Radosti a strasti pěstitelů dřeňového hrachu

Velká část zemědělských podniků se v současné době omezuje na pěstování jen několika nejzákladnějších zemědělských plodin. Především těch, které uplatní na trhu a také těch, s nimiž již mají dlouholetou zkušenost. Zemědělské družstvo Trstěnice je opakem. Paleta zde pěstovaných polních plodin je vskutku pestrá a navíc se zde před lety nebáli ani pro zdejší podmínky velké speciality – dřeňového hrachu.

Jak jsme se dozvěděli od hlavního agronoma Zemědělského družstva Trstěnice Ing. Antonína Hurycha, zdejší podnik obhospodařuje asi 2050 ha půdy. Struktura plodin vychází jak ze současných požadavků trhu, tak ze zdejších přírodních podmínek. Trstěnice leží na okrese Svitavy a katastr podniku sahá od téměř horských podmínek a nadmořské výšky 600 m n. m.až do řepařské oblasti Litomyšlska. Na zdejších polích nejdeme kromě tradičních obilovin iřepku, brambory, mák, polní hrách, len, kmín, jetel na semeno a pro živočišnou výrobu samozřejmě krmné plodiny, z nichž největší podíl má kukuřice. To, co nás ale překvapí nejvíce, je dřeňový hrách. Ten zde pěstují asi na 200 ha.
Není hrách jako hrách
Dřeňový hrách, často nazývaný také hrách zahradní, se od běžného polního hrachu liší řadou vlastností a proto jsme se za poznáním této zeleniny vypravili k nejpovolanějším odborníkům, přímo k jeho šlechtitelům do Semčic. Ve společnosti Semo Smržice se hrách šlechtí již od dob Sempry, na jejíž práci Semo navázalo. Dnes tvoří zdejší odrůdy hrášků základ u nás pěstovaného sortimentu. Ing. Jan Prášil, ředitel společnosti, odhaduje podíl 21 smržických odrůd na českém trhu asi na 80 %. Jak nám vysvětlila šlechtitelka hrachu Ing. Ivana Hasalová, nejen že se zahradní hrách výrazně liší od hrachu polního, velké rozdíly jsou i mezi jednotlivými odrůdami dřeňového hrachu.
Dřeňový hrách se od polního hrachu liší tvarem zrna: polní hrách má zrno kulaté, dřeňový svrasklé. Zrno dřeňového hrachu je obvykle zelené, protože o žlutosemenné dřeňové hrachy není na trhu zájem. Velký rozdíl je v chuti zrna. Dřeňový hrášek je sladký a co je podstatné, tuto vlastnost si ponechává delší dobu během vegetace než polní hrách, který brzy začíná hořknout. Chuť je ovlivněna především poměrem dusíkatých látek a škrobu. Také tvar škrobového zrna je u těchto typů hrachu odlišný a proto je tato odlišnost klíčem k určení, zda jde o hrách polní či zahradní, či zda jeden z druhů neobsahuje příměsi druhého. Na poli je během vegetace poznávacím znamením habitus rostliny. Polní hrách je delší, stojatý, s pevný stonkem. Lodyhy zahradního hrachu jsou měkčí a proto rostlina často pod vahou lusků lehá. U zahradního hrachu se u nás zatím pěstují jen olistěné odrůdy, ale šlechtitelé již začínají pracovat z bezlistými materiály. Dosud převládaly obavy z problematické sklizně úponkovitých odrůd. A právě sklizeň dřeňového a polního hrachu je naprosto rozdílná. Dřeňový hrách se sklízí v zelené zralosti a je určen pro zpracování v konzervárnách a mrazírnách. Při sklizni se používají speciální jednoúčelové stroje, které nejprve z rostlin vyčesávají lusky a následně je vylušťují.
„Odrůdy dřeňového hrachu se od sebe liší především tím, zda jsou určeny právě pro tento typ sklizni či zda jsou určeny pro pěstování na zahrádkách, “ vysvětluje ing. Hasalová. U odrůd hrachu pěstovaného na poli jsou důležité vlastnosti, které umožní použití velké techniky. Zrna musí být snadno vyluštitelná a to předpokládá rovný a krátký lusk. Pro velkopěstitele je samozřejmě podstatný výnos odrůdy daný především počtem lusků na rostlinu a také odolnost k chorobám. Velcí pěstitelé dále vybírají odrůdy podle ranosti. Širší sortiment odrůd různé ranosti jim umožní načasování sklizně tak, jak si žádá odběratel.
Mezi odrůdami je i rozdíl ve velikosti zrn. Jak uvedl ing. Prášil, u nás jsou zatím oblíbené velkozrné hrachy, ale již i čeští zpracovatelé začínají podobně jako jejich západoevropští konkurenti jevit zájem o hrách s menšími zrny. Aby obstáli i na světových trzích, začínají i naši zpracovatelé stále bedlivěji sledovat kvalitu dodávané suroviny a sami si vybírat odrůdy.
Od šlechtitele zpět k pěstiteli
Také pěstitelé z Trstěnic vycházejí především z požadavků zpracovatelů. Na nezájem o produkci si v Trstěnicích nemohou stěžovat. Zdejší hrášek dodávají do několika konzerváren na Moravě, výjimečně také do jedné mrazírny. Zpracovatelé vítají, že v této oblasti se začíná hrášek sklízet v době, kdy v tradičních, především moravských pěstitelských oblastech sklizeň spěje k závěru. Konzervárnám i mrazírnám se tak mohou podstatně prodloužit zpracování hrášku a zvýšit tak kapacitu zpracovatelských linek. To, že se v Trstěnicích sklízí hrášek později než na Moravě má další výhodu. Dva jednoúčelové sklízecí velmi drahé stroje totiž družstvo vlastní společně se moravským ZD Unčovice. Stroj je tak využitý dvojnásobně a tudíž i návratnost vynaložené investice podstatně rychlejší. Právě ZD Unčovice, které je tradičním výrobcem hrášku, přivedlo v roce 1993 k této plodině trstěnické pěstitele.
Hrách s rizikem
Jak nám řekl trstěnický agronom ing. Hurych, ač je o hrášek zájem a podniku tato komodita pomáhá k dalšímu rozvoji, je velmi rizikovou plodinou. Ne každý rok se hrachu daří. Mnohdy je problém splnit dohody s odběrateli, často není možné sklízet kvůli špatnému počasí, a protože hrách není možné skladovat musí se proto zastavit i zpracovatelské linky. Problémy působí ale i teplé počasí. Aby se produkce neznehodnotila musí trštěničtí vozit hrách ke zpracovatelům během noci. Přezrání hrachu, ke kterému může dojít při vysokých denních telotách jen během dvou či tří dnů, je podle ing. Hurycha dalším nesporným rizikem. Správný termín sklizně je dán obsahem bílkovin, tzv. hodnotou PAN, jež obvykle ve svých laboratořích zjišťují sami zpracovatelé. Načasování sklizně i problematická doprava sebou podle agronoma přináší nároky na pracovní sílu a organizaci práce. O velkých nákladech na pořízení speciální techniky se jistě není třeba zmiňovat.
Také výnos hrachu není stabilní, v Trstěnicích sklízejí od 4 do 7 tun z hektaru. Pro výnos je rozhodující teplota při kvetení hrachu. Jak nám ing. Hurych vysvětlil, výnos tvoří až osm pater po jednom až třech luskách. Příznivá teplota pomůže jednotlivým patrům odkvést v krátké době, naopak chladno prodlužuje zrání. Spodní patra jsou pakpřezrálá a nedozrálé lusky z horních pater se do zásobníku kombajnu nedostanou. „Chladno lusk nenaplní,“ říká agronom. Letos příznivé počasí především při kvetení pozdních odrůd nebylo tak byl výnos horší než v předchozích letech.
Při odhadování výnosu se ing. Hurych řídí jednoduchou pomůckou. Co patro zralých lusku, to tuna výnosu. Připouští ale, že to není jeho tvrzení. Stejně jako další informace o pěstování hrachu jej převzal od unčovického agronoma, který jej hrášek učil pěstovat.
O průměrných nákladech vynaložené na jeden hektar dřeňového hrášku je prý těžké hovořit. Kolísají rok od roku například podle množství prostředků vynaložených na ochranu rostlin a podmínek každého honu. Významnými položkami jsou ale náklady na osivo, od 6000 Kč/ha a samozřejmě odpisy sklizňového stroje.
Za hrášek obvykle pěstitelé utrží 6 až 7,50 Kč/kg, je však nutné odpočítat vysoké náklady na dopravu.
Agrotechnika
O tom, zda pěstitelé sklidí očekávaný výnos se rozhoduje jako u většiny plodin již při zakládání porostu. Jak uvedla ing. Hasalová, zásadou technologie pěstování dřeňového hrachu je včasné setí kvalitního a namořeného osiva do dobře připraveného pozemku, pokud možno nezapleveleného a v dobrém výživném stavu. Letos uspěli ti pěstitelé, kteří si pozemek připravili již na podzim a proto mohli vjet do pole brzy. Na začátku vegetace je důležitý dostatek vláhy, semeno hrachu mísí nejdříve nabobtnat a pak začíná klíčit. Výsevek je asi 0,8 až 1 mil. klíčivých semen na hektar. Na rozdíl od hrachu setého či semenářských porostů dřeňového hrachu stačí udržet porost bez plevelů jen část vegetace. V jejím závěru již plevele hospodářské škody nepůsobí. Někteří pěstitelé dokonce tvrdí, že mírné zaplevelení pomůže porostu k tomu, aby nepolehl. V registru přípravků na ochranu rostlin jsou herbicidy speciálně registrované do dřeňového hrachu. Ochrana proti škůdcům se provádí podle výskytu. Škody působí především mšice, kyjatka hrachová a listopasi. Problémům lze samozřejmě předcházet důsledným střídáním plodin.
U dřeňového hrachu je velmi důležité, aby při sklizni byla všechna semena ve stejném stupni zralosti, což je dáno rychlým a stejnoměrným kvetením. Ovlivnit ho však může jen průběh počasí. Sklizeň následuje v průměru asi 80 dnů od zasetí. Jak nám dále řekla ing. Hasalová, velmi rané odrůdy dosáhnou technologické zralosti již po 64 dnech od zasetí, nejpozdější po 87 dnech. Dnes jsou na trhu stroje pro jednofázovou sklizeň, které nahradily v nedávné minulosti užívané stroje pro sklizeň dvoufázovou. První stroj porost pouze posekal, druhý vyluštil semena zeleného hrášku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *