Proti škůdcům novými metodami

Ovocnáři ve Švýcarsku se ve větší míře zaměřují na pěstování třešní. Platí to také pro ty, kteří hospodaří v systému ekologického zemědělství, jako například Bernhard Graf. Jemu, stejně jako ostatním ovocnářům, působí škody vrtule třešňová. Spolupracuje proto s Výzkumným ústavem ekologického zemědělství FiBL, který sídlí ve švýcarském Fricku.

Bernhard Graf má v sadu 400 třešní, ze kterých sklidí zhruba tři tunyplodů. Ty stejným dílem prodá na trhu, zpracuje (usBernhard Graf mimo chovu skotu pěstuje také ovocné stromy Foto David Boumauší) a přepracuje na destilát. V minulém roce spolu se sousedem založili intenzivně vedený sad s rozsahem 0,5 hektaru. Celý bude zakryt sítí proti vrtuli třešňové a dalším škůdcům a je vybaven kapkovou závlahou. Protože se v sadu nemohou používat k regulaci plevelů herbicidy, je prostor pod stromky buď zakryt slámou, nebo je tam naset jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella). Tato rostlina vytváří hustý přilehlý koberec, který plevele téměř nemají šanci prorůst. Náklady na takovýto sad dosahují podle B. Grafa zhruba 50 000 švýcarských franků (790 tis. Kč), polovinu stojí zakrytí sítí. V sadu je mimo jiné prostor, kde se mohou usídlit divoké včely a hromada kamení, kde se mohou vyhřívat zvířata, která pomáhají redukovat škodlivé organismy.
Ovocnář má mimo to také menší množství jabloní a švestky (také českou Valievku). Na ochranu proti významnému škůdci pilatce švestkové používá rostlinný insekticid – extrakt z keře Quassia amara, proti obaleči neošetřuje.

Je potřeba lepší ochrana Ing. Claudia Danielová ukazuje, jak funguje sendvičový systém Foto David Bouma
V laboratoři FiBLu se vrtulí třešňovou zabývá Ing. Claudia Danielová. Jak nám prozradila, existuje již několik možností ochrany, nejsou ale optimální. Škůdce nalétává na žluté lepové desky, nicméně na velký strom se jich musí pověsit několik (osm až dvanáct), aby opravdu fungovaly. U vysokokmenů to znamená hodně běhání se žebříkem a kdo má takových stromů hodně, tomu se tento způsob ochrany neosvědčí. Ve výzkumném ústavu tedy alespoň zkusili zvýšit atraktivitu desek přidáním návnady. Nejprve použili zapáchající biologické hnojivo, a vyvinuli také speciální návnadu obsahující trimetylamin (stará ryba) a diaminobutan (shnilé maso). Pasti pak pochytaly o 50 % vrtulí více.
Další možností bylo zakrytí půdy sítí. Larvy se totiž spouští za stromu a v se zemi kuklí. Když se pak na jaře vylíhnou, dospělci se z pod sítě nedostanou ven. „Funguje to velmi dobře a máme s tím nejlepší zkušenosti. Ve Švýcarsku je ale mnoho zemědělců, kteří mají vysokokmeny a pod nimi louku, kterou potřebují pro pastvu nebo na seno. Síť se pro ně tedy nehodí,“ vysvětluje Ing. Danielová. Další možností je pak zasíťovat celý sad. Využít to mohou pěstitelé, kteří mají nízké stromy zpravidla velkoplodých odrůd, často již chráněné fóliovou střechou proti dešti.

Slibná bakterie
V ústavu testovali i další možnosti ochrany, například entomopatogenní háďátka, kterými ošetřili půdu a předpokládali, že naProstor pro divoké včely v sadu Bernharda Grafa Foto David Boumapadnou kuklící se larvy. Nefungovalo to ale příliš dobře. Dalšími testovanými antagonisty jsou entomopatogenní houby. V laboratoři dělali mnoho pokusů a sledovali více kmenů – nejlepší se ukázala Beauveria bassiana. Nyní zjišťují, jak ji dostat na škůdce. Při postřiku stromů měli 70% účinnost. „Obvykle to stačí, ale pokud je tlak škůdce příliš velký, je tato hodnota nedostatečná. Možná ale opakované každoroční ošetření sníží populaci škůdce natolik, že bude ošetření vyhovující,“ zvažuje Ing. Danielová. Přípravek se aplikuje, když moucha začne létat – podle teploty asi koncem května, kdy se první jedinci chytí na žlutou past. Pak se musí ošetřovat každých deset dní. Postřik na půdu podle Ing. Danielová nefunguje, protože do ní pronikne jen málo spor – sluneční záření je rychle zničí. Existuje ale formulace na obilných zrnech, která se používá proti larvám chrousta. Při zapravení 3 cm do půdy tato varianta v loňském roce velmi dobře fungovala, ale zemina byla také neobvykle hodně vlhká. Bude tedy potřeba sledování opakovat v dalších letech. Zrna lze i zafrézovat, ale postup nelze použít, když chce sedlák louku využívat obvyklým způsobem. „U chroustů je efekt ošetření znatelný ještě pět let po aplikaci. Jak to bude u vrtule se teprve uvidí,“ konstatuje Ing. Danielová. Dosavadní výsledky pokusů si Bernhard Graf při naší návštěvě pochvaloval.

Náhrada syntetických pesticidů
Výzkumný ústav FiBL testuje také další alternativní metody ochrany. S pomocí postřikové komůrky hledají náhradu za měďnaté fungicidy v révě proti padlí a plísni révové, nebo také proti strupovitosti u jabloní. Ne všechny alternativní postupy jsou ale přijatelné pro ekologické zemědělství. Například kypřící prášek na pečivo funguje proti mnoha houbovým chorobám, o jeho použití v EZ se ale dosud diskutuje. Stejně to platí pro plastové dešťové stříšky na vinicích a v sadech, jejichž alternativou je postřik sírou.
Hledali také náhradu rašeliny (v EZ se nesmí používat kvůliProtidešťové stříšky chrání hrozny stolních odrůd před nadměrnou vlhkostí Foto David Bouma způsobu získávání) pro pěstování kanadských borůvek. Testovali mnoho náhradních substrátů a nakonec se jim osvědčily piliny z jehličnatých dřevin. Musí do nich ale nejprve dodat velké množství dusíku (ve formě biohnojiva), který se zpočátku poutá do rozkládající se hmoty. Proto je řádek, který nám Ing. Danielová ukazuje, vybaven kapkovou závlahou. Aby odpovídalo pH, musejí půdu okyselit. Osvědčila se jim síra, lze použít i kyselinu citrónovou. Řádek je pokryt mulčem z kůry, aby lépe držel vlhkost. Jak uvedla Ing. Danielová, funguje to velmi dobře a borůvky poskytují vysoký výnos. Jako hlavní výhodu vidí, že ve střední nemají Evropě téměř žádné škůdce a choroby. „Jediným problémem jsou ptáci,“ upozornila.

Pomáhá zdravá půda?

Podobně ve Fricku testují odrůdy jabloní a technologie vedení sadů. Sledují odolnost vůči strupovitosti a také vlastnosti podnoží a jejich vhodnost pro ekologické ovocnářství. Jedním z hlavních úkolů je potlačování výskytu škůdců v jabloňovém sadu. Sledují vliv květnatých úhorů, u kterých se očekává, že budou sloužit jako zdroj užitečných organismů. Testovali také vysazování slunéček. Oba postupy měly pozitivní vliv, ale také stejný problém. Pokud byl tlak mšic příliš velký, ochrana nebyla efektivní. Dalším krokem je výsadba křovinatých pásů v sousedství sadu. Konečným cílem je, aby nebyla potřeba žádná aplikace látek s fungicidní či Jestřábník chlupáček vytváří hustý koberec Foto David Boumainsekticidní účinností.
Další zajímavou technologií je používání tzv. sendvičového systému v prostoru pod stromy. V pruhu přímo pod nimi roste již zmíněný jestřábník chlupáček, plocha mezi těmito pásy se kypří.
Jednu z hlavních tezí, kterou se rozhodli ověřit, popisuje ředitel ústavu Dr. Urs Niggli: „Mnoho propagátorů ekologického zemědělství zastává teorii, že když je půda aktivní a zásobená živinami, tak se dokáže dobře bránit proti chorobám. Traduje se to, ale není to nijak dokázáno.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *