří plevele, které jsou zavlékány do okolí prostřednictvím nažek ulpělých na srsti zvířat. Tímto způsobem jsou nažky uvedených plevelů roznášeny po okolí. Po uvolnění semen jsou schopny v příznivých podmínkách rychle vyklíčit a vytvořit nové rostliny. Protože jde o rostliny s vysokou konkurenční schopností, rychle se v porostu prosadí. Jsou to například bodlák nící, bodlák obecný, bolševník obecný, bolševník velkolepý, lopuch plstnatý, lopuch větší a mrkev obecná.
Velmi významným zdrojem šíření plevelů je v zimních měsících roznášení větrem po sněhu. Vyčnívající lodyhy plevelů jsou větrem ulomeny a se semeny unášeny na veliké vzdálenosti. Tento způsob je při jarním tání kombinován i s transportem semen vodou. Takto se šíří především šťovík tupolistý, šťovík kadeřavý, bolševník obecný, bolševník velkolepý, komonice bílá, čekanka obecná a další plevelné rostliny.
Nezanedbatelným zdrojem rozšiřování plevelů do okolí jsou ptáci, kteří roznášejí po okolí především semena těch rostlin, jež patří mezi významný zdroj jejich potravy. Ptáci poměrně vysoký podíl semen, či plodů poztrácejí (pcháče, bodláky, lopuchy aj.), nebo semena (plody) při procházení zažívacím traktem zůstávají životaschopná (bez černý, růže šípková, ostružiník ježiník aj.).
Dopravními cestami se též významně šíří plevele do okolí, a to v podstatě všemi způsoby dopravy. Nejvýznamnější však jsou železniční a automobilová doprava. Velká hustota železniční i silniční sítě na našem území (vzhledem ke špatné údržbě kolejišť a náspů na železnici i příkopů a náspů podél silnic a dálnic) k tomu přispívá. Touto cestou se po našem území šíří bytel metlatý, turanka kanadská, ambrosie pelyňkolistá, laskavce, rdesna, mračňák a další. Takto k nám ovšem přicházejí také cizokrajné plevele (například locika tatarská aj.)
Nepodcenitelným zdrojem zaplevelení jsou pozemky určené pro stavby. Jde nejen o stavební plochy, ale i o plochy spojené s výstavbou silnic či dálnic. Vzhledem k povinnosti zachovat ornici je skrývka uskladňována na haldách, které bývají ponechány bez ošetření i několik let, než jsou využity zpravidla při rekultivacích devastovaných pozemků či skládek. V té době se stávají výrazným zdrojem zaplevelení pleveli šířícími se nažkami větrem, zdrojem vytrvalých plevelů, ale též plevelů, které vyrostly z půdní zásoby. Bývají to merlík bílý, merlík tuhý, laskavec ohnutý, laskavec Powellův, rdesno blešník, ježatka kuří noha, lebeda lesklá, lebeda rozkladitá, heřmánkovité plevele, mák vlčí a další.
Tyto plevelné druhy se v průběhu existence skládky rychle rozmnožují a vytvářejí obrovské množství semen. Jelikož jde o plevele, jejichž semena mají dlouhou dormanci, zůstávají semena v půdě životná po dobu několika let (více než 10 let). Tato semena jsou potom s ornicí rozvážena i do vzdálených míst, kde je skrývka používána. Po rekultivaci pozemků uvedené plevele rychle vcházejí a komplikují údržbu těchto ploch. Mnohdy se tak některé druhy dostávají i do míst, kde se dříve nevyskytovaly. Podobně bývají zdrojem zaplevelení i neudržované komposty a hnojiště.
Na základě uvedených faktů je nutné vyvodit následující závěry. Regulaci plevelů je nutné věnovat stálou pozornost a to z pohledu hospodaření na orné a zemědělské půdě, ale i z pohledu péče o nezemědělskou půdu, staveniště, železniční svršky a komplex pozemků komunální sféry. K dosažení uspokojivého efektu se dopracujeme pouze soustavnou údržbou a péčí o vlastní či svěřené pozemky za pomoci všech možných způsobů regulace plevelů.

Ing. Jan Mikulka, CSc.,
Výzkumný ústav rostlinné výroby,
Praha – Ruzyně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *