Retardace brambor

Brambory jsou a jistě i v budoucnu zůstanou nedílnou součástí našeho jídelníčku. Spotřeba brambor na jednoho obyvatele se blíží v České republice 80 kg za rok. Pod tlakem problémů, souvisejících s konzumací masa, především pak s výskytem nemoci šílených krav (BSE), ale i z dalších důvodů, se řada lidí orientuje na zdravou výživu a často i na vegetariánskou stravu.

Upřednostňují konzumaci potravin, které nezvyšují a naopak snižují obsah cholesterolu a jsou z hlediska zdravé lidské výživy lékaři doporučovány. Z tohoto pohledu stoupá význam konzumace brambor, které splňují tato doporučení. Brambory jsou z hlediska zdravé výživy pro člověka významnou potravinou, neboť obsahují řadu látek, včetně vitaminů, prospěšných pro podporu zdravotního stavu člověka. Prakticky neobsahují tuk (viz tabulku 1 a graf). Z těchto důvodů je odbornou veřejností spotřebitelům konzumace brambor doporučována.
Spotřebitel vyžaduje, aby měl na trhu k dispozici kvalitní odrůdy brambor, které jsou chutné a též i vizuálně lákavé. Proto je důležité, aby hlízy prodávaných odrůd brambor byly vzhledné, mechanicky nepoškozené, nenapadené chorobami a škůdci, bez barevných změn (zelenání) a též aby neklíčily. Klíčení významně zhoršuje kvalitu brambor a jejich uplatnění na trhu. Hlízy brambor je nutné skladovat až do doby, kdy je do obchodů zajištěn plynulý přísun nových brambor, to znamená i devět až deset měsíců. V našich podmínkách to je do druhé až třetí dekády června. To je požadavek přímého spotřebitele. Podobné požadavky mají i podniky zabývající se zpracováním brambor na lupínky a hranolky, které navíc od pěstitele vyžadují, aby hlízy brambor určené pro zpracování skladoval při vyšších teplotách, a to okolo 8 °C. Tyto teploty mají pozitivní dopad na kvalitu výrobků z brambor, protože omezují tvorbu tzv. redukujících cukrů, které působí nežádoucí barevné změny výrobků. Není výjimkou, že výkupce brambor pro jejich zpracování přímo vyžaduje důkazy, že brambory byly v těchto podmínkách skladovány.

Jak zabránit klíčení brambor

Omezení, či dokonce zabránění klíčení hlíz brambor je možné následujícími způsoby: volbou vhodných odrůd, úpravou skladovacích podmínek a využitím retardačních přípravků.

Odrůdová skladba
V našem sortimentu povolených odrůd brambor existují odrůdy s různou schopností klíčení. Některé, především pak rané, klíčí velmi brzy, jiné odrůdy se vyznačují dlouhým obdobím dormance, to znamená, že se ve skladu se chovají „klidně“ a klíčí až pozdě. Obecně je možné uvést, že čím má odrůda kratší vegetační dobu, tím obvykle dříve klíčí. Ale i ve skupině velmi raných odrůd jsou odrůdy, které se vyznačují pozdějším klíčením, které při vhodném skladování neklíčí a jsou schopny konzumace ještě v jarních měsících. Odrůdy s delší vegetační dobou obvykle později klíčí. I mezi nimi se však vyskytují odrůdy, které jsou „živější“ a klíčí dříve, nebo naopak odrůdy, které klíčí velmi pozdě. Tyto odrůdy, skladované ve vhodných podmínkách, vydrží výrazně neklíčit ještě v červenci či v srpnu. Jejich konzumní uplatnění v tomto období je ještě velmi dobré.
V poslední době jsou ze strany šlechtitelů vyvíjeny snahy záměrně šlechtit odrůdy, které pozdě klíčí, vyznačující se dlouhým obdobím dormance. K tomu využívají nejen klasických metod šlechtění při využití Solanum andigenum, ale i genových manipulací. V našem sortimentu se již tyto odrůdy začínají stále častěji objevovat. Z hlediska pěstitelského získaná vlastnost pozdního klíčení však vyžaduje, aby pěstitel na druhé straně urychlil vzcházení hlíz, neboť tyto odrůdy většinou později vzcházejí. Musí proto řádně připravit sadbu a tu vystavit do podmínek, které zaručují její správnou biologickou přípravu, to je naklíčení nebo narašení hlíz. Dalším cílem šlechtitelů je i snížení obsahu redukujících cukrů a tak vytvoření dobrých podmínek i pro kvalitní výrobky z brambor.

Úprava skladovacích podmínek
Klíčení lze oddálit skladováním hlíz brambor za nižších teplot. Využívá se k tomu jak klimatizovaných skladů, tak i přirozených izolovaných skladů, obvykle zapuštěných do země. Časté větrání studeným vzduchem udržuje nižší teplotu. Skladování za nižších teplot ale přináší často problémy související se sládnutím hlíz a ve zvýšené tvorbě redukujících cukrů. Tyto partie pak nejsou vhodné pro zpracování na výrobky z brambor a často ani pro přímý konzum. Dlouhodobé skladování za nízkých teplot okolo 0 °C může na slupce hlíz způsobit vytváření nekróz a tvorbu dolíčků.

Využití retardačních přípravků
Retardační přípravky mohou být jak chemické, tak i přírodní. Pro chemickou retardaci brambor je u nás povolen přípravek Neo-Stop, jehož účinnou látkou je chlorpropham. Ten se používá buď ve formě poprachu hlíz, a to v dávce 1 kg.t-1 skladovaných hlíz, nebo jako zaplynování v dávce 20 ml na jednu tunu skladovaných brambor (Neo-Stop L 300). Zaplynování hlíz je možné maximálně třikrát opakovat v intervalu dvou až tří měsíců. Poprach lze použít pouze jednou, a to před prvními příznaky klíčení. Ochranná lhůta pro konzumaci hlíz je u obou způsobů 60 dní. Velmi důležité je, aby hlízy před aplikací Neo-Stopu byly suché, mechanicky co nejméně poškozené a bez vyššího výskytu skládkových chorob.
Chemická retardace konzumních brambor je ve světě velmi rozšířena, používány jsou přípravky na bázi CIPC / IPC – chlorpropham/propham – prodávané pod různými obchodními názvy. I u nás se v posledních třech letech po registraci přípravku Neo-Stop tento způsob inhibice klíčení konzumních brambor začíná stále více uplatňovat. Zvláště v poslední sezoně byly velké problémy s předčasným klíčením hlíz brambor, které zhoršovalo kvalitu hlíz a často bylo i příčinou tzv. šednutí dužniny. Problémem chemické retardace je ta skutečnost, že ve skladu, kde se tato činnost provádí, se nesmí skladovat sadbové brambory ani jiné osivo, neboť by mohlo být negativně ovlivněno jejich klíčení. Chemické retardanty jsou těkavé látky, a proto prostor, kde jsou používány, musí být dostatečně izolován. Stejně tak ani v nejbližších následujících letech nelze v těchto skladech umísťovat sadbové brambory. Chemická retardace konzumních brambor je výhodná i z ekonomického hlediska. Jedna koruna vložená na retardaci znamená návratnost 3 – 5 Kč v závislosti na výši zpeněžení brambor.
Retardovat hlízy konzumních brambor lze i postřikem porostu přípravkem Fazor, jehož účinnou látkou je maleic hydrazide (600 g.kg-1). U nás je registrována dávka tohoto přípravku 5 kg.ha-1, a to nejméně 28 dní před předpokládanou sklizní. Doporučená dávka vody je 400 – 500 l.ha-1. Důležité je, aby v době aplikace dosáhly hlízy již konzumní velikosti a nejmenší hlízy byly nejméně 25 mm velké. V době aplikace by nať na spodních listech měla prožloutávat, ale jinak musí být ještě zelená, aktivně rostoucí. Srážky, které se dostaví dříve než 24 hodin po ošetření, mohou snížit účinnost přípravku. Neměly by rovněž být ošetřovány rostliny, které jsou stresovány povětrnostními a půdními podmínkami a při teplotách nad 26 °C. Použití přípravku je vyloučeno ve vnitřní části druhého pásma hygienické ochrany zdrojů pozemních a povrchových vod. Fazor lze kombinovat s fungicidy neobsahujícími měď, a to pro závěrečná ošetření porostu proti plísni bramborové. Velkou výhodou je, že sklizeň hlíz z porostů ošetřených Fazorem lze skladovat i s partiemi sadbových brambor, což v případě přípravků na bázi CIPC/IPC není možné.
Vedle chemických inhibitorů jsou hledány možnosti využití tzv. přírodních inhibitorů, především na bázi S-karvonu. V Holandsku je například již povolen přípravek Talent. Jeho aplikace, vzhledem k tomu, že se musí častěji opakovat, je výrazně nákladnější. I u nás se hledají možnosti využití účinku kmínové silice a jejího hlavního monoterpenu karvonu, který brzdí klíčení hlíz.
Ve Výzkumném ústavu bramborářském byla zkoušena retardační účinnost na hlízy brambor různých odrůd, a to pomocí přípravků Neo-Stop DP 1 % (prášek) a Neo-Stop L 300 (zaplynování). Za tímto účelem byly založeny jak přesné laboratorní pokusy (ve Valečově), tak i poloprovozní pokusy (Vika Kameničná a Agrosev Jihlava). Z provedených pokusů vyplynuly následující závěry (viz tabulku 2):
o Obě formulace, a to jak prášková, tak i plynová, vykázaly velmi dobrou retardační účinnost.
o U ošetřených variant nebyly zjištěny ztráty klíčením; retardované hlízy při závěrečném hodnocení, to je 163 – 181 dnů po retardaci, byly sice již většinou probuzené, ale ještě nenaklíčené, délka klíčků byla neměřitelná.
o U retardovaných variant byly zjištěny pouze ztráty vydýcháním, které v průměru činily 3,85 až 11,61 % v závislosti na skladovacích podmínkách a použité odrůdě.
o U kontrolních, neošetřených variant byly první příznaky klíčení zjišťovány za 46 – 106 dní v závislosti na odrůdě a podmínkách skladování; byly zjišťovány jak ztráty vydýcháním (6,78 – 12,83 %), tak i klíčením (1,22 – 10,84 %).
o Nejnižší ztráty byly zjištěny na lokalitě Valečov, kde byly hlízy brambor skladovány v klimatizovaných boxech za konstantní teploty 5 °C. Ztráty klíčením se tam pohybovaly v rozmezí 1,22 – 1,59 %, ztráty vydýcháním v rozsahu 6,78 – 10,11 %.
o Vyšší ztráty, a to jak vydýcháním, tak i klíčením, byly zjištěny na lokalitě Vika Kameničná a Agrosev Jihlava, kde byly hlízy brambor skladovány v bramborárnách s běžným provozem a kde teplota kolísala.
o Klíčení hlíz bylo silně ovlivněno dormancí hlíz; u odrůd s delší dormancí byly při porovnání s odrůdami s kratší dormancí zjišťovány nižší ztráty.
o Nebylo zjištěno, že by retardací byl ovlivněn výskyt skládkových chorob; na jejich výskyt měla vliv odrůda a především stav naskladněných brambor.
o Na retardovaných hlízách, a to jak na slupce, tak i v dužnině, nebyly zaznamenány žádné barevné změny.
o Vůně a chuť hlíz brambor nebyly retardací ovlivněny.

Závěr

Retardace konzumních brambor se i u nás začíná stále více uplatňovat. Její rozšiřování je vyvoláno tlaky jak konzumentů, tak i zpracovatelů brambor, kteří požadují, aby ještě v jarních měsících byly brambory nenaklíčené a vhodné jak pro konzumní, tak i zpracovatelské účely. Retardaci konzumních brambor zajišťují vybrané organizace, včetně Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě, kde je možné na oddělení ochrany brambor získat další podrobnější informace.

Doc. Ing. Vlastimil Rasocha, CSc.,
Výzkumný ústav bramborářský
Havlíčkův Brod, s.r.o.

Komentáře ke článku 2

  • Valešová Eva

    Dobrý den,
    mám prosbu, mám brambory, které po oloupání a rozkrojení jsou celé uvnitř žilkované hnědé barvy, nikde jsem nenašla o co jde. Chuťově jsou normální, ale vzhled není pěkný.
    Děkuji za zprávu

  • Václav Svatek

    Dobrý den,
    také jsme si jako rodina vypěstovali poprvé vlasní brambory, protože ty z těch supermarketů se nedají opravdu jíst.Máme ale trochu potíže s jejich uskladněním protože jsme z paneláku. V této souvislosti se chci zeptat při jaké teplotě je nejlepší brambory skladovat aby nevyklíčili a také při jaké teplotě dojde k jejich sládnutí (přeměna škrobu na cukr) a je -li tento proces vratný, když vrátím brambory zpět do tepla. Děkuji za odpověď.
    S pozdravem V. Svatek Kladno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *