Řešení dopadů letošní nepřízně počasí

Výroba objemných krmiv každoročně stojí v popředí zájmu moudrých zemědělských podnikatelů. V této době, kdy cena mléka stále nevykazuje pohyb směrem vzhůru, patří dík zemědělcům, kteří smýšlejí jako správní hospodáři a zachovávají živočišnou výrobu i přes nepříznivou ekonomickou situaci. Ti jsou si velmi dobře vědomi, jaké by byly negativní dopady na zemědělskou výrobu daného podniku, dokonce i na celé české zemědělství, pokud by výrobu mléka omezovali, nebo ji přímo rušili.

Co tedy zbývá? Řešit krizovou situaci, kterou nám tento rok přinesl v podobě snížených cen mléka a dopadů extrémního sucha na porosty pícnin. Před hospodáři stojí vždy hned několik úkolů najednou a letos opravdu nelehkých. Jak skloubit situaci, kdy hrozí nedostatek objemného krmiva se zachováním výroby mléka? A nejde jen o zachování výroby mléka. Pokud situace v propadu cen je dlouhodobá, je-li málo korun za litr mléka, bylo by potřeba nadojit více. Jak to udělat? Kráva, která je už tak vystavená nezměrnému tlaku na produkci, pokud po ní chceme ještě více, musí za to něco dostat. Co můžeme nabídnout, když výroba objemu je ohrožená a v mnoha místech republiky se počasí může podepsat i pod sníženou kvalitu objemné píce, zejména kukuřičné siláže? V žádném případě tady nelze uvažovat o restrikci krmení, nebo o snížení výdajů na reprodukci, zdraví či pohodu krav.

Krávě je třeba zachovat její pomyslné pohodlí a ještě ho zvýšit. V letošním roce, kdy se objemná píce bude vyvažovat zlatem a peněz za mléko nebude nadbytek, se můžeme ještě více soustředit na to, co nás skoro nic nestojí, kázeň a důslednost. Pohoda krav, které se věnujeme zvětšováním prostorů, v nichž pobývají, nebo zlepšováním mikroklimatu, je významně ovlivněna i zacházením se zvířaty. Tady je ještě mnoho rezerv v práci se zaměstnanci a ve zlepšování jejich přístupu ke svěřeným zvířatům, protože není možné očekávat zvýšení produkce od zvířete, které je denně stresováno nepřiměřeným zacházením.

V celé republice zřejmě budeme plošně řešit nedostatek píce, který je třeba nahradit, abychom krávě umožnili příjem rovnoměrné a vyvážené potravy po celý rok. Pokud chceme udržet krávu v dobré výkonnosti a zdraví, je třeba nedělat zbytečné výkyvy v krmení. Základem by měla být stabilní krmiva, která udržíme v krmné dávce po celý rok a mohou být doplňována dalšími zdroji krmiv podle našich možností. Nastane-li tedy výpadek ve sklizni objemného krmiva, které považujeme za základ, což bývá v našich podmínkách kukuřičná siláž, bílkovinná píce a tráva, už nyní si můžeme podle výnosů píce spočítat bilanci krmiv. Pro základní krmiva si stanovíme takovou dávku, aby nám tato krmiva vydržela do další sklizně, a zbytek, který nám chybí do naplnění potřeb zvířat, je třeba vyřešit náhradními zdroji krmiv. Již na podzim lze na volné plochy nasít žito, které bude určeno k brzké sklizni na jaře, nejčastěji počátkem května k tomu bývá vhodné období. Žito určené pro krávy se bude sklízet dvoufázově, ve fázi sloupkování, a je možné ho zkrmovat již po 2–3 týdnech, tedy začátkem června. Jako s prvním s ním vyplníme případný nedostatek objemného krmiva. Osvědčené krmení, které bude více saturovat nedostatek bílkovinné píce, může být na podzim vysetá směs pelušky a žita. Jestliže se nám nepodaří nedostatek objemu řešit na podzim, nebo zjistíme až v průběhu roku, že se jaksi krmení nedostává, poslední možností na jaře jsou luskovinoobilné směsky v čistém porostu, nebo seté jako krycí plodiny pro podsev jetele a jílku.

V letošním roce opět nabývá na významnosti omezování ztrát na všech myslitelných místech výroby a zkrmování objemné píce. Mnoho škod nám stále vzniká na jámách v důsledku nezvládnuté organizace práce, nejčastěji to jsou ztráty vzniklé nedostatečným dusáním a následným přístupem vzduchu do hmoty. Také je třeba se letos zaměřit na dobrou konzervaci píce, aby snížené množství hmoty, které se nám podařilo sklidit, se nezkazilo, či aby živiny zbytečně neunikaly na ztrátové kvasné procesy. Porosty kukuřice jsou velmi nestejnorodé a zvolit způsob konzervace je obtížné, protože plochy suché kukuřice se střídají s porosty zelenými a také v palicích a jejich velikosti a zralosti jsou velké rozdíly, a to i na jednom poli, blízko vedle sebe. Zejména je třeba se soustředit na zamezení sekundární fermentace, kterou lze ovlivnit jak výše zmíněnou kázní při dusání, tak konzervací a nakonec šetrným vybíráním.

Doufám, že hospodáři, kteří zmobilizují své síly k vylepšení a napravení všech chyb, které nám letošní rok přinesl, budou odměněni přinejmenším úctou ostatních, kteří se třeba zabývají už jen rostlinnou výrobou, a v konečné fázi oceněním závěrečných spotřebitelů.

Ing. Jitka Panoušková,

odborná poradkyně pro výživu zvířat,

KWS OSIVA s.r.o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *