Řepka na evropském trhu šanci

Obilniny a řepka jsou díky svému zastoupení v osevních postupech v centru zájmu českých pěstitelů. Ostře sledovanými oblastmi jsou nejen nové trendy v pěstování, ale i aktuální zdravotní situace v porostech nebo vývoj na trzích s těmito komoditami.

Vývoj od počátku devadesátých let vede k omezování vstupů do zemědělství, což v mnoha oblastech způsobilo nárůst výskytu chorob, zejména v obilovinách. „Obměna osiv je dnes omezena na méně než 25 % a náprava přichází navzdory dotacím jen velmi pozvolna,“ konstatoval Ing. Karel Říha z odboru odrůdového zkušebnictví Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (UKZÚZ). Uvedl to na setkání zemědělců v Kralicích na Hané, spojeném s odborným seminářem věnovaným otázkám pěstování obilovin a řepky, které se konalo poslední květnový týden. „V devadesátých letech se běžně byla doporučovalo mořit poloviční nebo jen třetinovou dávkou mořidla nebo moření nepoužívat vůbec kvůli jeho zveličované škodlivosti. Výsledkem bylo rozšíření snětí a vyřazení téměř 500 000 tun pšenice z potravinářské kategorie. V západní Evropě dnes na rozdíl od nás mají díky intenzivnímu moření osiva a téměř žádným přesevům minimální problémy se snětí,“ uvedl Říha.
Technologická kvalita potravinářské pšenice
Na tom, že výběr vhodné odrůdy je zásadním rozhodnutím, se jistě shodnou všichni pěstitelé. Je nutné znát chování odrůd za specifických podmínek a stanovit vhodnost pro danou lokalitu. „Výsledky výzkumů v oblasti kvality rostlinných produktů u nás i v zahraničí dokazují, jak variabilní je látková skladba i technologická kvalita nejen v paletě druhů a odrůd, ale i u jedné a téže odrůdy vlivem působení vnějších podmínek,“ uvedl RNDr. František Novotný z odboru odrůdového zkušebnictví UKZÚZ. „Tato variabilita měla za následek, že řazení pšenice jen do dvou kategorií, potravinářská a krmná, bylo nevyhovující. Proto se zařazení pšenice rozšířilo na pět skupin. Pšenice pro pekárenské použití (kynutá těsta), pečivárenské použití (oplatky a sušenky), pšenice k výrobě lihu a škrobu, k výrobě těstovin a poslední kategorií je krmná pšenice, která nesplňuje požadavky žádné výše uvedené skupiny.“ Podle Novotného se pšenice zařazuje na základě výsledků baterie laboratorních testů a praktického tzv. Rapid mix testu, který je v podstatě malým pekařským pokusem. Hodnocení pak může být inspirací pro šlechtitele, protože například žádná z odrůd pšenice dosud nebyla registrována pro pečivárenské použití, i když některé ze zkoušených odrůd se svými vlastnostmi přibližují požadovaným kritériím.
Řepka na vzestupu
Podle informací, které zazněly na semináři, je situace pro pěstování řepky dlouhodobě příznivá. Evropská unie je v olejninách soběstačná jen asi z 50 % a je závislá na dovozech sóji a extrahovaných šrotů. Proto je hlavním faktorem ovlivňujícím cenu řepky produkce sóji v Jižní Americe. Poptávky po olejninách by mohli využít čeští zemědělci při uplatňování se na společném evropském trhu. „Se založením porostů na podzim 2003 byly problémy vlivem nepříznivých vláhových podmínek. Potěšitelný byl relativně malý tlak škůdců, zvláště pak dřepčíků. Zima byla pro přezimování řepky optimální a vhodný byl i střední nástup jara. Chladné a vlhké počasí však podpořilo výskyt škůdců a hrozí nebezpečí rozšíření houbových chorob. Výška některých porostů se blíží ke dvěma metrům, proto hrozí nebezpečí předsklizňových ztrát,“ zhodnotil ve zkratce situaci Ing. David Bečka z České zemědělské univerzity v Praze. „Volba předsklizňových přípravků bude záležet na agrotechnických podmínkách a na termínu, ve kterém se budou porosty ošetřovat. V období tři až čtyři týdny před sklizní by se dal použít Roundup nebo Touchdown. Dva týdny před sklizní je možné použít přípravek Basta a pro razantní desikaci, která řeší i problém se zaplevelením, lze doporučit Reglone aplikovaný zhruba týden před sklizní. Letos by měli pěstitelé řepky zvážit, zda je vhodné, aby použili lepidla, například Spodnam DC nebo Agrovital.“
Podle Bečky výsledky pokusů dokazují, že použití hybridů řepky se pěstitelům vyplatí jen při intenzivním způsobu pěstování, kde lze dosáhnout až o 25 % vyšší výnos. „V praxi se vyplatí pěstovat dvě až pět odrůd s odlišným původem a rytmem růstu a souběžně si na provozní ploše ověřovat jednu až dvě novinky,“ doporučil na závěr Bečka.
Pořadatelem setkání byla společnost Soufflet Agro, známá nejen jako dodavatel osiv a pesticidů, ale i jako firma zabývající se nákupem sladovnického ječmene a dalších komodit. Tato dceřinná společnost francouzské firmy Groupe Soufflet, která působí na českém trhu od roku 2001 prostřednictvím dceřinné společnosti Sladovny Soufflet ČR, je také majoritním vlastníkem osivářské firmy Selekta. „Naším cílem je dlouhodobá spolupráce se zemědělci. Jde nám o to, abychom nebyli vnímáni pouze jako odběratelé ječmene, ale i jako společnost schopná poskytovat kompletní servis v oblasti zemědělství a zemědělského poradenství. O tom, že se nám to daří, svědčí i dnešní seminář,“ řekl ve svém projevu předneseném v češtině Sébastien Hanssens, ředitel Soufflet Agro.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *