Rostlina a stres, aneb Semináře bývají různé

Na jedné straně věda a někde daleko, téměř v nedohlednu praxe. Tak by se dal stručně charakterizovat odborný seminář Vliv abiotických stresorů na vlastnosti rostlin, který se uskutečnil na začátku října ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Jeho pořadatelé – zmíněný výzkumný ústav a katedra botaniky a fyziologie rostlin Agronomické fakulty ČZU v Praze, měli možná na mysli, že trocha teorie nikoho nezabije. Na první straně obsáhlého sborníku (přes dvě stě stran formátu A4) je ale poznámka, že byl vydán v rámci programu podpory poradenství MZe ČR.

Podívejme se tedy, co se pěstitel polních a zahradních plodin (předpokládám, že státní poradenství je určeno právě jemu) může dozvědět. Hned na začátku prvního, vstupního příspěvku je uvedeno, že v obecném slova smyslu je člověk biotický stresor. Dále, že v polním ekosystému záměrně preferuje určitý druh, který je atakován jen několika dalšími druhy. Přes historii zemědělství v době železné a ve středověku se potom dostáváme k současným pojmům intenzivní zemědělství, trvale udržitelné a ekologické zemědělství.
Následují příspěvky o meteorologických jevech, o deformacích na rostlinách, které se vyskytují v přírodě, o reprodukčním úsilí některých rostlinných druhů ve stresových podmínkách (velikost semen, způsoby jejich rozšiřování, vegetativní rozmnožování atd.) a série článků o působení stresů na lesní dřeviny, například o tom, jak abiotické stresy a tlak půdy ovlivňují histologickou stavbu kořene smrku ztepilého …
Za polovinou sborníku konečně něco praktického. Bylo zjištěno, že virus žluté mozaiky cukety (ZYMV), který napadá zhruba v polovině července okurky nakládačky, působí rozdílně na jednotlivé odrůdy. Při vysokém stupni napadení ZYMV je i vysoké napadení plísní okurkovou. Virus má vždy vliv na výnos tržního zboží, přičemž odrůdy s velkým výnosovým potenciálem dosahují vysokého výnosu i při značném napadení virem. Konkrétní výsledky jsou shrnuty v tabulce, z níž je patrné, jaký byl výnos u jednotlivých odrůd.
Na aplikaci brassinosteroidů, které stimulují klíčivost, vzcházení a zakořeňování, posilují fotosyntézu a mění výši výnosu i jeho kvalitu, si sice budou muset v provozu ještě nějakou dobu počkat, ale vědět o nových možnostech s dostatečným předstihem neškodí. Zato závěr výzkumné práce, v němž se praví, že dodržení agrotechnické lhůty setí ozimů je nezastupitelný faktor, podmiňující kvalitní založení porostu, optimalizuje přezimování a působí příznivě na výnos i kvalitu, tak novým poznatkem není. Praxi také asi příliš nezajímá, jak působí kadmium na množství fotosyntetických pigmentů vybraného druhu sinice a ječmene jarního …
Zanechme ale už kritiky. Daly by se projít i další příspěvky. Nemyslím ovšem, že by to bylo účelné. Hlavní problém není zřejmě v jejich obsahu, ale v prezentaci celé akce. Avízo vědecké konference by bylo vhodnější a přesnější a nebo by se vědci museli snést z výšin svého zkoumání na zem. Pěstitele by po letošním dramatickém roce v souvislosti s vyslovením spojení rostlina stres pravděpodobně více zajímalo, zda vůbec a jak mohli rostlinám pomoci překonat nepřízeň počasí nebo které plodiny a odrůdy stres snáze snášejí.
Také se chtě, nechtě musím zabývat otázkou, jsou-li finanční prostředky vložené v podstatě do základního výzkumu použity správně. Podporu poradenství bych viděla spíše v aplikovaném výzkumu, jenž by učinil jasné závěry využitelné v zemědělské praxi, nebo poradců, kteří by byli schopni řešit problémy přímo na místě – na poli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *