Rostlinolékařský zákon se výrazně změní

Chystané změny v právních předpisech Evropské unie v oblasti rostlinolékařské péče popisoval obsáhlý seminář, který proběhl v Praze. Přednášející upozornili na to, jak se budou měnit postupy povolování přípravků, která omezení legislativa přinese a jaký bude předpokládaný časový harmonogram jejího zavádění.

Na úvod upozornil RNDr. Kamil Schützner, externí konzultant spolupořádající České asociace ochrany rostlin, že stále platí směrnice č. 91/414 EHS. Novela legislativy putovala do Evropského parlamentu v lednu, byla ve druhém čtení schválena, a Rada EU by ji mohla schválit asi v červnu nebo červenci tohoto roku. Pokud bude publikována v červenci (vstoupí v platnost po 20 dnech) nastane použitelnost nařízení po osmnácti měsících, což je zhruba počátek roku 2011. Hlavní součást novely, nařízení k uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin, bude přímo vykonatelné, ale vyžádá si novelizaci zákona č. 326/2004 Sb. (o rostlinolékařské péči). Cílem nařízení je stanovit pravidla pro povolování přípravků, jejich uvádění na trh, používání a kontrolu. Nová pravidla pro schvalování se budou týkat také safenerů, synergentů, adjuvantů a formulačních přísad. Dalším cílem nařízení je také zajištění ochrany zdraví lidí, zvířat a životního prostředí a lepší fungování vnitřního trhu. Druhou částí novely je směrnice o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin.

Zrychlení i restrikce

Základní princip povolování zůstává – účinná látka musí být schválena na unijní úrovni, členské země pak povolují jednotlivé přípravky. Mezi hlavní novinky patří vylučovací kritéria (cut-off), dělba práce v rámci nově zavedených zón a vzájemné uznávání povolení. Za určitých podmínek může členský stát povolit přípravek s dosud neschválenou účinnou látkou.
Nařízení přináší i další změny. Například namořené osivo bude možné uvádět na trh, pokud je ošetřeno přípravkem povoleným alespoň v jedné členské zemi. O povolení přípravku pro minoritní použití může požádat nejen třetí osoba, ale také držitel registrace. Zonální hodnocení (ČR leží ve stření zóně, která sahá od Irska po Rumunsko) by mělo přinést rychlejší a snazší registraci přípravků, přičemž konečný verdikt bude možné napadnout soudně.
RNDr. Schützner vysvětlil, že velmi diskutovaná cut-off kritéria pro schvalování účinných látek, safenerů a synegentů stanovují, že jsou zcela (kromě zanedbatelné expozice) zakázány látky CMR1 (kancerogenita, mutagenita a toxicita pro reprodukci) a M2. Zákaz s možností výjimek se týká C2 a R2 a ED (látek narušujících endokrinní systémy). POPs (perzistentní organické znečišťující látky; dir. 1999/45) jsou též zakázány, pokud splňují všechna tři kritéria, tedy perzistence, bioakumulace a potenciál pro environmentální přenos na velkou vzdálenost. Látky označené PBT, v PvB (perzistentní, bioakumulativní a toxické, resp. vysoce perzistentní a bioakumulativní, dir. 2000/60) jsou také zakázány, pokud splňují všechna tři kritéria, tedy perzistenci, bioakumulaci a toxicitu).
Jaký bude dopad cut-off kritérií, není zatím zcela jasné. RNDr. Schützner konstatoval, že podle předběžných seznamů již byly některé účinné látky identifikované jako závadné zapsány na Annex I. Ten ale zahrnuje látky, které prošly hodnocením podle přísných pravidel EU.
Pokud látka tímto sítem projde, je dále hodnocena její účinnost, ekotoxikologie, osud a chování v životním prostředí, toxikologie a rezidua.

Potřeba další legislativy

Jak RNDr. Schützner uvedl, například definice ED látek ještě není konečná a komise ji musí navrhnout do čtyř let. Zdůraznil také, že všechny účinné látky musejí být nejprve hodnoceny podle nových kritérií, a do té doby nelze říci, které látky budou vylučovací kritéria splňovat. Kromě toho bude muset komise přijmout několik dalších norem a opatření, aby bylo možné novou legislativu uplatnit.
Ing. Pavel Minář, Ph.D. ze Státní rostlinolékařské správy (SRS) doplnil, že cíle připraveného nařízení nelze splnit bez směrnice, při jejíž tvorbě se očekává hlavní debata. Do ledna 2011 pak musí být upraveny tuzemské právní předpisy. „Jde o velmi zásadní změnu, část týkající se přípravků bude muset být zcela změněna,“ zdůraznil. Dále to bude znamenat, že proběhne analýza dopadu (RIA). Znamená to mimo jiné konzultace se zástupci ovlivněných skupin, což jsou výrobci, dovozci, uživatelé a další.
Nařízení přinese některé nové definice, například termín „látky vzbuzující obavy“, jimž je vlastní mít nepříznivé účinky na lidi, zvířata či životní prostředí a jsou v přípravcích na ochranu rostlin obsaženy v dostatečné koncentraci. Definován je také „profesionální uživatel“, osoba, která používá pesticidy v rámci svých profesních činností.

Zůstanou na zemi

Směrnice o udržitelném používání pesticidů uvádí, že členské země zajistí zákaz leteckého postřiku. Lze ale udělit výjimku, přičemž nesmí existovat jiná přijatelná alternativa nebo musí být zřejmé výhody proti pozemní aplikaci přípravků, pokud jde o snížení dopadu na lidské zdraví a životní prostředí. Použité pesticidy musí být vysloveně schváleny pro leteckou aplikaci v návaznosti na konkrétní posouzení z něho plynoucího rizika.
Ing. Petr Harašta, Ph.D. ze SRS k tomu uvedl, že na trhu jsou stroje s výškou 1,6 metru, takže možnost povolit výjimku z důvodu, že není jiná alternativa například ve vysokých porostech, se zužuje. Dodal, že letecká aplikace se použije u zhruba na deseti procentech z celkové ošetřené plochy. Pro Českou republiku to bylo v roce 2007 do 80 000 z celkových 8,5 milionu hektarů ošetřených. Letecká ochrana se zřejmě udrží jen u lesních porostů.
Celá směrnice vykazuje výrazné tendence k podpoře nechemické ochrany a snižování rizik pro obyvatelstvo a životní prostředí. To ale může přinést také zmenšení sortimentu přípravků na ochranu rostlin pro malospotřebitele.
Ing. Harašta také připomněl, že poslední novela zákona o rostlinolékařské péči sjednocuje lhůtu kontrolního testování pro mořičky, postřikovače a další stroje na ochranu rostlin na tři roky.

Další revize na obzoru

 Jak informoval Ing. Michal Hnízdil, v budoucnu by se měla novelizovat legislativa spojená s ochranou před zavlékáním škodlivých organismů do EU. Vysvětlil, že revize rostlinolékařského systému je důsledkem nárůstu mezinárodního obchodu, rozšíření unie, potřeby lepší koordinace a zjednodušení legislativy. Proces by měl začít v letos a skončit v roce 2012 návrhem nové legislativy. Novelizace by měla například omezit regulaci pouze na škodlivé organismy, které představují skutečné riziko, zavést širokou rostlinolékařskou monitorovací síť a preventivní rostlinolékařský dozoru a zlepšit účinnost ochrany proti zavlékání. Uvažuje se také o zřízení fondu, ze kterého by se vyplácela náhrada za přímé náklady způsobené úředně nařízenou ochranou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *