Produkce semen slunečnice stoupá

V letošním roce se ve světě odhaduje druhá největší produkce slunečnicových semen za posledních pět let, a to 29,67 milionu tun. Také v České republice produkce nažek postupně roste a letos bychom mohli překročit hranici sta tisíce tun. Uvedl to Ing. Božetěch Málek ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin na semináři Systém výroby slunečnice na Moravě v Hluku, když seznamoval účastníky s pěstováním této olejniny u nás i ve světě.

Seminář uspořádal Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, s. r. o., (SPZO) Praha, ve spolupráci s akciovou společností Dolňácko.

Největší producenti
Podle posledního odhadu Asociace evropských obchodníků s obilovinami, olejninami a luštěninami (COCERAL) se slunečnice letos podílí na celkové produkci olejnatých semen už ze 16,9 procenta. Jak zaznělo na semináři, největšími producenty slunečnicových nažek jsou Rusko (kolem šesti milionů tun slunečnicových semen), Ukrajina (přibližně 4,6 milionu tun), Argentina (kolem čtyř milionů tun) a pětadvacítka zemí Evropské unie.
Podle odhadů Oil World lze očekávat v porovnání s minulým sledovaným obdobím snížení celkové světové produkce slunečnicových nažek až o půl milionu tun. Například Ukrajina předpokládá pro letošní marketingový rok meziroční snížení vývozu nažek z předcházejících 220 tisíc na 60 tisíc tun.
V zemích EU-25 se pěstitelská plocha slunečnice v posledních letech pohybuje kolem dvou milionů hektarů, ze kterých se sklidí přibližně čtyři miliony tun nažek. V příštím roce se podle Ing. Málka předpokládá rozšíření jejího pěstování až na 2,14 milionu hektarů.
Největší plochy slunečnice v rámci Evropské unie jsou ve Francii, kde byla v letošním roce oseta plocha 638 tisíc hektarů Podle dostupných informací jsou ve Francii přibližně na padesáti procentech celkové plochy slunečnice pěstovány high oleic hybridy. „Tento trend by mohl být budoucí cestou pro rozvoj pěstování slunečnice v České republice. Předpokladem je však rostoucí zájem ze strany obchodníků, zpracovatelů a v konečném důsledku i spotřebitelů,“ zdůraznil Ing. Málek.
Dalšími velkopěstiteli slunečnice jsou Španělsko s 617 tisíci ha a Maďarsko s 536 tisíci hektary. Vážnými konkurenty by se po vstupu do EU a zvýšení současných hektarových výnosů mohly stát i Bulharsko s Rumunskem. Ty zatím pěstují slunečnici na celkové ploše 1,68 milionu hektarů. Pro marketingový rok 2006/2007 se právě z těchto dvou zemí předpokládá největší export – až 690 tisíc tun, následuje Rusko se 160 tisíci t a USA se 140 tisíci tunami nažek.

Slovensko získává náskok
Na semináři bylo uvedeno, že Slovenská republika s plochou slunečnice 109 tisíc hektarů postupně získává čím dál tím větší náskok před Českou republikou. V letošním roce slovenští pěstitelé slunečnice sklízeli podle předběžných odhadů v průměru 2,18 t z hektaru, to je celkem 238 tisíc tun nažek.
V tuzemsku byla letos slunečnice sklizena z plochy 47 068 ha s odhadovaným průměrným výnosem 2,16 t/ha (podle odhadu SPZO v listopadu 2006). Celková produkce v tunách by tak přesáhla stotisícovou hranici. Proti loňsku jde o navýšení plochy o 15,8 % z původních 39 648 ha. Z celkové plochy bude podle odhadů SPZO využito kolem 42 tisíc hektarů pro zpracování na olej (takzvané konvenční slunečnice). V ČR se dále pěstovaly na dvou až 2,5 tisících hektarech high oleic hybridy (tj. s vyšším podílem kyseliny olejové) a na více než třech tisících hektarů hybridy pro využití do směsí pro ptactvo. Pozvolně tak i u nás plochy slunečnice narůstají a zároveň se zvyšuje průměrný hektarový výnos.
„V loňském roce byl nejvyšší výnos v kraji Vysočina (2,69 t/ha), přičemž fyzicky tato plocha slunečnice spadá pod Jihomoravský kraj. Následoval Jihočeský kraj s 2,41 t/ha, avšak jen z deklarované plochy 29 ha. V Jihomoravském kraji, kde zaujímá plocha slunečnice největší pěstitelskou plochu ze všech krajů v ČR, dosáhl průměrný výnos 2,41 t/ha. U svazových podniků byl v témže roce průměrný výnos 2,63 t/ha, což bylo v průměru o 0,24 t/ha více, než činí celkový průměr republiky. V letošním roce dospěl na základě šetření průměrný výnos u podniků SPZO k 2,54 t/ha,“ uvedl Ing. Málek.

Pěstební problémy uplynulé sezóny
Jak všichni dobře víme, byl letošní pěstební rok povětrnostně extrémní. Z důvodu dlouhého trvání zimy se podstatně opozdilo setí slunečnice na více než 67 procentech ploch. Jen do pěti procent ze všech se stihlo zasít do 10. dubna. Průměrný výsevek se pohyboval podle pěstebních podmínek kolem 70 tisíc jedinců na hektar, z nichž se 59 až 64 tisíc následně sklidilo. Polní vzcházivost tak byla proti nastavenému výsevku o osm až čtrnáct procent nižší.
V červenci plodinu postihlo sucho, které například v Poohří porosty slunečnice vážně poškodilo. U mnoha jedinců způsobilo to, že se nevyvinulo i více než třicet procent nažek v úboru. Sklizeň slunečnice se mnohde oddalovala, čímž se zhoršoval zdravotní stav porostů a zvyšovaly předsklizňové ztráty. Podle Ing. Málka nebyly dokonce ještě v listopadu na některé porosty sklizeny.
Ve srovnání s minulým rokem se slunečnice vykupovala za nižší cenu. Při dodržení kvalitativních požadavků (obsah a kvalita oleje) na high oleic slunečnici byla její cena vyšší jen asi o 350 Kč za tunu v porovnání s konvenční slunečnicí. U hybridů pro využití do směsí pro ptactvo se cena pohybovala od sedmi do osmi tisíc korun za tunu.
O výnosu slunečnice rozhoduje hned několik faktorů. Jde především o rychlost nárůstu listové plochy, její produktivitu a v neposlední řadě o délku udržení aktivně funkčních listů, která potom rozhoduje o hmotnosti tisíce semen. Mezi nejčastější důvody zaorávky slunečnice v letošním roce patřilo poškození porostů zvěří (zajíci, srnčí zvěř).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *