Průběh infekce ovlivňují srážky

Loňský průběh počasí nahrával některým škodlivým činitelům révy vinné. Na většině území naší republiky byl zaznamenán významný výskyt padlí révy a v některých lokalitách působila problémy také peronospora. Mimořádný byl rovněž výskyt abiotického vadnutí hroznů. Vinaři by se měli připravit na to, že i letos s nimi budou mít co do činění. Poměrně rychlý nástup se očekává zejména u padlí révy, neboť zima nebyla příliš silná na to, aby patogena zničila.

Jak uvedl Ing. Petr Ackermann, CSc., ze Státní rostlinolékařské správy Brno, průběh počasí v loňském roce vytvořil na celém území republiky v rozhodujícím období vhodné podmínky pro rozvoj padlí révy a na některých lokalitách časově omezeně velmi vhodné podmínky také pro plíseň révy. Podle něj i jedna výraznější srážka, pokud nastane v kritickém období, může ovlivnit průběh infekce peronospory. „Srážky se vyskytovaly zejména v pozdních odpoledních a večerních hodinách, takže listy byly přes noc ovlhčené. To je v období po odkvětu limitujícím faktorem pro rozvoj infekce,“ sdělil Ing. Ackermann s tím, že v některých lokalitách dosáhly škody až sedmdesáti procent. Mezi ty patřily některé oblasti jižní Moravy, například Velké Pavlovice, Kuchařovice, Strážnice či Kobylí. Ing. Ackermann o tom hovořil na vinařsko-ovocnářském semináři, který nedávno uspořádala společnost Bayer CropScience v Hustopečích u Brna.

Večerní srážky škodí Přednášející připomněl, že vedle nočního ovlhčení je limitujícím faktorem pro vznik plísně révy (peronospory) také teplota mezi 20 až 26 °C. Pro vznik padlí révy je optimální vnější teplota od 21 do 30 °C po dobu dvou až tří dnů a zároveň dostatečná vzdušná vlhkost v podobě dešťových přeháněk. Rozvoj infekce závisí nejen na citlivosti dané odrůdy, ale také výživě, mikroklimatu lokality i mikroklimatu samotného keře. Prevence proti napadení plísní révy spočívá podle Ing. Ackermanna v omezení vhodnosti podmínek pro infekci a šíření, zejména tedy v odlistění zóny hroznů, čímže dojde k jejímu provzdušnění. Kromě toho je vhodné při pěstování dát přednost odrůdám, které jsou k plísni révy méně náchylné. Chemická ochrana spočívá v ošetření před květem, a to obvykle kontaktním preventivně působícím fungicidem. Při prvním výskytu je možné použít kombinovaný fungicid. V případě, že porost nebyl ošetřen v tomto období a nastaly podmínky příznivé pro infekci, je možné jej chemicky ošetřit i v době kvetení nebo až po odkvětu. Za delších period bez deště a rosy však není třeba porost ošetřovat. Chemická ochrana proti padlí révy před květem je založena na aplikaci síry a u silně ohrožených porostů na následném použití fungicidu v období po odkvětu. Při výskytu padlí je nutné nasadit kurativní fungicid.
Mezi významné choroby patří i šedá hniloba hroznů, na kterou je réva vinná náchylná v období dokvétání a krátce po odkvětu. Za příznivých podmínek pro infekci je proto nutné v době dokvétání ošetřit citlivější odrůdy s hustým hroznem. Je přitom možné použít fungicid s kombinovanou účinností (plíseň révy, šedá hniloba). Totéž je nutné provést u náchylných odrůd s hustým hroznem ve fázi zapojování hroznů.

Vinice pod ochranou
Jak v další přednášce poznamenal Ing. Petr Příkazský ze společnosti Bayer CropScience, letos se očekává rychlý nástup padlí révy, neboť v předešlých letech se u nás tento patogen vyskytoval a letošní zima nebyla dost silná na to, aby jej potlačila. Posluchačům proto doporučil jako základní fungicid proti padlí přípravek Zato 50 WG, který preventivně ochrání pletiva proti infekcím a je vhodný při očekávání silného infekčního tlaku.
Stejně jako v prevenci, tak i v přímém boji proti padlí se skvěle uplatní fungicid Falcon 460 EC obsahující tři účinné látky se silným stop efektem. To umožňuje využití i za plně rozvinutého padlí. Buněčné stěny patogena se totiž po aplikaci stávají propustnými, ztrácejí osmotický tlak a zasychají.
Velmi široké spektrum chorob révy vinné (plíseň révy, bílá hniloba, červená spála, šedá hniloba, černá skvrnitost) je schopen potlačit přípravek Melody Combi 43,5 WP. Přestože má za sebou teprve první kompletní ročník, zapsal se již silně do podvědomí vinařů. Jeho použití je možné od doby kvetení až do fáze uzavírání hroznů. Mezi fungicidy zaměřené proti peronospoře, ale i některým dalším chorobám, patří dále Aliette Bordeaux nebo Verita, jejichž optimální termíny aplikace jsou před květem nebo po odkvětu. Vynikající protektivní účinností na šedou hnilobu se vyznačuje fungicid Teldor 500 SC, který je vhodné aplikovat v období uzavírání hroznů.
Plevele ve vinohradu zase účinně zlikviduje neselektivní listový herbicid Basta 15, který si poradí se všemi důležitými jednoletými trávovitými a dvouděložnými plevely. Je schopen zničit plevele až do výšky 25 cm, avšak v kombinaci s dusičnany řeší i vzrůstnější jedince.
Co se týká insekticidů, společnost Bayer CropScience chystá do révy vinné registraci přípravku Calypso 480 SC, který lze zatím používat pro ochranu jádrovin a peckovin.

Sortiment odrůd se rozrostl
O šlechtění nových odrůd na Slovensku posluchačům semináře pověděla Ing. Dorota Pospíšilová, Ph.D, z VŠSVV Modra, která zhodnotila práci na slovenských odrůdách révy vinné od roku 1950 až do současnosti. Šlechtěním nových odrůd se na Slovensku začali zabývat až v posledním desetiletí, a to především z důvodu rozšíření stávajícího sortimentu. „Donedávna u nás byla absence odrůd vhodných pro výrobu přírodních sladkých vín, stolních velkoplodých a bezsemenných odrůd, které jsou v současnosti velmi oblíbené. Bylo třeba vyšlechtit také nové chuťové a aromatické typy,“ informovala Ing. Pospíšilová s tím, že první registrace nových odrůd na Slovensku proběhla v roce 1997, druhá byla ukončena v roce 2002 a třetí registrace se předpokládá v letech 2010 až 2011.
Z nově vyšlechtěných odrůd moštových bílých uvedla například odrůdu Breslava, která se vyznačuje spolehlivou úrodností a je vhodná pro výrobu šumivých vín. Velmi nenáročná na polohu a odolná proti mrazům je odrůda Devín, jejímž znakem je výjimečně vysoká cukernatost a také úrodnost. Hodí se proto pro výrobu sladkých aromatických vín. Stejně nenáročná na půdu a polohu je odrůda Hetera, s rovněž vysokou úrodností a cukernatostí. Vytváří však hustý porost s velkými listy, který je třeba upravovat. Vysoce žádanou odrůdou bude podle přednášející Noria, která vyniká jak plodností, tak cukernatostí a je navíc odolná proti mrazům a nenáchylná na houbová onemocnění. Vyžaduje však teplé jižní polohy.
Kategorie odrůd moštových modrých podle Ing. Pospíšilové potřebovala šlechtitelskou ruku nejvíce. Přibyla do ní například plastická odrůda Dunaj mající charakter vína jižanského typu, jako je například portské nebo burgundské. Jde přitom o víno, které neztrácí na kvalitě ani s věkem. Jednou z nejkvalitnějších v této skupině je odrůda Hron, především díky nadprůměrné cukernatosti a harmonickému obsahu kyselin. Kromě toho je vybavena dobrou odolností proti peronospoře a šedé hnilobě. Nadprůměrnou odolností proti šedé hnilobě se vyznačuje rovněž odrůda Rimava, která dává mimořádně kvalitní víno kabernetového typu.
Do sortimentu stolových odrůd révy vinné přibyla například odrůda Dora, která je chuťově velmi dobrá, ale má sklon k nevyrovnanosti bobulí. Proto je nutné odstřihávat spodní části střapců. Velmi dobrou chutí se vyznačuje i bezsemenná odrůda Luna nebo Rhea, jejíž hrozen má autoregulační charakter. Hlavním znakem všech stolových odrůd je vysoká plodnost.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *