Pšenice ve světě a v Evropské unii

Obiloviny představují poměrně citlivou položku mezinárodního obchodu, z čehož také vyplývá zvýšená míra ochrany produktů spadajících do této skupiny. To se odráží i ve vyšší hladině dovozních cel a uplatňování celních preferenčních kvót u obilovin. Od vstupu České republiky do EU určuje výši dovozních cel Integrovaný tarif EU (TARIC), vydávaný v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2658/87. Na vnitřním trhu EU pohyb zboží nepodléhá žádným tarifním opatřením.

Obchodní vztahy EU se třetími zeměmi charakterizuje velký počet preferenčních dohod, meziregionálních iniciativ a jiných významných ujednání. Existují i samostatná obchodní ujednání (např. s Marokem, Egyptem a Izraelem) zaměřená výhradně na obchod se zemědělskými výrobky. Jednání s dalšími zeměmi pokračují a EU se tak snaží rozšířit počet zemí, se kterými je možno obchodovat s celními preferencemi, a také odstranit další překážky obchodu.

Předběžný výhled na rok 2016/2017 podle International Grain Council (IGC) hovoří o poklesu sklizňové plochy pšenice ve světovém měřítku oproti předchozímu roku o 1,1 % na 222,33 mil. ha, z toho plochy v EU mají mírně stoupnout na 27,87 mil. ha, v Rusku se očekává nárůst na 27,0 mil. ha, v USA pokles na 17,7 mil. ha. Světová produkce pšenice se předběžně odhaduje na 754,33 mil. t (–2,2 % meziročně, ale +6,43 % oproti pětiletému průměru). Světová spotřeba pšenice má mírně vzrůst na 738 mil. t (očekává se zvýšení spotřeby jak krmných, tak i potravinářských obilovin).*

Tyto informace uvádí ve svém článku v příloze časopisu Úroda Ing. František Kůst z Ministerstva zemědělství.

Více informací se dočtete v příloze Pšenice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *