Roste význam ozimých jednoděložných plevelů na orné půdě

Hlavním cílem regulace plevelů na orné půdě je postupně snížit zaplevelenost, co nejvíce eliminovat konkurenci plevelů vůči kulturním rostlinám při zachování diverzity plevelných druhů v agroekosystému. Jednotlivá opatření, aby splnila svůj význam, musí být soustavná a promyšlená s cílem postupného snižování zásoby generativních a vegetativních diaspor v půdě. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a v celých zemědělských podnicích je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů i celé řady dalších faktorů.

Nejvýznamnější a nejrozšířenější plodiny z hlediska tržní produkce zemědělců (ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka) jsou sety na podzim. Proto je nutné spolehlivě eliminovat plevelné rostliny, které silně konkurují plodinám již krátce po vzejití na podzim. Při zanedbání pravidel regulace plevelů dochází k nevratnému poškození porostu, kterému nezabráníme ani jarními aplikacemi účinných herbicidů. Trend vysokého podílu pěstování ozimých plodin působí velmi silně na postupné změny v druhovém spektru plevelných rostlin.

V posledních letech jsme svědky rostoucího významu jednoděložných plevelů. U jarních jednoděložných plevelů především ježatky kuří nohy, bérů, rosičky, prosa vláskovitého a miličky. U jednoletých ozimých trav jsou to především chundelka metlice a psárka polní, významně expandují sveřep jalový a sveřep měkký. Výskyty lipnice roční jsou celoplošné, ale nezaznamenali jsme významnou expanzi. Naproti tomu silně expanzní se ukázala mrvka myší ocásek.

Bližší chrakteristiku plevelů a odpověď na otázku, proč jejich výskyt roste, se dozvíte v příspěvku doc. Ing. Jana Mikulky, CSc., a Ing. Jana Štrobacha, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v srpnové Úrodě.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *