Rentabilita kukuřice na zrno v řepařské výrobní oblasti

V současném období dochází k mírnému nárůstu ploch kukuřice na zrno, která se v posledních letech rozšířila mimo kukuřičnou výrobní oblast také do řepařské výrobní oblasti. Především tam se dostává na kvalitní pozemky, neboť v osevním sledu nahrazuje cukrovku, jejíž plocha za poslední tři roky významně poklesla. Velký význam na zvyšování výnosové hladiny má neustále se rozšiřující sortiment nových zrnových hybridů. Pěstitel má možnost si vybrat hybrid, který bude vyhovovat určitému půdnímu typu, vláhovým a teplotním podmínkám.

Největší rezervy ve výnosech jsou u kukuřice na zrno v technologických chybách. U zažité myšlenky ,,zaseji kukuřici na siláž, když jí bude dost, nechám na zrno“ se projevují zásadní chyby:
o nevhodný hybrid (silážní typ) – hůře uvolňuje vodu, má nižší podíl klasu a nižší hmotnost zrna;
o vyšší počet jedinců na jednotku – z toho vyplývá hustší, vytáhlý porost, slabší klasy;
o nevhodná výživa;
o opomíjení ochrany proti zavíječi kukuřičnému – při pěstování kukuřice na zrno to je nezbytný prvek v ochraně.
Cílem článku je zhodnocení rentability pěstování kukuřice na zrno v podmínkách řepařské výrobní oblasti Rozhodujícími faktory pro porovnání rentability výroby jsou dosažené výnosy kukuřice na zrno, vlhkost zrna a úroveň jednotlivých vstupů do výroby. Jejich velikost je silně ovlivněna kolísajícími cenami na trhu a možností tyto vstupy krýt z vlastních zdrojů. Pro analýzu bylo použito průměrných cen roku 1999 z databáze podniků ústavu. Vzhledem k atypickému průběhu povětrnosti a rozšíření kukuřice na zrno na pozemky s dobrou úrodností půdy bylo v roce 1999 u sledovaných podniků dosaženo v průměru u této komodity vyššího výnosu v řepařské výrobní oblasti.

Rentabilita výroby

Ukazatelé rentability výroby kukuřice na zrno vyjadřují závislost mezi náklady vynaloženými na výrobu a dosaženým výsledkem. Vyjadřuje se tak v podstatě úspěšnost pěstování. Klasickým ukazatelem rentability nákladového typu je míra rentability vyjádřená jako poměr mezi ziskem a vloženými náklady. Vzniklý poměrový ukazatel vyjadřuje, kolik bylo na 100 Kč vynaložených nákladů dosaženo zisku nebo ztráty. Při zvolených nákladech na jednotku výrobku ovlivňuje výrobkovou rentabilitu množství a jeho cena.
U zvolených výpočtů je použita realizační cena, která vychází z podnikového prodeje. Pro objektivní vyjádření míry rentability využíváme průměrných realizačních cen na trhu. Míra rentability je ovlivňována mnoha faktory a jeden ze základních se vztahuje na přírodní podmínky, kdy v horších přírodních podmínkách je na jedné straně pěstování kukuřice na zrno nákladově náročnější a na druhé straně je ovlivněn výnos. Tyto vazby potom ve své podstatě negativně působí na míru rentability a samozřejmě na výsledný efekt, tj. zisk.
V tabulce 1 je uvedena míra rentability pěstování kukuřice na zrno v řepařské oblasti. Data byla získána ze skutečných údajů obsažených ve vlastní databázi již zpracovaných podniků. Uvedené výnosy a ceny produktu jsou uváděny jako vážený průměr hodnot. Rozdílnost rentability při stejné technologii, výnosu a nákladech je zde ovlivňována podmínkami při sklizni (vyšší vlhkost zrna při sklizni a následný vícenáklad na sušení).

Modelový výpočet rentability

Zpracované reálné výsledky v tabulce 1 lze použít při modelování předpokládané rentability pěstování kukuřice na zrno při stejném technologickém postupu výroby. Rentabilitu ovlivňuje v tomto případě především cena komodity na trhu a dosažený výnos u zemědělského subjektu. Takto je možné určit, za jakých podmínek je pěstování pro daný subjekt ještě rentabilní, a lze s určitým nadhledem přehodnotit vhodnost pěstování v daných přírodně klimatických podmínkách ve vazbě na výnos a realizační cenu na trhu.
Modelové výpočty rentability výroby jsou pro řepařskou oblast při různých podmínkách sklizně uvedeny v tabulkách 2 a 3. Jako příklad můžeme uvést hodnoty z tabulky 2, kde při výnosu 6,5 t.ha-1 v řepařské výrobní oblasti a tržní ceně 3300 Kč.t-1 při optimálních podmínkách sklizně je ještě pěstování kukuřice při stejné technologii a variabilních nákladech rentabilní. Bude-li předpokládaná cena na trhu nebo smluvní cena nižší, nebo lze předpokládat, že podnik vlivem půdně klimatických podmínek nedosáhne v dlouhodobém horizontu uvedeného výnosu, je v tomto případě nutné přehodnotit rozsah plochy pro pěstování této plodiny v zemědělském podniku.
V konečné fázi je nutné zhodnotit celkové variabilní a fixní náklady na plodinu (tabulky.4, 5 a 6), ze kterých ve vazbě na tunu výnosu určíme, za jakou cenu je nutné na trhu komoditu realizovat, aby byly pokryty náklady ve vztahu k :

a) Celkovým variabilním nákladům
Pokud je hodnota variabilních nákladů (přepočtena na tunu výnosu) vyšší než realizační cena produktu na trhu, potom je nutné u zemědělských subjektů zvážit, zda je vhodné plodinu pěstovat, protože tržní cena nestačí pokrýt vstupy do výroby této komodity. Jde o zjištění takové realizační ceny výrobku, která je ještě schopna pokrýt výdaje na oběžné prostředky přímo vkládané do výrobního procesu a vyčíslené v podobě variabilních nákladů. Lze to charakterizovat jako hledání bodu ukončení výroby.
V tabulce 4 jsou zobrazeny hodnoty průměrné realizační ceny (rok 1999) v řepařské oblasti ve vazbě na celkové variabilní náklady. Vyhodnocením lze vyvodit závěr, že realizační cena pokryla celkové variabilní náklady a plodinu lze v krátkodobém časovém horizontu pěstovat. Podstatná změna by byla způsobena pouze výší nákladů na sušení, které jsou v řepařské výrobní oblasti značně proměnlivé.

b) K úplným vlastním nákladům
Pokud je hodnota úplných vlastních nákladů (přepočtená na tunu výnosu) shodná s realizační cenou produktu na trhu, potom podnik pokryl všechny náklady a je v ziskové nule, tzn. že stanovíme stav, kdy se vrací z výrobního cyklu takový efekt vkládaných nákladových prostředků, který pokrývá úplné vlastní náklady bez tvorby zisku. Prostředky na rozvoj výroby musí být získány z jiných zdrojů.
V tabulce 5 jsou uvedeny hodnoty rozdílu průměrné realizační ceny a úplných vlastních nákladů na tunu produkce. Tyto údaje jsou vztaženy na aktuální tržní cenu zrna a na průměrné úplné vlastní náklady. Samozřejmě se i v tomto případě negativně v nákladových položkách odráží sušení produkce. Z tabulky 5 vyplývá, že se rozdíl mezi realizační cenou a úplnými vlastními náklady pohybuje v záporných číslech. Pochopitelně s tímto vývojem je spojena i rentabilita výroby (tabulky 2 a 3). Celá tato problematika je úzce spjata s realizační cenou, která silně ovlivňuje rentabilitu výroby a návratnost investice z jednotky plochy.

Závěr

V posledních třech letech se zvyšuje počet zemědělských podniků, které pěstují kukuřici na zrno. Plochy zrnové kukuřice se zvyšují i v řepařské výrobní oblasti. Změna struktury pěstovaných plodin byla vyvolána neprodejností některých komodit, například hořčice, hrachu, nebo podstatným snížením potřeby surovin (cukrovka). Zrno kukuřice je zatím stále prodejné, otázkou zůstává realizační cena a tím i tvorba zisku.
Osevní plocha zrnové kukuřice se v roce 1999 pohybovala kolem 33 tisíc ha a sklizňová plocha byla na úrovni 39,4 tisíce ha. Nestabilitu ploch způsobuje množství ponechané kukuřice na siláž. Při vyšším výnosu silážní hmoty je část porostů ponechána na zrno. Naopak při slabších výnosech kukuřice na siláž je zesilážována i část ploch zrnové kukuřice. Největší rezervy jsou v technologické kázni. Jde především o hustotu výsevu a volbu hybridů. Často se vysévá vyšší počet jedinců, a tím se dostává porost svou strukturou do kategorie nasiláž. Takto založený porost je přehoustlý, často nedoživený, s menším podílem palic. Silážní hybridy také hůře uvolňují vodu ze zrna.
Je nutné, aby byly vybírány hybridy podle vhodnosti pro daný půdní typ a klimatické podmínky. Velká rezerva ve zvýšení výnosu zrna je v ochraně proti zavíječi kukuřičnému, jehož škodlivost se značně zvyšuje. Dalším velmi důležitým faktorem je výživa. Úroveň hnojení dusíkem je nutné zvýšit na hladinu 140 – 160 kg N.ha-1 a zároveň je třeba zvýšit hnojení fosforem na úroveň 90 – 100 kg P2O5.ha-1. Toto hnojení je velmi důležité a mnoha agronomy nedoceněné.
Lze konstatovat, že ve vazbě na rentabilitu (tabulky 2 a 3) je nutné dosáhnout u kukuřice na zrno při optimálních podmínkách sklizně (do 27 % vlhkosti) minimálního výnosu 6,5 – 7 t.ha-1, při vyšší vlhkosti zrna (30 % – 35 %) 7,5 – 8,0 t.ha-1, kdy farmářská cena činí 3000 Kč.ha-1.
Samozřejmě zde bude důležitá úroveň vstupních a režijních nákladů, a především má nezastupitelnou úlohu cena komodity na trhu, která silně ovlivní tržbu z jednotky plochy a tím i rentabilitu. V roce 2000 byla farmářská cena kukuřice na zrno vyšší, předchozí výpočty dokladují oprávněnost tohoto stavu.Vzhledem k tomu, že rok 2000 není ještě uzavřený, bylo pro analýzu použito v článku vstupních údajů a farmářské ceny roku 1999.I přes tuto skutečnost tabulky 2 a 3 umožňují modelovat rentabilitu pěstování kukuřice na zrno v závislosti na aktuálním výnosu a ceně komodity na trhu. Je však nutné konstatovat, že v roce 2000 se zvýšily ceny vstupů, to je nutné také zohlednit při kalkulacích.

Ing. Jan Jančík,
Ing. František Tichý, CSc.,
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *