Řepka by měla jít do zimy silná

Ozimá řepka zaujala na českých polích své nezaměnitelné místo a značnou měrou se podílí na osevních plochách zemědělských podniků. Dalo by se říci, že její výživa je propracovaná, avšak o příjmu živin plodinami rozhodují také přírodní podmínky, jež minulou pěstitelskou sezónu působení aplikovaných hnojiv velmi ovlivnily.

Na konkrétní dotazy ohledně výživy ozimé řepky jsme se zeptali odborníka z Výzkumného ústavu rostlinného výroby Ing. Pavla Růžka, CSc.

Můžete čtenářům přiblížit, jak se vývoj počasí loni na podzim a letos na jaře odrazil na působení aplikovaných hnojiv? Na využití živin, zejména dusíku, z aplikovaných hnojiv rostlinami mělo vliv v uplynulém více faktorů. Jedním z nich byly vysoké výnosy slámy obilnin při sklizni 2008. Sláma se po zapravení do půdy, především v sušších oblastech během loňského podzimu a následné zimy, nestačila plně rozložit a na začátku jarní vegetace, kdy vhledem k nedostatku srážek nemohl být využit dusík z aplikovaných hnojiv, spotřebovávala na svůj rozklad dusík a vodu z půdy, a tím konkurovala rostlinám. Dalším faktorem, který měl vliv na působení aplikovaných hnojiv, byl pozdější nástup jara, suchý a teplý měsíc duben se projevily nižším využitím dusíku po regeneračním hnojení a následně pak regulací výnosotvorných prvků – u řepky zejména počtu větví. Následující průběh počasí od května až do sklizně měl ve většině oblastí České republiky příznivý vliv na využití dusíku z hnojiv, omezení redukce založených výnosotvorných prvků – nižší opad květů a šešulí, vyrovnaná hmotnost a počet semen v šešulích. Menší výška a hustota porostů spolu s nižším počtem plně vyvinutých spodních větví omezily spolu s účinnou ochranou rostlin rozvoj chorob a následně také sklizňové ztráty. To vše přispělo k dosažení vysokých výnosů řepky, a to také u porostů, u kterých jsme to nečekali.

Jak se promítlo různé podzimní hnojení rostlin ozimé řepky dusíkem na jejich růstu? Při hnojení na podzim jsme porovnávali na stanovišti v Ruzyni hnojiva LAV, UREAstabil a DAM + Stabiluren, který může byl aplikován spolu s graminicidy. Hnojiva byla aplikována v dávce 50 kg N/ha 22. října. Největší nárůst nadzemní biomasy a kořenů rostlin včetně kořenového krčku byl zjištěn po hnojení UREAstabil. Toto hnojivo má ve srovnání s ostatními přednosti, které se projevují příznivým vlivem na stav rostlin před zimou. Dusík z hnojiva UREAstabil se po srážkách ve formě nerozložené močoviny dostává ke kořenům rostlin, kde se vzhledem k dosud teplé půdě a vysoké aktivitě enzymu ureázy poměrně rychle přeměňuje na amonnou formu, která je velmi dobře přijímána kořeny rostlin a využívána půdními mikroorganismy na případný rozklad slámy. Příjem amonného dusíku rostlinami podporuje rozvoj kořenů, sílu kořenového krčku a vzhledem k již omezené nitrifikaci v půdě část tohoto dusíku zpravidla zůstane v okolí kořenů pro jarní regeneraci rostlin. Na rozdíl od nitrátového dusíku je amonná forma metabolizovaná v kořenech, kam jsou translokovány energeticky bohaté uhlíkaté látky z listů, což vytváří dobré předpoklady pro přezimování a jarní regeneraci rostlin.

Po použití jakého dusíkatého hnojiva a v jakém termínu jste v pokusech zaznamenali největší nárůst výnosu ozimé řepky? Na stanovišti v Lukavci, kde jsme porovnávali celkem osmnáct variant hnojení s různými dusíkatými hnojivy a různými způsoby jejich aplikace, byly kromě varianty s podzimním hnojením (40 kg N/ha na podzim a 60 + 60 kg N/ha na jaře v UREAstabil) vysoké výnosy ozimé řepky dosaženy u následujících variant jarního hnojení: 80 + 50 + 30 kg N/ha v LAV, 80 + 80 v UREAstabil, 80 v LAV + 50 + 30 v DAM, 80 v DASA + 50 + 30 kg N/ha v LAV. Přitom první dávka byla aplikována 31. března, druhá 9. dubna. a třetí 22. dubna. Nejvyšší výnos byl dosažen po regeneračním hnojení 80 kg N/ha v DAM + inhibitor ureázy Stabiluren (aplikace tříotvorovými tryskami), druhá dávka 50 kg N/ha provedená stejným způsobem a třetí před květem 30 kg N/ha v DAM aplikovaným klasickým postřikem. U této varianty bylo po regeneračním hnojení následně aplikováno listové hnojivo Fortestim β (spolu s postřikem insekticidem – proveden také u ostatních variant).

Můžete vysvětlit působení dusíkatých hnojiv s inhibitorem nitrifikace a inhibitorem ureázy? U dusíkatých hnojiv s inhibitorem nitrifikace je inhibována tvorba nitrátového dusíku v půdě s cílem omezit ztráty dusíku vyplavováním nitrátů a denitrifikací a zároveň podpořit příjem amonné formy kořeny rostlin. Proto například při použití hnojiva s inhibitorem nitrifikace Alzon lze nejlepší efekt hnojení očekávat při předseťové aplikaci s následným zapravením do půdy ke kukuřici, bramborám a podobně na lehčích promyvných půdách ve vlhčích oblastech. Při aplikaci na povrch půdy dochází k rychlé hydrolýze močoviny na amonnou formu dusíku, která zpravidla zůstává v povrchové vrstvičce půdy a může docházet ke ztrátám dusíku únikem amoniaku. Ke kořenům rostlin se pak dusík z tohoto hnojiva dostává postupně, většinou ve formě nitrátů v závislosti na době působení inhibitoru, průběhu nitrifikace, sorpce, fixace a imobilizace amonného dusíku v povrchové vrstvě půdy.
U dusíkatých hnojiv s inhibitorem ureázy je inhibována hydrolýza močoviny s cílem omezit ztráty dusíku únikem amoniaku po aplikaci na povrch půdy a prodloužit dobu, kdy se močovina ve formě nepolární molekuly dostává po srážkách ke kořenům rostlin. Největší efekt při použití hnojiva s inhibitorem ureázy UREAstabil nastává, jestliže po aplikaci na povrch půdy do pěti až čtrnácti dnů zaprší (minimálně 5 mm srážek) a nepřeměněná močovina je transportována ke kořenům rostlin. Tam může být v menší míře přímo přijímána kořeny, ale většinou dochází nejdříve k rozkladu močoviny a rostliny pak přijímají dusík ve formě amonného nebo při vhodných podmínkách pro nitrifikaci v půdě také ve formě nitrátového iontu. Proto je doporučována zejména v oblastech s jarními přísušky aplikace vyšších dávek dusíku v UREAstabil na začátku jarní vegetace rostlin, kdy je při nízkých teplotách půdy delší doba účinnosti inhibitoru ureázy (čtrnáct dní i více) a zvyšuje se tím pravděpodobnost, že během této doby budou potřebné srážky.

Často slýcháme, že ozimá řepka by se měla hnojit co nejdéle na podzim a na jaře ihned poté, co se začne prohřívat půda. Je možné skloubit tyto požadavky s nitrátovou směrnicí? Nitrátová směrnice částečně komplikuje život zejména agronomům, kteří intenzivně pěstují řepku při používání minimalizačních technologií zpracování půdy. Na rozdíl od orby se při běžných povětrnostních podmínkách po minimalizaci v důsledku menší mineralizace organických látek v půdě zpřístupní pro rostliny během podzimu zpravidla o 20 – 50 kg N/ha méně a zejména u později setých porostů je třeba tento dusík rostlinám dodat při setí nebo během podzimního růstu. Kromě toho při zapravení slámy je další dusík potřeba na podporu jejího rozkladu. Pěstitelé ve zranitelných oblastech však mohou podle aplikačního pásma a klimatického regionu, ve kterém se nachází, aplikovat k řepce po obilnině na podzim do 14. října, respektive do 31. října v teplejších oblastech, maximálně 20 až 60 kg N/ha v minerálních hnojivech nebo 80 až 120 kg N/ha v hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem (kejda, digestát a podobně). Rostliny v optimálním stavu pro dosažení výnosu semen 3,5 t a více obsahují před zimou v nadzemní hmotě a v kořenech 80 – 120 kg N/ha. Jestliže při 40 – 50% využití dusíku z aplikovaných minerálních hnojiv rostliny přijmou 10 – 30 kg dusíku, zbývajících 70 až 90 kg dusíku by se muselo uvolnit z půdní zásoby, což po obilninách u našich půd nebývá tak časté. K dostatečnému množství dusíku pro podzimní růst řepky kromě aplikace minerálních hnojiv přispívá větší množství reziduálního dusíku v půdě po sklizni předplodiny, včasná sklizeň předplodiny (přednost ozimého ječmene), sklizeň slámy, organické hnojení k řepce nebo v rámci osevního postupu, včasná orba a následné teplé a vlhké počasí v srpnu a září, zasetí řepky do 20. srpna. Řepka je jednou z mála plodin, která dokáže intenzivním příjmem dusíku v podzimním a jarním období snížit riziko vyplavování nitrátů do podzemních a povrchových vod, proto by u této plodiny mohla být zmírněna opatření pro podzimní hnojení dusíkatými hnojivy. Největší rizika znečištění vod nastávají při časných regeneračních dávkách dusíku (možné od 1. února v teplejších, respektive od 16. února v chladnějších oblastech) a následných intenzivních srážkách na půdách svažitých, zmrzlých nebo nasycených vodou, přestože hnojení na těchto půdách je částečně omezeno legislativou. Po letošním suchém dubnu se mohou tato rizika ještě zvýšit, protože mnozí farmáři se budou snažit přihnojit řepku co nejdříve. Přitom pro příjem nitrátové formy dusíku rostlinami po aplikaci nejčastěji používaných hnojiv LAV nebo LAD je třeba teplota půdy minimálně 5 °C, která je většinou dosahována v teplejších oblastech až koncem měsíce března a v chladnějších oblastech po 10. dubnu. Proto je často rozhodující pro regeneraci a počáteční růst řepky po zimě silný a zdravý porost z podzimu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *