Reakce máku na mimokořenovou aplikaci hnojiv

Snahou každého pěstitele máku je vytvořit vhodnými agrotechnickými zásahy optimální podmínky pro dobrý růst a vývoj porostu po celou dobu vegetace s cílem dosažení vysokého výnosu. Jeho stávající průměrná úroveň ve výši 0,8 t/ha představuje pouze 40 % z dosažitelné produkce této plodiny.

Tématem se zabývá v článku Úrodě č. 3/2018 doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně. Připomíná, že nedílnou součástí pěstitelské technologie máku by mělo být racionální hnojení založené na využití bilančního principu při určování dávek hnojiv. Vychází se tedy z potřeby porostu vztažené k dosažení předpokládaného výnosu za současného zhodnocení skutečné zásoby přístupných živin v půdě (AZZP, Nmin, Svod), popřípadě obsahu živin v rostlině (anorganické rozbory rostlin). K výpočtu základní dávky živin slouží jejich odběrové normativy charakterizující potřebu prvku na tvorbu 1 t výnosu semene a tomu odpovídajícího množství slámy. U máku se počítá se 70 kg N, 25 kg P, 90 kg K, 80 kg Ca, 15 kg Mg a 18 kg S. Kromě makroelementů mák dobře reaguje na hnojení mikroelementy, u nichž se potřeba na tvorbu 1 t výnosu pohybuje na úrovni 120 g B, 200 g Zn a 350 g Mn. Racionálně odůvodnitelnou optimalizaci výživného stavu porostu máku realizujeme v souboru s ostatními agrotechnickými zásahy s přihlédnutím k průběhu povětrnosti daného ročníku, čímž vytváříme vhodné podmínky pro dosažení optimálního výnosu při eliminaci ekologických rizik spojených zejména se ztrátami živin, uvádí doc. Škarpa. Dále popisuje výsledky polních pokusů zaměřených na využití mimokořenové aplikace listových hnojiv Carbon v máku a konstatuje, že zvýšila výnos semen.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *