Přezimování ozimů 2016/2017

Úspěšnost přezimování je ovlivněna mnoha faktory, z nichž nejdůležitější je podzimní založení porostů a jejich kondice před zimou, dále má významný vliv průběh počasí, důležitá je volba odrůdy pro daný region, půdní vlastnosti a také technologie pěstování, kromě výše výsevku a způsobu setí je důležitý výživný stav a prováděné ochranné zásahy proti plevelům, chorobám a škůdcům.

Otázku, jak vypadalo založení porostů na podzim 2016, si klade Ing. Milena Bernardová ze Zkušební stanice Kluky ve svém článku v dubnovém vydání časopisu Úroda. Pro správnou odpověď je podle ní vhodné rozdělit setí řepky a ozimých obilnin. Zatímco řepka byla založena ve správném technologickém termínu setí pro dané oblasti (a často i před ním), setí ozimých obilnin se z důvodu přesušené půdy, vysokých teplot a někdy i pozdnější sklizně předplodiny opožďovalo. Velká část ozimých pšenic byla zaseta až v průběhu října. Hlavní a původní příčinou zpožděného setí obilnin bylo počasí.

Jak dále Ing. Bernardová uvádí, při podzimní inventarizaci provedené začátkem listopadu byla kondice většiny ozimých pšenic i ozimých ječmenů velmi dobrá až výborná. Ozimá pšenice byla vývojově opožděná proti normálu, ale byla zdravá. Ozimý ječmen byl naopak napaden na polovině ploch hnědou skvrnitostí a na čtvrtině ploch bylo zjišťováno napadení padlím travním (obě choroby v průměru poškozovaly 5 % listové plochy).

U ozimé řepky byly v průběhu září čtyři pětiny porostů výborné. Slabší byly řepky asi na pětině ploch, kde před zasetím nebo po něm nespadly srážky (nebo byly minimální) a následkem toho byly porosty mezerovité a nevyrovnané. Ke zhoršení téměř všech porostů došlo v druhé polovině září v důsledku napadení škůdci.

Koncem února byl proveden na území Čech test životaschopnosti rostlin v rámci projektu MSD (monitoring, signalizace, doporučení). Výsledky přináší dubnové vydání časopisu Úroda.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *