Řepka zůstává perspektivní plodinou

Letošním nepříjemným překvapením i pro dosti zkušené pěstitele ozimé řepky byly její nízké výnosy. Šlo o čtvrtý nejhorší rok za posledních 12 let. Ve svém vystoupení na 19. vyhodnocovacím semináři Systému výroby řepky, který uspořádaly Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha a Dolňácko, a. s., Hluk ve dnech 19. – 21. listopadu na tradičním místě v Hluku u Uherského Hradiště, to konstatoval Ing. Martin Volf, ředitel správy SPZO. Meziroční pokles výnosu byl 15 – 30 %, členové svazu dosáhli na ploše 127 325 ha průměru pouze 2,53 t/ha.

Počasí nemůže za všechno

Setí řepky probíhalo loni v srpnu celkem normálně, ale září bylo neobvykle bohaté na srážky a nízké teploty k zdárnému vývoji porostů rovněž nepřispívaly. Pozemky byly nepřístupné pro mechanizaci, a tak mnohde nemohli aplikovat přípravky na ochranu rostlin tak, jak by bylo potřeba. Navzdory problémům bylo v rámci republiky před zimou 325 tis. ha ozimé řepky, některé v lepším a jiné v horším stavu.
Zimu přečkaly porosty bez viditelného poškození, ale přesto jich museli zaorat přes šest procent. V květnu bylo na mnoha místech teplo a sucho, což řepce vůbec neprospělo, a zkázu dokončily vydatné deště s následnými vysokými teplotami v první polovině června. Rozvoj houbových chorob, který způsobily, byl nevídaný. Mezi škůdci potom dominovala bejlomorka kapustová, jejíž signalizace, a tudíž včasné ošetření, jsou velmi problematické. Ani sklizeň se neobešla bez těžkostí. Nebyly to jen povodně v Čechách, ale i přívalové deště na jiných místech republiky, které byly příčinou vysokých ztrát nebo dokonce nesklizení porostů.
Tak tolik o počasí. Naši pěstitelé dobře vědí, že to je nejrizikovější faktor v jejich práci, protože nepříznivé vlivy povětrnosti mohou eliminovat velmi omezeně. Jenže u řepky způsobuje v posledních letech problémy nejen počasí. Vysoké zastoupení ozimé řepky a ostatních olejnin na orné půdě přestává být únosné z hlediska biologie i ekonomiky.
Vztah podílu řepky v osevním postupu a výše výnosu je zřejmý. Každé další rozšíření pěstování řepky proti současnému stavu, kdy zaujímá v průměru 11 % orné půdy, znamená ohrožení výnosu. Intenzifikační faktory totiž fungují jen do určité míry a po určitou dobu. Ing. Volf v této souvislosti uvedl, že plocha ozimé řepky 300 – 330 tisíc ha je v rámci České republiky dostačující. Podle výsledků šetření, které svaz u svých členů každoročně provádí, je z hlediska výnosu nejrizikovější skupina podniků, v nichž řepku pěstují na 15 – 20 % orné půdy. Stabilně nejvyšších výnosů dosahují pěstitelé při 5 – 10% zastoupení řepky.
Hlavní úskalí našeho současného řepkařství rozebral ve svém vystoupení profesor Fábry. Jeho doporučení na závěr bylo jednoznačné: Pěstujme řepku na menší ploše, ale při vyšším pěstitelském standardu.

Výběr odrůdy, aneb neničme kvalitu

U řepky, stejně jako u jiných plodin, stoupá v posledních letech počet registrovaných odrůd. Situace se tak stává pro mnohé agronomy nepřehlednou. Navíc dostává rozhodování o nejvhodnější odrůdě nový rozměr. Nejde jenom o to, zda pěstovat liniové odrůdy nebo hybridy, ale nemělo by se zapomínat na kvalitu produkce.
Ti dříve narození jistě pamatují nástup bezerukových odrůd a odrůd se sníženým obsahem glukosinolátů. Nyní si možná pěstitelé ani neuvědomují, že se do sortimentu dostaly odrůdy, které mají obsah glukosinolátů na hranici normy. Přičteme-li k tomu, na jak velkých plochách se u nás řepka pěstuje a že se stává i plevelem, je zřejmé, že může být kvalita české řepky ohrožena. Proto je při výběru odrůdy třeba myslet nejen na výkonnost, ale i na jakost.

Naše řepka ve světle Evropy

Řepka je pro ekonomiku našich zemědělských podniků nepochybně stabilizujícím faktorem. Za pozornost stojí i to, že produkce může sloužit také pro nepotravinářské využití. Podle aktualizované predikce Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky pro ekonomickou pozici řepky olejné v prostředí EU, kterou na semináři přednesl Ing. Tomáš Doucha, se ve všech uvažovaných scénářích potvrzují dřívější signály o pokračujícím dobrém postavení této komodity na trhu.
Naše produkce řepky je podle ing. Douchy konkurenceschopná vůči světu a Česká republika má reálnou šanci stát se významným vývozcem semen olejnin také do vnitřního trhu EU. Za jakých podmínek budou naši pěstitelé řepku pěstovat a realizovat bude ovšem záviset na více okolnostech.
Významnou úlohu sehraje především podpora nepotravinářského použití řepky. Ta je v současnosti jiná u nás a jiná v zemích EU. Naši pěstitelé jsou podporováni prostřednictvím SZIF, zatímco evropští farmáři přes snížení daní z finálního produktu. Aby mohl systém fungovat jednotně, bude třeba sjednotit pojem bionafta, vymezit její používání a komplexně vyřešit problematiku půdy uváděné do klidu.
Mnoho otázek zůstává zatím nedořešeno a letošní rok řepkařům nepřál. Přesto je jisté, že po vstupu naší republiky do Evropské unie na tom budou lépe ti, kteří řepku pěstovat umí, než ti, kteří dostatek znalostí o této významné plodině nemají.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *