Rezervy ve výnosech

Hektarové výnosy travního semenářství v České republice výrazně zaostávají za produkční schopností zemí tradiční patnáctky i většiny z desítky nových členů Evropské unie. Rentabilitu pěstování travin na semeno lze povzbudit inovacemi – například uplatněním techniky dvoufázové sklizně.

Postavení českého travního a jetelového semenářství v rámci Evropské unie, ekonomice provozu, inovacím v agrotechnice, využití trav pro energetické účely i ekologickému travnímu semenářstvím byl věnován seminář pořádaný v prostorách Výzkumné stanice travinářské (VST) v Rožnově-Zubří.
Při srovnání údajů z roku 2003 o výměře trav na semeno náleží České republice lichotivé páté místo, v objemu produkce pak osmé. V čem domácí pěstitelé pokulhávají je průměrný hektarový výnos ve výši 458 kg, který ČR řadí až na devatenáctou pozici před Finsko, Slovensko a Estonsko.

Prolomení limitu nehrozí
Vyjednaný limit pro domácí produkci travního semenářství činí 9124 tun, ale pouze v roce 2004 došlo k jeho vyčerpání. V ostatních letech se sklizeň pohybuje na úrovni pouhých 60–65 %, což výrazně kontrastuje s problémy při překračování dohodnutých kvót u jiných komodit. Podíl exportu na celkové domácí produkci travního semenářství zůstává vysoký, přibližně 80 % osiva nachází odbyt v zahraničí.
V porovnání s kolegy v zemích patnáctky dotace na plochu pro české travní semenáře dosahují pouhých 63 %. Při zvážení všech plateb pro aktuální rok (SAPS i zatím neschválený TOP-UP) a při přepočtení na nízké hektarové výnosy, však podpora na kilogram vyprodukovaného semene u některých druhů překračuje úroveň EU-15.
„V návrhu vládního nařízení na dotace TOP-UP však nefigurují trávy a jetele paušálně,“ upozornil Ing. Jan Macháč ze Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen, takže na všechny plochy nebude možné doplňkovou platbu nárokovat.
„Těžko můžeme konkurovat Dánsku nebo Nizozemsku v produkci lipnice luční nebo lipnic vůbec, avšak najdeme i trávy vhodné do našich půdně-klimatických podmínek, např. bojínek luční, nebo jílek mnohokvětý a vytrvalý,“ povzbudil Ing. Macháč. „Ovšem s výnosem bojínku ve výši 278 kg/ha můžeme v Evropě těžko obstát,“ připomněl dále výraznou závislost rentability pěstování travních semen na dotacích ze státních a evropských zdrojů.
Zvýšení výnosových parametrů u našich pěstitelů lze docílit dodržováním elementárních pravidel pro produkci travních semen. Optimální podíl výměry činí 10–12 % z plochy orné půdy pěstitele. Menší rozsah navádí k zanedbání péče, při vyšším podílu se vyskytují problémy se zařazením do osevního postupu. Výběr pozemku probíhá dva až tři roky předem s důrazem na důsledné odplevelení. Mezi další rizikové faktory pěstování patří hloubka setí, ošetřování proti chorobám i škůdcům, určení zralosti, sklizeň a posklizňová úprava osiv.

Sklizeň dvoufázově
Kritický prvek v agrotechnice travního semenářství představují nekontrolovatelné a neodvratné ztráty v průběhu sklizně, kterou lze prakticky provést třemi způsoby: Přímo jednofázově, přímo jednofázově s přemlatem nebo děleně – dvoufázově. „Při prvním výjezdu do pole sečeme porost souvratí a v druhé fázi – po dvou až sedmi dnech provádíme sběr a výmlat řádků,“ přiblížil Ing. Josef Sysel, specialista na množení travin a jetelovin z firmy Selekta, a.s. na inovovanou techniku sklizně. Při použití prstových sběráků porostu dochází až k 18% ztrátám semene, proto Ing. Sysel doporučil efektivnější univerzální pásové adaptéry Den Dekker, které jsou vhodné pro většinu druhů trav. Dvoufázová sklizeň sice vyžaduje dva výjezdy na pole, ale vysychání porostu v řádcích řeší nežádoucí vypadávání semen větrem a zajišťuje redukci vlhkosti slámy i osiva, což snižuje náklady na posklizňovou úpravu.

Energetické trávy nahrazují úhory
OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov – Zubří řešila možnou náhradu spontánních úhorů vzniklých na ladem ležící půdě v marginální oblasti Beskyd. Spontánní úhory byly posouzeny z hlediska botanického, zemědělského a krajinářského. Na těchto neobdělávaných plochách se vyskytují nebezpečné plevele jako jsou šťovíky, pcháče a pýr. V rámci inovace pěstitelské technologie v travním semenářství výzkumná stanice travinářská provádí ve spolupráci se semenářskými organizacemi monitoring plevelů v travosemenných porostech trav a přírodním osivu trav. Právě pýr, šťovíky a pcháče jsou v těchto porostech trav a přírodním osivu trav nejvíce zastoupeny. Výsledky monitoringu v letech 2001–2004 zastoupení těchto plevelů jednoznačně dokazují. Při posouzení výnosu zelené hmoty, suché hmoty a sušiny, spalného tepla a výhřevnosti se pro energetické účely jeví nejvhodnější psineček veliký, kostřava rákosovitá a ovsík vyvýšený.
V současnosti spolupracuje OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov – Zubří s Výzkumným ústavem zemědělské techniky Praha a s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou v Ostravě na realizaci koncovky celého procesu pěstitelské technologie energetických trav, což by mělo být přímé spalování trav v technických zařízeních – kotlích.

Problematické vyzimováním trav
Sledování výskytu závažných chorob a škůdců na vegetaci semenářských porostů trav v letech 1995–2004 potvrdil vysoký výskyt mykóz a mykóz v kombinaci s živočišnými škůdci. Mezi nejčastější choroby patří parazitární běloklasost, padlí a rzi. Podle vyjádření Ing. Bohumíra Cagaše, CSc. lze pro letošní rok očekávat problémy s vyzimováním trav a tedy zvýšený výskyt sněžné světlorůžové i sněžné šedobílé plísňovitosti a dalších fusarióz, dále myší, rzí a opět parazitární běloklasosti. Strategie ochrany vypracovaná pro následující období obsahuje registraci dalších přípravků proti této nejčastější chorobě, testování vhodných fungicidů proti rzím a zařazení růstového regulátoru Moddus do registračních pokusů.

Travní semenářství ekologicky
V ekologickém zemědělství (EZ) mohou být použita osiva pouze z porostů obhospodařovaných bez umělých hnojiv a pesticidů. Pokud je osivo příslušného druhu a odrůdy uvedeno v národní databázi osiv a sadby pro EZ, ekologicky hospodařící zemědělec je povinen jej použít. V opačném případě může požádat o výjimku.
Mezi hlavní problémy ekologického travního semenářství patří především regulace zaplevelení a zabezpečení výživy dusíkem. Z výsledků pokusu na VST Zubří vyplývá, že tyto problémy lze řešit společným pěstováním trávy s doprovodnou jetelovinou (nejlépe tolicí dětelovou) v kombinaci s organickým hnojením. Doprovodná jetelovina v prvých letech zahustí porost a konkuruje tak lépe plevelům nežli pomalu se vyvíjející porost trávy. Zároveň však travám dodává dusík získaný symbiotickou fixací pomocí hlízkových baktérií. V dalších letech jeteloviny z porostu ustupují a tak umožňují lepší vývoj trav.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *