Příčiny snižování výnosů a jakosti plodů rajčat

Rajče (Lycopersicon esculentum) patří mezi důležité druhy zeleniny jak v České republice, tak ve světě vůbec. Jeho podíl na světové sklizni zeleniny činí více než 16 %. V České republice byla rajčata v letech 1980 - 1990 pěstována na ploše převyšující 2000 hektarů s průměrným výnosem 19 t.ha-1. Výnosy, kvalita, chuťové vlastnosti a estetický vzhled plodů jsou často negativně ovlivňovány patogenními činiteli. K nim patří celá škála bakteriálních, houbových a virových patogenů a různých škůdců.

Plíseň bramborová

V minulém roce byl celostátně zaznamenán propad výnosu rajčete díky silné infekci plísní bramborovou, jejímž původcem je Phytopthora infestans. Šíření této houbové choroby podpořily nadměrné srážky v letních měsících a vysoká relativní vlhkost vzduchu. Kromě rajčat působí tato houbová choroba značné škody v porostech brambor, které se bez chemické ochrany již neobejdou. Plíseň bramborová může poškodit i některé okrasné rostliny z čeledi lilkovitých – například durman, petunii a další.
Nejvíce byla plísní poškozena rajčata pěstovaná v polní kultuře. Houbou byly postiženy nejdříve listy, na nichž se objevily vodnaté šedozelené až šedohnědé skvrny, které v krátké době pokryly celou plochu listu. Na jejich spodní straně se objevil šedavý povlak plísně. Na plodech se příznaky šíří nejčastěji od zbytku květního kalichu, povrch plodů je svraštělý a dužnina ztvrdlá. Výrazné skvrny jsou viditelné i na stonku, na kterém se objevují ostře ohraničené skvrny.
Plíseň se na polní rajčata šíří z rostlin bramboru. Na napadených hlízách bramboru houba přezimuje a prorůstá do rostlin. Od poloviny června jsou sporangia z kultur brambor přenášena na velké vzdálenosti a jejich cílem mohou být právě polní rajčata. Pokud se dostanou sporangia na vlhký povrch listů, mohou být příčinou sekundární infekce. Po infekci listů dochází k infekci plodů. Klíčení spor pozitivně ovlivňují vysoká relativní vlhkost vzduchu nad 90 % a teploty vzduchu v rozmezí 17 – 23 C. V minulém roce vydatnější srážky v době květu a časté střídaní denních a nočních teplot urychlily šíření plísně. U raných odrůd rajčat můžeme s plísní počítat již od poloviny května. Na dozrávajících plodech je napadené pletivo odděleno od zdravého zeleným lemem. Pletivo pod skvrnami tmavne. Plíseň se šíří i na sklizených plodech.
Plíseň bramborová vyskytující se na rajčatech je pokládána za biologicky odlišnou od plísně bramborovéparazitující na bramborách. Biotypy původce Phytopthora infestans byly rozděleny do tří skupin. První je specifická pro rostliny brambor, druhá je specializovaná na rajčata a třetí zahrnuje biotypy, které jsou schopné parazitovat na obou hostitelích.

Možnosti ochrany proti plísni bramborové na rajčatech

Za účinná ochranná opatření u rajčat, pěstovaných ve skleníku, se považuje především předcházení onemocnění. Rajčata pěstovaná ve skleníku a fólníku je nutné zalévat pouze podmokem, aby listy zůstaly suché. Je třeba důkladně větrat, na jaře po vysazení sazenic přitápět. V současné době jsou již k dispozici i rezistentní odrůdy. Napadené rostliny musíme průběžně odstraňovat.
Rajčata v zahrádkách by měla být pěstována pod krytem. Od začátku května v intervalech 14 dnů je doporučováno ošetřovat rostliny postřikem fungicidními přípravky. Doporučuje se střídat ošetření postřikem měďnatými preparáty (Kuprikol, 0,6 – 0,7 %) a přípravky s jinou účinnou látkou, například Rovral 50 WP nebo Ronilan 50 WP. Účinný je také postřik Novozirem (0,2 %) nebo Perosinem (0,4 %).
U polních rajčat je třeba opakovat ošetření dvakrát až třikrát po sedmi až deseti dnech. Doporučená dávka vody činí 800 l.ha-1. Ošetření fungicidními preparáty zabraňuje i šíření dalších hospodářsky důležitých houbových chorob rajčete, například septorióz a fuzarióz. Po sklizni rajčat ve skleníku a likvidaci posklizňových zbytků je doporučováno desinfikovat skleník formaldehydem a čtyři dny nevětrat.

Další houbové choroby

Z dalších houbových chorob se na rajčatech vyskytuje hnědá skvrnitost listů, způsobená houbou Alternaria porri f. sp. solani. Můžeme ji nalézt na starších listech rajčat v podobě tmavohnědých skvrn, které jsou koncentricky větvené. Silně napadené listy odumírají, na stoncích vznikají propadlé skvrny. Při napadení často opadávají květy a tvořící se plody. Skvrny jsou potaženy za vlhkého počasí černým povlakem konidií. Škody způsobené tímto houbovým onemocněním rajčat se zřetelně promítají do snižování asimilační plochy listů.
Původcem kulatých tmavých skvrn s černými plodničkami – pyknidami na listech rajčat je houbový patogen Septoria lycopersicum. Tato houba často napadá i květní stopky a stonky. Patogen přezimuje na rostlinných zbytcích a na některých plevelech. Chorobu podporují vysoká teplota a vysoká vlhkost.
Snižování výnosu rajčat může způsobovat i houba Pyrenochaeta lycopersici, která vyvolává korkovitost kořenů rajčat. Chorobu nejčastěji prozrazují světlé listy a vadnutí. Kořeny jsou zpravidla zhnědlé, jemné kořínky odumírají, často bývá zkorkovatělá vrstva odloučena od středové části. Předcházet napadení spočívá v používání zdravých substrátů, v propařování půdy pro pěstování rajčat v pařníku a skleníku a odstraňování posklizňových zbytků stonků a listů rajčat. Také je doporučováno roubovat rajčata na odolné podnože.
Značné škody na rajčatech může způsobit i plíseň šedá, jejímž původcem je Botrytis cinerea. Po infekci touto plísní vznikají šedozelené vodnaté skvrny, především na stonku. Plody rajčat předčasně opadávají. Ve sklenících je nutné zavlažovat podmokem a vyvarovat se orosení listů. U rostlin s bohatými habitem je doporučováno částečné odlistění a kultivace za slunečných dnů.
Neméně významná houbová choroba, která vyvolává plošné vadnutí celých rostlin, je způsobena napadením houbou Verticilium alboatrum. Po infekci se nejprve objeví slabé žloutnutí listů, později se příznaky objevují na spodních listech. Choroba napadá cévní svazky, některé výhony se zabarvují do šeda. Existují již zahraniční odrůdy s rezistencí vůči této chorobě. Verticilium alboatrum napadá také rostliny papriky a lilku. Důraz je kladen na preventivní ochranu, spočívající v odstraňování nemocných rostlin, posklizňových zbytků a používání propařené zeminy a zdravých substrátů.
Vadnutí rajčat může být způsobeno také dalším houbovým patogenem Fusarium oxysporum f. sp. lycopersici. Spodní listy rajčat nápadně žloutnou, cévní svazky hlavní osy a řapíku hnědnou. Později se na stoncích vytvářejí nekrotické čárkovité skvrny, na kterých nalézáme růžové konidie houby. Pro šíření patogena jsou optimální teploty kolem 28 C. Preventivní opatření jsou analogická jako u předchozí uvedené choroby.
Z hospodářsky méně významných houbových chorob lze jmenovat původce černě na listech rajčat, vyvolávané patogenem Cladosporium fulvum. Na vrchní straně listů vznikají zelené až žluté skvrny. Listy hnědnou až odumírají. Choroba se vyskytuje především u rychlených rajčat, pěstovaných ve fóliovnících.

Odolnost rajčat proti houbovým chorobám

V současné době jsou již k dispozici nově registrované odrůdy, rezistentní vůči většině houbových chorob. Skleníková rajčata patří mezi ty druhy zeleniny, u nichž se podařilo zkombinovat nejvyšší počet rezistencí – a to vůči pěti rasám Cladosporim fulvum, dvěma rasám Fusarium oxysporum a Verticilium alboatrum, které vyvolávají vadnutí rostlin, a k patogenům Pyronochaeta lycopersici – původci korkovitosti rajčat. Šlechtitelům se podařilo u nově vyšlechtěných odrůd dosáhnout i vyšší pevnosti plodů, vyššího stupně ranosti a lepších chuťových vlastností. K nově registrovaným odrůdám rajčat u nás patří některé holandské odrůdy, například Ildico, Lusita a Petula. Vyšší rezistenci má rovněž u nás nově vyšlechtěná odrůda rajčete Romus.

Bakteriální choroby rajčat

Důležitou skupinou chorob napadajících rajčata jsou i bakteriózy, z nichž je nejdůležitější bakteriální vadnutí rajčat. Jeho původcem je Clavibacter michiganense. Choroba se nejprve projevuje vadnutím jednotlivých lístků, které hnědnou a usychají. Celá rostlina vadne a usychá, na stoncích se objevují hnědé pruhy a praskliny, vodivá pletiva měknou a vytéká z nich bakteriální sliz. Uvnitř plodů a stonků se objevují hnědé skvrny. Z infikovaných semen vyrůstají systémově infikované rostliny, jejichž květy často opadávají. Pro svou značnou hospodářskou škodlivost byla choroba zařazena do seznamu karanténních chorob. Napadá jak polní rajčata, tak rajčata pěstovaná ve skleníku. Bakterióza se šíří infikovanými semeny rajčat nebo mechanicky při poranění rostlin, které může vznikat při kultivaci nebo při vyštipování výhonů. Choroba se může šířit i rostlinnými zbytky po sklizni. Bakterie mohou do rostliny pronikat průduchy a lenticelami. Šíření choroby podporuje také vysoká vlhkost a teplota kolem 25 C.
Kromě této bakteriózy se na listech a plodech mohou objevit příznaky bakteriální tečkovitosti. Jejím původcem je bakterie Pseudomonas syringae. Na listech rajčat po napadení vznikají tmavé až černé skvrny se žlutým lemem. Na stoncích se rovněž objevuje tmavohnědá skvrnitost, slabé skvrnitosti jsou dokonce na plodech. Choroba se šíří semeny, ve kterých mohou bakterie udržet životnost více let. Do rostlinných pletiv pronikají průduchy. Optimální teplota je mezi 18 a 25 C. Bakterie Pseudomonas syringae může vyvolávat měkkou hnilobu plodů zelené papriky. Účinnou ochranou je používání zdravého osiva.

Ochrana rajčat proti chorobám

Ochrana proti chorobám rajčat by měla vycházet z dodržování preventivních opatření: vysévat zdravá semena s dobrou klíčivostí, průběžně odstraňovat nemocné rostliny a jejich zbytky, používat propařenou zeminu, ve skleníku řádně větrat a dodržovat vhodné teploty, ve skleníku a fóliovníku zalévat výlučně podmokem a zabránit orosení listů.
Přímá ochranná opatření: proti plísni bramborové ošetřovat podle signalizace výskytu chorob rajčat fungicidními přípravky. Ošetření opakovat v deseti až čtrnáctidenních intervalech. Dodržovat prostorovou izolaci mezi lilkovitými rostlinami (brambory, paprika, lilek)

Ing. Jiří Chod, DrSc.,
RNDr. Daniela Chodová, CSc.,
Výzkumný ústav rostlinné výroby,
Praha – Ruzyně

Komentáře ke článku 2

  • juro

    Nejlepsi na plisne od rajcat po brambory je koloidni stribro. Jediny dovozce skutecne kvality jsem nasel zde http://www.drbylinka.cz/ dokonce k memu prekvapeni je ochotny vse i vysvetlit. jde o jiny typ koloidniho stribra nez zde prodavane ma zivotnost 100let a ja tim zachranil celou urodu od brambor, rajcat i kere a polokere ted zkousim stromy

  • Dagmar Schafránková

    Zdravím Vás a prosím o radu. Pěstuji ve skleníku rajčata, která však celá rovnoměrně nezčervenají. U stopky vždy zůstane cca 1-2 cm proužek nedozralý. Nevím, zdy je to druhem rajčat, nebo té rostlině něco chybí. Při koupi semene mi bylo řečeno, že je to semenem. Děkuji předem za odpověď.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *