Rumunsko nastupuje nelehkou cestu

Obrovské kytice barevných tulipánů, které nabízejí na nárožích lidé z vesnice, spousta aut nejrůznějších značek a opotřebovanosti, klimatizace hyzdící už tak dost zdevastované fasády domů na hlavní třídě (o těch v bočních ulicích ani nemluvě), balicí papír místo záclon za mnoha okny, potácející se zubožení psi bez pána, ojediněle opravený dům, nádherný hotel s perfektně fungujícími službami – tak jsem viděla Bukurešť letos v polovině dubna.

Návštěva Rumunska, jeho hlavního města a také stanice zemědělského výzkumu a vývoje, se uskutečnila v rámci Klubu zemědělských novinářů C. A. C. (Club of Agro Communicators), který založila a jehož činnost podporuje významná chemická společnost BASF. Novináři ze zemí střední a jihovýchodní Evropy zabývající se zemědělskou problematikou mají možnost navštěvovat různé evropské země, nahlédnout do jejich zemědělství a seznámit se na tiskové konferenci s aktivitami a plány firmy BASF v chemické ochraně rostlin.

Vesnice je chudá, vláda si věří

Vyjíždíme z Bukurešti. Jak se vzdalujeme od centra, domy jsou menší a zchátralejší, stále častěji musíme zpomalovat kvůli malým vozíkům, které táhnou koně. Krajina je rovná až k obzoru, nikde žádné stromy nebo remízky. Rozsáhlé neobdělané plochy střídají pásy světle zeleného obilí a zorané země. Půda je tmavá, úrodná, ale je zřejmé, že už i jarní sluníčko ji dokáže vysušit a co teprve vítr, který se nemá o co zarazit. Na prašných dvorcích u vesnických stavení se popelí slepice a povalují psy, kozy okusují trávu, najdou-li nějakou, tu a tam vidíme hospodáře, jak vede po malém políčku pluh tažený koníkem …
Na venkově žije v Rumunsku zhruba polovina obyvatel země. Orientace na zemědělství je velmi výrazná, hospodaření na půdě je tam tradiční činnost. Mezi jednotlivými regiony jsou ovšem značné rozdíly a paradoxně je pravděpodobně nejchudší ta část země, kde je nejúrodnější půda.
„V zájmu naší vlády je co největší posílení rozvoje zemědělství, a tím následně i vesnic,“ říká Gheorghe Flutur, ministr zemědělství, lesnictví a rozvoje venkova. Současně si ovšem nejen on, ale i celá vláda uvědomuje, že do vstupu Rumunska do Evropské unie, který se má uskutečnit v roce 2007, mnoho času nezbývá a změny potřebné pro splnění požadavků EU budou rozsáhlé. „Přesto nemáme ze vstupu obavy,“ pokračuje ministr, „protože 85 % Rumunů chce do unie vstoupit a zvláště venkovské obyvatelstvo tento krok výrazně podporuje. Část prostředků na obnovu vesnic a infrastruktury uvolníme z vlastních zdrojů, částečně počítáme s podporou v rámci programů SAPARD a dalších.“

Zemědělství plné kontrastů

Obrovský produkční potenciál skrývají zemědělská půda Rumunska i velké plochy lesa. Největšími problémy jsou podle ministra zemědělství v současné době půdní držba a uplatnění zemědělské produkce na domácím i zahraničním trhu. Intenzivně se pracuje na jednotné evidenci půdy a chovaných hospodářských zvířat. Přestože je velký podíl půdy v soukromém vlastnictví, je tu i půda, která byla vlastníkům odňata. Nyní je snaha ji opět vrátit.
V rumunském zemědělství pracuje 36 % obyvatel, což je v budoucnu neudržitelný podíl. Na vesnici je rozvinuto samozásobování (například v mléce), ve městech vydávají Rumuni za potraviny 50 – 60 % svých příjmů. Potraviny jsou drahé, velké množství se jich dováží (hlavně ovoce a zelenina), přestože by bylo možné je vyprodukovat doma. V souvislosti se vstupem do unie bude nutné zvýšit produktivitu práce v zemědělství, což ovšem znamená nezaměstnanost, a ta je nyní už přes 13 %.
Restrukturalizace zemědělství je v Rumunsku nutná rovněž z hlediska rozlohy jednotlivých hospodářství. Nyní jsou velké rozdíly podle oblastí. Zatímco na jihu země je hospodaření soustředěno do větších celků a je zájem tato větší hospodářství dále slučovat, na ostatním území převládají malá hospodářství a rolníci tam nemají o slučování zájem. Cílem současné vlády je stabilizovat zemědělství v rodinných farmách o průměrné výměře zhruba dvacet hektarů.

Výzkum pomáhá velkým i malým

Stanice zemědělského výzkumu a vývoje Teleorman v Drặgặneşti-Vlaşca je velmi moderní zařízení. „Naše výzkumné cíle, které realizuje devět výzkumných týmů, jsou stanoveny na národní i regionální úrovni,“ představuje činnost stanice její ředitel dr. Ing. Emilian Negrilặ a pokračuje: „Investice do zemědělství mají v naší zemi velký význam zvláště tam, kde je velmi úrodná půda. Snažíme se vyzkoušet nové pěstitelské systémy a uvést je do praxe. Testujeme také osiva, zemědělskou techniku a přípravky na ochranu rostlin pro registrace. Rádi přijímají všechny novinky. Věříme, že pomohou pozvednout úroveň našeho zemědělství.“
Činnost stanice je částečně financována státem, ale některé její aktivity přinášejí zisk. Výstupem hospodaření jsou vysoce kvalitní osiva zeleniny nebo plemenný materiál u skotu. Poradenství je zajišťováno na základě smluv s jednotlivými subjekty, jimiž mohou být jak malá rodinná hospodářství, tak velké zemědělské společnosti.
Úloha výzkumných středisek v budoucnosti významně poroste. V Rumunsku jsou různorodé půdní i klimatické podmínky – od písčité až po nejkvalitnější půdu, od vlhkých regionů až po regiony, které mají vláhy nedostatek. Důležité tedy je doporučovat v jednotlivých oblastech postupy vhodné pro místní podmínky a na zřeteli přitom mít i rozdílnou úroveň znalostí farmářů.

Svět se propojuje

Když se Klub zemědělských novinářů sešel poprvé, tehdy v chorvatském Dubrovníku, měla Evropská unie 15 členských států, nyní jich je o deset víc a další se na vstup do unie připravují. Jak uvedl Claus Illing, čelní představitel společnosti BASF, ve svém myšlenkově široce pojatém vystoupení, integrace Evropy je velmi složitý proces. Zvláště v zemědělství, které označil za operu o mnoha dějstvích, není transformace na nové podmínky jednoduchá, i když se regionální zájmy kryjí se zájmy Evropské unie.
Za nový a velmi důležitý segment zemědělství označil Claus Illing obnovitelné zdroje energie. Přitom zdůraznil rozpor mezi tímto směrem a produkcí potravin. Energetické plodiny totiž budou konkurovat tradiční zemědělské výrobě nejen v požadavcích na půdu. Je tady i otázka, jak oba směry spojit politicky a podnikatelsky. Jasné ale je, že zásoby fosilních zdrojů energie jsou stále menší a jednoho dne dojdou. Na druhé straně ovšem počet obyvatel planety stoupá a mnoho lidí hladoví. Prostor pro rozvoj zemědělství tedy existuje a se vstupem Rumunska do Evropské unie se otevírá i pro tuto zemi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *