Řepka se letos opravdu vydařila

Celorepublikovým průměrným výnosem 3,73 t/ha se v letošním roce ozimá řepka zapsala do historie svého pěstování. Bylo to o celou tunu víc, než byl obvyklý průměr předchozích let. Co výsledky pěstování řepky tak pozitivně ovlivnilo, že to nebylo jenom příznivé počasí, podrobně rozebrali přednášející na 21. vyhodnocovacím semináři Systému výroby řepky. Ve druhé polovině listopadu jej na tradičním místě, v Hluku u Uherského Hradiště, uspořádaly Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin a Dolňácko, a. s., Hluk.

Padaly výnosové rekordy

Průměrný výnos ozimé řepky byl rozhodně vysoký, ještě vyššího ale dosáhli pěstitelé sdružení ve Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO). „Na více než polovině plochy ozimé řepky našich členů byl výnos přes čtyři tuny z hektaru,“ uvedl Ing. Martin Volf, ředitel SPZO, a dodal, že ve 22 členských zemědělských podnicích překročil dokonce pět tun.
Nejlepší pěstitel svazu Pavel Houšť hospodařící v Bučovicích (okres Vyškov) sklízel na ploše 52 ha v průměru 5,50 t/ha, v Zemědělském družstvu vlastníků Dolní Břežany (okres Praha-západ) měli ozimou řepku na 170 ha s průměrným výnosem 5,42 t/ha a v Zemědělském družstvu Těšetice (okres Olomouc) byl na 125 ha průměr výnosu 5,38 t/ha. Za jmenování stojí i čtvrtý pěstitel ve výnosovém žebříčku Zemědělské obchodní družstvo Zálší (okres Ústí nad Orlicí), kde letos pěstovali ozimou řepku na 435 ha s průměrným výnosem 5,27 t/ha, a rovněž AGRO Jesenice u Prahy, a. s., člen svazu s největší výměrou ozimé řepky (690 ha), kde měli průměrný výnos 4,00 t/ha.
Také v poloprovozních odrůdových pokusech, které SPZO každoročně zakládá, byly výnosy vyšší než v jiných letech. Jak uvedl doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze a odborný poradce SPZO, obvykle obtížně dosažitelné solidní hektarové výnosy nad čtyři tuny se letos staly realitou na všech 15 hodnocených pokusných lokalitách, na čtyřech z nich překročily pět a na jednom dokonce šest tun z hektaru.
Řepka letos lámala rekordy i v pokusech vedených Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Ukázal se tak obrovský výnosový potenciál pěstovaných odrůd, jenž se realizuje při příznivém průběhu počasí a vhodné pěstitelské technologii. „S výnosem 10,05 t/ha, kterého dosáhla v našich pokusech při intenzivní agrotechnice odrůda Vectra, se už asi ve svém životě nesetkám,“ řekl Ing. Petr Zehnálek z ÚKZÚZ.

Realizace neodpovídala představám

Přestože po loňském, pro řepku neúspěšném roce vyvstaly obavy, že hodně pěstitelů ozimou řepku na svá pole již nezaseje, nestalo se tak a celkový osev byl více něž tři sta tisíc hektarů. Malé ovšem nebyly ani zaorávky. Ve většině případů je tentokrát nezpůsobilo vyzimování, ale sucho panující na podzim 2003 především na západ od Prahy. Výsledkem bylo zaorání zhruba 17 % ploch ozimé řepky. Některé porosty byly na jaře slabé, mnohdy dokonce na hranici pro zaorání.
Navzdory všem těžkostem přinesl vysoký výnos vysokou produkci. Řepka se urodila nejen v České republice, ale i v ostatních zemích Evropy, a tak hluboký propad cen na obchodních burzách na sebe nedal dlouho čekat. „V současné době jsou ceny na burze tak nízké, že prakticky neumožňují žádný export řepkových semen,“ upozornil Ing. Volf a dodal, že situaci těch, kteří řepku včas neprodali, komplikuje i neschválení programu jejího zpracování na bionaftu. „Z celkové letošní produkce 960 tisíc tun řepkových semen (ozimá a jarní řepka dohromady) by bylo vhodné vyvézt 350 tisíc tun,“ řekl Ing. Volf.
Na nápor při sklizni ozimé řepky nebyly připraveny ani některé výkupy. Například v okrese Benešov byla produkce řepky 43 tisíc tun a v okrese Třebíč 33 tisíc tun, což je množství, které nebylo v minulých letech v rámci těchto okresů z polí nikdy svezeno.

Malé rozdíly mezi odrůdami

V poloprovozních odrůdových pokusech SPZO bylo letos zkoušeno 32 odrůd. „Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším výnosem byl 18,8 %, což sice dokládá vliv volby odrůdy na hospodářský výsledek pěstování řepky, ale v porovnání s loňskými 39,6 % to je málo. Výnosy byly letos nebývale vysoké a rozdíly nebývale malé,“ řekl doc. Baranyk.
Postavíme-li vedle sebe liniové a hybridní odrůdy, stejně jako v minulých letech byly úspěšnější hybridy. Některé z nich ale byly tradičními odrůdami předstiženy. V rámci svazu činil podíl hybridů téměř 28 %. Obecným trendem je, že roste počet pěstovaných odrůd a klesá délka jejich životnosti v sortimentu. Nové materiály překonávají starší nejen ve výnosu, ale i v kvalitě, zvláště v olejnatosti.

Pěstitelé řepky se vracejí k orbě

Jedním ze sledování, které dělá SPZO již několik let, je porovnávání různých pěstitelských technologií. Nejúspěšnější byla letos příprava radličkovými kombinátory, většinou dvakrát do hloubky 10 cm. Meziročně opět stoupl podíl oraných pozemků. Orbu uplatnilo 66 % pěstitelů řepky sdružených v SPZO a tento způsob zakládání porostů se ve výnosovém žebříčku umístil na druhém místě. Dále vzrostl podíl porostů založených secí kombinací Horsch Concord (8,5 %) a naopak klesl podíl ploch, na nichž bylo použito diskování.
Jak uvedl Ing. Volf, přestože byly letošní zaorávky porostů ozimé řepky převážně způsobeny suchem v době vzcházení, nepotvrdilo se lepší vzcházení při uplatnění bezorebných technologií či mělkého zpracování půdy. Za zcela nevhodné považuje Ing. Volf na základě výsledků šetření přímé setí řepky do nezpracované půdy.

Výkyvy nikomu neprospívají

V roce 2003 byl výnos řepky nejnižší za posledních 25 let, letos padaly výnosové rekordy. V závislosti na tom stoupala i klesala výkupní cena řepkových semen a vylepšovala se či zhoršovala rentabilita pěstování této významné olejniny.
Prof. Ing. Andrej Fábry, DrSc., který v úvodu svého vystoupení těžko skrýval dojetí nad tím, že se dočkal takového úspěchu při pěstování své oblíbené plodiny, považuje za nejdůležitější úkoly do příštích let stabilizovat produkci v jednotlivých ročnících a odstranit její kolísání i mezi provozy a hony. Podnikatelským záměrem podle něj nemůže být pouze dosahování vysoké produkce, ale trvalé ziskovosti.
„K realizaci takového cíle výrazně pomáhá vysoká agronomická úroveň a technologická kázeň,“ uvedl prof. Fábry a dále zdůraznil: „Každý pěstitele by měl sledovat výsledky zemědělského výzkumu, zkušenosti jiných podniků a také vývoj komoditního trhu. Neinformovaný pěstitel je bezbranný.“ A všechna tato doporučení zahrnul prof. Fábry do kontextu udržení a zvyšování produkční schopnosti půdy a hodnoty celého zemědělského podniku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *