Půdní úrodnost klesá

K udržení úrodnosti našich půd zdaleka nestačí jen dodávat živiny v podobě minerálních hnojiv. Za to, že půdní úrodnost v naší republice klesá, může i ten fakt, že půdě chybí dostatek organické hmoty, což mimo jiné souvisí s poklesem stavů hospodářských zvířat a tedy nedostatečným přísunem statkových hnojiv.

Na zmíněné skutečnosti upozornila konference Racionální použití hnojiv, jejíž 15. ročník se konal v závěru loňského roku na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU).

Působení organické hmoty
Jak na konferenci objasnil prof. Ing. Václav Vaněk, CSc., primární organická hmota v půdě zaručuje rozvoj mikroorganismů, která je pro ně zdrojem energie, a také zaručuje rozvoj makroedafonu. Mineralizací organické hmoty se produkuje CO2 a ostatní minerální látky a ty jsou zdrojem živin pro mikroorganismy i rostliny. Současně je organická hmota výchozím materiálem pro tvorbu humusových látek, které se vytvářejí transformací jejích určitých částí. V neposlední řadě organická hmota zlepšuje fyzikální vlastnosti půd.

Zdroje organické hmoty
Kromě již zmíněných statkových hnojiv jsou podle prof. Vaňka zdrojem primární organické hmoty v půdě také odumřelé zbytky a části kořenů, odumřelé mikroorganismy a makroedafon, odpad a zbytky nadzemních částí rostlin, a také kořenové sekrece – exudace. Zatímco přísun některých zdrojů organických látek se v posledních letech nijak zásadně nezměnil (kořenové sekrece), u některých došlo k navýšení přísunu (například u posklizňových zbytků – slámy, chrástu), u dalších se přísun zásadně snížil (především u statkových hnojiv a hmoty kořenů). Produkce hmoty kořenů se snížila v souvislosti s poklesem produkce nadzemních částí rostlin a také kvůli nižšímu zastoupení plodin s vysokou produkcí kořenů, například jetelovin.

Nedostatek statkových hnojiv
Nedostatečný přísun statkových hnojiv vyplývá se situace v živočišné výrobě, která vyústila v zásadní pokles stavů chovaných hospodářských zvířat. Jak uvedl doc. Ing. Jiří Wegricht, CSc., z Výzkumného ústavu zemědělské techniky (VÚZT), oproti roku 1989 se na začátku roku 2009 chovalo jen 39 % původního stavu skotu, přičemž v průběhu roku 2009 došlo k dalšímu významnému poklesu stavů. Jak vysvětlil, množství a kvalita vyprodukovaných statkových hnojiv souvisí se způsoby ustájení zvířat. Z údajů VÚZT vyplývá, že ročně je u nás vyprodukováno skotem 3281 tisíc tun kejdy, 9119 tisíc tun hnoje a 3113 tisíc tun močůvky, prasaty 3024 tisíc tun kejdy, 1232 tisíc tun hnoje a 930 tisíc tun močůvky.

Čistírenské kaly s výhodami i riziky
Odborníci se snaží nalézt další možnosti, kterými vylepšit stav půd. Jako jedno řešení se nabízí aplikace čistírenských kalů, o kterých na konferenci informoval Ing. Jindřich Černý, Ph.D., z ČZU. Jak z jeho přednášky vyplynulo, přínosem kalů je bezesporu obsah živin, obsah organické hmoty, mikroorganismů a biologicky aktivních látek. Na druhou stranu však nelze opomíjet rizika, kterými jsou obsah těžkých kovů, chlorovaných látek, farmaceutik či dalších nebezpečných látek.

Komposty přínosné, ale drahé
Další z možností, jak zvýšit půdní úrodnost, je aplikace kompostů z organických odpadů z údržby krajiny, případně nezemědělských ploch. O přínosu jejich aplikace hovořil prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc., z ČZU. Účastníkům konference vysvětlil, že během kompostování probíhá intenzivní humifikace. Živiny jsou v kompostech vázány do organické hmoty a jsou v oxidovaných formách. Navíc prof. Tlustoš zmínil i mimoprodukční funkce výroby kompostů – například zvyšování zaměstnanosti, diverzifikaci činnosti zemědělských podniků. V souvislosti s tématem konference, kterou bylo hledání cest ke zvýšení půdní úrodnosti, lze shrnout, že komposty jsou velice kvalitním organickým hnojivem. Jak však mezi odborníky rovněž zaznělo, bohužel zatím velice drahým.

Bouřlivá diskuse o využití digestátu
Dalším hnojivem, které se v současnosti zemědělcům pro aplikaci na jejich pole nabízí, a to stále ve vyšší míře, neboť bioplynových stanic rychle přibývá, je digestát. Jak však na konferenci oznámil prof. Ing. Ladislav Kolář, DrSc., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, digestát podle jeho názoru není hnojivem organickým, protože proces anaerobní digesce zanechal v surovině jen stabilní organické látky. Uvedl, že jde jen o slabé hnojivo minerální, protože obsahuje jen málo minerálních živin (dusíku a draslíku), a to v přebytku vody. Praxe je podle odborníka mystifikována údaji o obsahu dusíku v sušině a považuje tento údaj za obsah v reálném odpadu. V jeho pevné části (separátu) je organický dusík, rostlinám ale nepřístupný. Jestliže se separát v půdě hydrolyzuje velmi pomalu, může se tento dusík mineralizovat jen pomalu a v zimě se zpravidla vyplaví.
Příspěvek prof. Koláře vyvolal na závěr konference nebývale živou odbornou diskusi. Podle zákona je totiž digestát považován za hnojivo organické a i tento jeho popis si našel mezi účastníky konference své zastánce. Zazněly také názory, že hovořit obecně o složení digestátu nelze, neboť to se významně liší podle toho, jaké suroviny bioplynová stanice zpracovává. Odborníci proto doporučili praktickým zemědělcům, kteří toto hnojivo užívají, nechat si udělat jeho přesné rozbory a podle nich se rozhodovat o jeho případné aplikaci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *