RUČNÍ NEBO MECHANIZOVANÁ SKLIZEŇ HROZNŮ?

V ČR se vinná réva pěstuje v současné době na ploše asi 12 000 ha. Sklizeň hroznů se stává limitujícím faktorem intenzity pěstování a rozšiřování vinic neboť z celkového objemu prací ve vinici tvoří sklizňové práce asi 30 %. Požadavky na urychlení sklizně tzv. „časový tlak“ může vyvolat celá řada faktorů, z kterých nejdůležitější jsou požadavek na vysokou kvalitu produktu, vývoj klimatických podmínek, které ovlivňují riziko napadení houbovými chorobami a předpokládaný nedostatek pracovních sil.

V ČR lze sklizeň dle způsobu provedení rozdělit na dva typy:
Částečně mechanizovaná sklizeň hroznů
U převážné části vinic je dnes v ČR uplatňována částečně mechanizovaná sklizeň v různých variantách. Jsou to hlavně:
– sklizeň do plastových beden s vyvážením z řad
– sklizeň do traktorových přívěsů nebo návěsů – vyprazdňovaných vyklápěním
– sklizeň do univerzálních sklízecích návěsů – sklízecích van se šnekovým vyprazdňováním
– sklizeň do polních lisů tažených traktory
Všechny tyto varianty vyžadují značnou potřebu lidské práce, což při její stále rostoucí ceně často znamená neúnosný růst nákladů. Výkonnost dosahovaná při částečně mechanizované sklizni závisí na odrůdě, hektarovém výnosu, na počasí a na použité mechanizaci. Při tradiční sklizni do beden se pohybuje v rozmezí 250 – 450 kg za směnu na 1 pracovníka, při sklizni do sklízecích van se dosahuje 600 – 700 kg za směnu na 1 pracovníka.
Přesto, že se už v 70. letech začala v našich podmínkách uplatňovat plně mechanizovaná sklizeň hroznů u velkých JZD, nenastalo z mnoha důvodů její větší rozšíření. S rozpadem těchto celků se většinou od plně mechanizované sklizně upustilo.
Plně mechanizovaná sklizeň hroznů
Je vždy pouze jednorázová, kdy princip oddělování bobulí od třapin je mechanický – vibrační.
Sklízeče jsou konstruovány jako samojízdné, portálové stroje nebo jako návěsné stroje traktorové.
Ve vyspělých vinohradnických zemích (USA, Francie) je patrný trend k univerzálním podvozkům s výměnnými adaptéry pro chemickou ochranu, kultivaci, osečkování a sklizeň. Představiteli tohoto trendu jsou zejména stroje firmy Gregoire, Braud, Pellenc.
Pracovní proces sklizně je rozdělen do těchto fází:
setřesení – rozkmitáním stěny porostu dochází k oddělení bobulí od třapin. Pracovní ústrojí je tvořeno 2 – 4 svislými tyčemi kmitajícími kolem osy, na kterých jsou stavitelně uchycené vodorovné laminátové pruty působící na stěnu porostu.
zachycení – na záchytné zařízení tvořené otočnými plastovými deskami uchycenými na výkyvných držácích nebo dvojicí kapsových pásových dopravníků přiléhajících z obou stran ke kmínkům révy a k opěrné konstrukci
doprava – je řešena systémem pásových dopravníků na nichž současně dochází k odsávání listí a dalších příměsí. Sklizený produkt (bobule a část třapin) je dopraven do zásobníku, popř. do vedle jedoucího přívěsu
Výkonnosti sklízečů hroznů jsou ovlivňovány zejména technickou úrovní strojů, odrůdou, hektarovým výnosem, stavem porostu apod. Pracovní rychlosti jsou plynule regulovatelné v rozmezí 0 – 10 (12) km/h. Prakticky dosahované výkonnosti podle údajů z různých měření a sledování v 70. a 80. letech jsou u samojízdných sklízečů (Howard, Gregoire) 2,00 – 2,50 ha za směnu (při výnosu 8,0 t.ha-1), u návěsných sklízečů (Stima, Gregoire, Braud, Fuhrmann) 1,50 – 1,80 ha za směnu (při výnosu 8,0 t.ha-1).
Uvedené hodnoty výkonnosti ukazují, že samojízdný sklízeč nahradí práci 45 – 50 pracovníků, návěsný 20 – 25 pracovníků.
V sezóně 1998 pracoval návěsný sklízeč firmy Volentieri v několika vinohradnických podnicích v okresu Břeclav. Přes nepříznivé podmínky v průběhu sklizně dosahoval denní výkonnosti 3,5 – 4,0 ha za směnu, při čemž limitní byla zpravidla dopravní obslužnost při odvozu sklizeného produktu.
Využití strojů pro plně mechanizovanou sklizeň hroznů vyžaduje dodržení řady agrotechnických a organizačních požadavků. Mezi nejdůležitější patří:
požadavky na porost
– výsadba stejné odrůdy, která umožňuje sklizeň jedním průjezdem, dodržení přímosti řad, dodržení šířky úvratí pro návěsné typy min. 10 m
požadavky pěstitelské
– přizpůsobení řezu a vedení keřů révy vinné. Vertikální zóna rozložení hroznů je optimální ve výšce od 0,3 – 0,5 m do 1,8 – 1,9 m podle způsobu vedení. Jsou požadovány rovné kmínky keřů pro spolehlivou funkci záchytných zařízení. Odklonění plodných letorostů od sloupků opěrné konstrukce již při řezu a vyvazování.
– do technologického postupu je zařazeno osečkování letorostů pro zúžení stěny porostu a defoliace pro zmenšení objemu listové hmoty
požadavky organizační
– nastavení pracovního režimu stroje (počet kmitů, výkyv, pracovní rychlost sklízeče), stanovení termínu sklizně dle odrůdy a stupně zralosti
– rychlý odvoz sklizeného produktu ke zpracování, vyrovnání sklizené plochy a úvratí apod.
V současné době se u nás plně mechanizovaná sklizeň hroznů praktikuje ve velmi malé míře. Důvodem pro dosavadní nízké využívání těchto strojů je zejména jejich vysoká pořizovací cena a zatím relativně levná pracovní síla.
Přes tyto skutečnosti a přes současný vývoj v používání sklízecích návěsů u malých a středních vinohradnických podniků je nesporné, že hlavně pro střední a větší vinohradnické podniky se stane pořízení a využívání sklízeče hroznů (ať už návěsného nebo samojízdného) nezbytnou nutností. Důvodem bude zejména nedostatek potřebných pracovních sil v průběhu sklízecí sezóny a jejich rostoucí cena. Zkušenosti hlavně francouzských vinohradníků hovoří jasně – 60 % vinic ve Francii se sklízí plně mechanizovaně pomocí sklízečů.

Dr. Ing. Pavel Zemánek, Ing. Vladimír Veverka
Ústav zahradnické techniky, MZLU v Brně

obr.: viz vínoobr1 a víno obr2

Kontaktní adresa:
Dr. Ing. Pavel Zemánek, Ing. Vladimír Veverka
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky
17. listopadu 1a
690 02 Břeclav

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *