S povodněmi je nutné počítat

Povodně byly a budou. Povodně patří ke krajině a spoluvytvářely ji. Při déletrvající absenci povodní ztrácí krajina (a lidé jí v tom doposud velmi účinně pomáhali a pomáhají) svou paměť a když velká voda přijde, jsou její následky tím větší, čím déle pauza mezi povodněmi trvala. Dlouhodobá absence povodní je tedy svým způsobem nebezpečná. Povodním nelze zabránit, je však třeba udělat co nejvíce pro jejich kontrolovaný průchod krajinou. Je však třeba při všech činnostech v té části krajiny, kde může k povodním dojít, zachovávat princip předběžné opatrnosti. Žádná reálná technická opatření totiž proti tisícileté vodě nepomohla a nepomohou.

Takové tvrdě racionální poznatky zazněly při mezinárodní konferenci Protipovodňová prevence a krajinné plánování, která proběhla v polovině března v Pardubicích. Jeden z programových bloků – Aspekty hospodaření na zemědělské půdě – se velmi úzce dotýkal problematiky povodní ve vztahu k zemědělství.
V zemědělské krajině se povodně zpravidla odehrávají v území údolních niv. Ty jsou (a to dokonce zněním ČSN 75 0121) definovány jako „plochá část dna údolí, podél vodního toku, tvořená říčními náplavami, s kolísající hladinou podzemní vody, s případným výskytem průsakové vody. Při povodních bývá zpravidla zaplavována.“ Údolní nivy by proto měly být využívány s vědomím možnosti povodně. Zemědělství v nich má své místo, pokud není spojeno se stavbami hospodářských objektů a sídel v tomto území. Z historického hlediska je zajímavé, že nivy začaly být obývány relativně pozdě. Slované se jim vyhýbali a své sídla stavěli výše, na říčních štěrkopískových terasách. Stará sídliště na jižní Moravě nebyla povodněmi v roce 1997 poškozena ani zasažena.
Diskuse jsou a budou o konkrétní podobě využívání pozemků v záplavových územích. Krajině vlastní by byly lužní lesy a trvalé travní porosty, v minulých desetiletích však byla tato území využita pro velmi intenzivní zemědělskou výrobu. Nyní je větší prostor pro neinvestiční opatření, vedoucí ke změnám ve využívání pozemků, s možností využívání národních a „evropských“ dotací. Je proto nepochopitelné, že část národních prostředků, určených právě pro podporu neprodukčních a krajinotvorných funkcí zemědělství byla pod tlakem produkčních oblastí přesunuta do koše „přímých podpor“. V souvislosti s problematikou povodní tak může dojít k situaci, že podpory půjdou na plochy, které mohou být postiženy povodněmi a zničená produkce bude pak pod dalším tlakem kompenzována opět z veřejných prostředků, protože pojišťovny se v těchto územích po zkušenostech z let 1997 a 2002 již chovají mnohem opatrněji a do pojišťovacích rizik v záplavových územích nejdou.
S ekonomickými riziky postižení velkou vodou by však měli zemědělci v ohrožených územích počítat a zahrnout je do svých úvah. Otázkou však zůstává, jak přímo v provozech v současné situaci vytvořit ekonomické a materiální rezervy pro tento případ… Reálná a systémová protipovodňová prevence musí probíhat v prostoru celých povodí, tedy až do míst, kde povodně vznikají a kde je možné vodu především změnami ve využívání pozemků a v jejich prostorové optimalizaci pozdržet, a to jak opatřeními vedoucími ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, tak technickými opatřeními (suché poldry, odbahnění rybníků, vyčištění koryt a jejich revitalizace). Tato opatření omezují rozsah povodní v níže položených katastrech a územích a proto je nutné, aby pro to byly vytvořeny nejen materiální, ale i legislativní předpoklady.
Na všech preventivních protipovodňových aktivitách by mohli a také měli participovat právě zemědělci, ať už jako iniciátoři, nebo realizátoři, a to především ti, kteří v konkrétní krajině hospodaří, znají ji a sami by měli mít i bytostný zájem na zlepšení současné situace. Nelze kalkulovat s tím, že velké povodně postihly Moravu v roce 1997 a Čechy roku 2002 a že je tedy na několik desetiletí nebezpečí zažehnáno. Povodně žádný lidský kalendář neuznávají, zato tvrdě poukáží na chyby, jichž se lidé při svém chování v krajině dopustili.
Břetislav Koč

Text k foto:
S tím, že povodeň občas projde lány pšenice nebo jiných kultur je třeba počítat… Snímek byl pořízen u Kroměříže při povodni na Moravě roku 1997.
Foto Břetislav Koč

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *