Rezistentní škůdce v řepkovém poli

V období květu řepky Česká republika náhle zežloutne. Svědčí to o velkých plochách této plodiny, které v posledních letech dosáhly i přes 350 tisíc hektarů. Takto vysoké zastoupení řepky v osevním postupu s sebou nese ale větší tlak chorob a škůdců, a s tím související vysokou intenzitu chemické ochrany.

Ruzyňský den výživy rostlin a agrotechniky, který na konci února uspořádal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) v Praze-Ruzyni, nahlédl mimo jiné pod pokličku rezistenci populací blýskáčka řepkového (Melighetes aeneus) vůči insekticidům.

Rezistence obecně

Ing. Jitka Stará, Ph.D., z VÚRV, v. v. i., posluchačům na úvod své přednášky vysvětlila, jak vzniká rezistence hmyzu k insekticidům. „Jde o schopnost jedinců v populaci škůdců přežít ošetření insekticidem. Tato vlastnost je dědičně podmíněná, a proto se přenáší do dalších generací,“ připomněla. Jak dále uvedla, rezistentní jedinci se v určité frekvenci vyskytují přirozeně, nebo rezistence vzniká mutací genů. Výsledkem je snížená účinnost používaných přípravků, ztráty na produkci a zvýšené náklady na ochranu rostlin.
Ing. Stará také vyjmenovala příčiny zvýšeného rizika vzniku rezistentních populací blýskáčka. Jako největší problém označila omezené spektrum účinných látek insekticidů aplikovaných do řepky. Velkou roli hraje také fakt, že dospělci i larvy škůdce jsou vystaveni selekčnímu tlaku insekticidů po celou dobu květu řepky. Selekční tlak se tak i v období poklesu škodlivosti blýskáčka paradoxně zvyšuje.

Kombinované přípravky účinnější

Přestože v současné době význam blýskáčka v České republice spíše klesá, zemědělce začíná znepokojovat jeho rezistence vůči některým účinným látkám. Ing. Stará účastníkům semináře sdělila výsledky pokusu s testováním rezistence blýskáčka k insekticidům v roce 2008. „Orientačně jsem sledovali citlivost čtyř populací tohoto škůdce z lokalit Šlapanice, Doksany, Červený újezd a Čimice. Ověřovali jsme účinnost tří insekticidů – dvou pyretroidů a jednoho směsného přípravku na bázi pyretroidu a organofosfátu,“ uvedla Ing. Stará.
U všech populací byla zjištěna rezistence blýskáčka vůči deltametrinu s podílem rezistentních jedinců od 30 do 40 %. Naopak směsný přípravek Nurelle D s účinnými látkami chlorpyrifos a cypermethrin byl podle Ing. Staré stoprocentně účinný. Přípravek Trebon 10 F na bázi etofenproxu měl v doporučené koncentraci v testech proti čtyřem hodnoceným populacím nejnižší účinnost. „Podíl jedinců, kteří přežili ošetření, se pohyboval přibližně od 70 do 90 %, uvedla Ing. Stará. Výzkum, který by potvrdil, zda se jde o rezistenci k přípravku Trebon 10 F bude ve VÚRV probíhat v letošním roce.
Protože se citlivost populací blýskáčka na různých lokalitách může značně lišit, nelze z těchto výsledků vyvozovat jednoznačné závěry, informovala Ing. Stará a dodala, že v následujících letech budou testovat větší spektrum látek i lokalit.

Oddálení rezistence

Na závěr Ing. Stará doporučila dodržovat preventivní opatření k oddálení rezistence blýskáčka vůči účinným látkám. Patří mezi ně například dodržení doporučené dávky insekticidů, přidávání smáčedla, aplikace přípravků podle teplotních podmínek – obecně u pyretroidů, pokud jsou teploty nižší než 20 °C, u organofosfátů nad 15 °C a u inhibitorů tvorby chitinu nad 18 °C. Důležitým preventivním opatřením je střídání účinných látek z různých skupin. Při zjištění neúčinnosti například pyretroidu by pěstitelé pro další ošetření měli použít přípravek z jiné skupiny – organofosfáty, neonikotinoidy a jiné, dodala Ing. Stará.

Klíčové informace:

● V České republice se vyskytují populace blýskáčka řepkového rezistentní k pyretroidům.
● Jako stoprocentně účinný proti blýskáčku řepkovému se ukázal kombinovaný přípravek s účinnými látkami chlorpyrifos a cypermethrin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *