Regulace plevelů v porostech jetele lučního

Jetel luční se do osevních sledů zařazuje jako zlepšující plodina nejčastěji po obilninách. Porosty se zpravidla zakládají na jaře kvůli lepším vláhovým podmínkám a možnosti potlačení pozdně vzcházejících plevelů. Varianty zakládání mohou být různé: jako čistý výsev nebo jako podsev do krycí plodiny.

Výskyt plevelů je závislý na způsobu založení. U podzimních výsevů jsou nejvíce problematické různé druhy merlíků, rdesen, ježatky a dalších plevelných druhů. Jarní výsevy zapleveluje především oves hluchý, merlík bílý, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, svízel přítula a podobně. Mezi často se vyskytující a velmi problematické vytrvalé plevele patří pýr, pcháč a šťovík. Pro růst plevelů je nejvýznamnější období mezi setím a zapojením porostu, popřípadě období do první seče. V tomto období funguje krycí plodina jako významný regulátor růstu plevelů. Jako krycí plodiny se nejčastěji používají obilniny (pšenice, oves) nebo luskoviny. U jetele lučního lze jako krycí plodinu preferovat semileafless odrůdy hrachu vzhledem k jejich méně potlačujícím účinkům na podsev. Dalším dobrým zásahem proti plevelům je mulčování. Plevele po tomto zásahu problematicky obrůstají, naopak zdravý a dobře založený porost jetele lučního prosperuje. Z hlediska potlačení vytrvalých plevelů je nejvhodnější jejich systematická regulace již v předplodinách.

Pokusy s regulací plevelů v jeteli lučním byly zakládány na území obce Troubsko na plochách firmy Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Z jejich závěrů, které prezentuje Ing. Jana Komínková, Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko, v dubnovém vydání časopisu Úroda, vyplývá, že pro regulaci plevelů v zakládaných jetelovinách je důležitá znalost výskytu plevelných druhů na pozemcích. Z výsledků je patrné, že setí jetele lučního do krycí plodiny má z hlediska zaplevelení pozitivní vliv. Jako nejvhodnější krycí plodinu lze doporučit hrách. Ze zkoušených herbicidů měl nejlepší výsledky z pohledu účinnosti a fytotoxicity Basagran Super v dávce 2 l/ha, dále pak kombinace Basagran Super v dávce 1,5 l/ha + Dicopur M v dávce 0,3 l/ha.*

Další informace se dočtete v dubnovém vydání časopisu Úroda v článku Ing. Jany Komínkové, Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *