Překvapila hojností, ne kvalitou

Velký objem letošní sklizně a mírně horší kvalita především potravinářské pšenice a sladovnického ječmene jsou znaky charakteristické nejen pro Českou republiku, ale také pro většinu okolních států. Hovořili o tom účastníci semináře Jakost obilovin 2004, který uspořádal Zemědělský výzkumný ústav, s. r. o. Kroměříž. Pro zemědělce se navíc připravují další normy.

V blízké době, s platností pravděpodobně pro obiloviny zaseté již letos na podzim, se očekává, že příslušná komise Evropské unie přijme nařízení, kterým pro všechny státy závazně stanoví povolené limity obsahu mykotoxinů. Uvedla to RNDr. Ivana Polišenská, Ph. D., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o. Dodala, že v tuzemsku platí například limity pro obsah fuzáriového toxinu deoxynivalenolu (DON) v obilovinách, ale není v nich zahrnuta hranice pro nezpracované obilí. Určují například, že pro obiloviny pro přímou spotřebu a zpracované obilí kromě tvrdé pšenice je limit stanoven na 0,5 mg/kg, pro chléb a jemné pečivo 0,35 mg/kg a výrobky z obilovin určené pro dětskou výživu 0,1 mg/kg.
Dr. Polišenská prezentovala výsledek analýzy 50 vzorků, vizuálně vybraných ze souboru 1063 vzorků letošní potravinářské pšenice, podle toho, že obsahovaly pět a více napadených zrn ve 100 g. Celkem 48 z nich mělo obsah DON větší než 0,2 mg/kg, 37 překročilo hodnotu 1,0 mg/kg, 26 hodnotu 2,0 mg/kg a u dvou byla zjištěna hodnota vyšší než 10,0 mg/kg. Ukázalo se také, že u vzorků v vyšším obsahem DON než 2,0 mg/kg byla mírně nižší objemová hmotnost (78 kg/hl místo průměrných 80,8) a vyšší procento příměsí a nečistot a většina (73,1 %) jich mělo jako předplodinu kukuřici.
Toto obecně známé riziko potvrdily i výsledky sledování výskytu mykotoxinů v obilovinách z let 2000 – 2003, o kterých hovořila Ing. Světlana Sýkorová z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha-Ruzyně. Limity přesahovaly především vzorky pšenice zaseté po kukuřici na polích, kde se uplatňovala minimalizace, nebo se pouze podmítlo. Jak zdůraznila Dr. Polišenská, snížit napadení porostu fuzárii může například vhodné střídání plodin, zaorávka posklizňových zbytků, pěstování odolných odrůd, redukce stresu rostlin a vhodné dosoušení po sklizni. Čás mykotoxinů lze odstranit i během zpracování zrna na mouku.

Kvalita často klesla
V roce 2004 byly ve velké části světa extrémní klimatické podmínky, což mělo vliv na kvalitu obilí z příslušné sklizně. Jak uvedl doc. Ing. Josef Příhoda, CSc., z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, v USA i Kanadě byla kvalita sklizně horší než u nás, ve druhém jmenovaném státu způsobily deště v období srpna-září takovou redukci vlastností, že část potravinářské pšenice musela být přeřazena do krmné. Evropa měla také výsledky mírně horší. Například v Rakousku byla sklizeň pšenice o třetinu vyšší, nicméně klesl obsah N-látek a nižší byl i obsah mokrého lepku.
Orientační výsledky z Německa doc. Příhoda prezentoval na údajích z Braniborska. Hektolitrová hmotnost tam oproti minulému roku stoupla na 80,40 kg/hl, obsah N-látek klesl na 12,9 %, číslo poklesu bylo stejné, dosáhlo 299 sec, obsah mokrého lepku klesl na 28,5 %. Kvalita byla ale hodnocena jako dobrá a velmi dobrá a pro moderní technologie optimální. Dodal také, že kvalita žita byla velice slušná a velké zásoby způsobily pád ceny.
Platí to i pro potravinářskou pšenici, jak uvedl Dr. Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů ČR. Té podle něj přebývá 2 mil. tun a urodila se zvláště v Maďarsku, odkud slovenští obchodníci dovezli velmi levnou balenou mouku. „Ztratili jsme část trhu,“ uvedl Dr. Filip s tím, že tuzemské mlýny mají jen velice malý vliv na výkupní cenu pšenice, kterou tvoří především okolní státy.

U pšenice méně bílkovin
Letošní sklizňovou kvalitu tuzemské potravinářské pšenice hodnotili v Kroměříži u 1000 vzorků, které dodali pěstitelé z celé České republiky. Jak zdůraznila Mgr. Iva Burešová ze ZVÚ Kroměříž, oproti minulým rokům se vyznačovaly vysokým číslem poklesu. Průměr za celou republiku dosáhl 313 sekund, normě vyhovělo 97 % vzorků, nicméně v rozmezí optimálních hodnot 220 až 250 se pohybovalo jen 13 % vzorků. Nejméně (43 %) jich vyhovělo z pohledu obsahu dusíkatých látek (průměr za ČR je 11,4 %) a s tím souvisel také nižší sedimentační index (průměrně 33 ml). Vzorky ale měly ve srovnání s minulými roky vysokou objemovou hmotnost, v průměru 80,8 kg/hl, a v tomto znaku vyhovělo 93 % vzorků. Ve všech šesti sledovaných znacích vyhovělo letos celkem 23 % vzorků, což je pokles oproti 32 % v roce 2003.
U žita se hodnotilo 130 vzorků, převážně z Vysočiny a jižních Čech. Jak Mgr. Burešová uvedla, objemová hmotnost a číslo poklesu vzorků z letošní sklizně dosahovaly v průměru stejných hodnot jako v minulém roce, podíl vzorků vyhovujících ČSN u všech parametrů byl vyšší než 90 %

Odrůdová čistota příliš nekolísá
Orientační kontrola odrůdové čistoty merkantilních vzorků ozimé pšenice (92 vzorků) a jarního ječmene (100 vzorků) ukázala, že ne vše, co se sklidí, odpovídá deklarované odrůdě. Výsledky průzkumu, který probíhá v rámci monitoringu jakosti, prezentovala Ing. Jana Bradová z VÚRV Ruzyně.
Hodnoty u ozimé pšenice za posledních několik až na výjimky příliš nekolísají, 100% shodu s deklarovanou odrůdou vykázalo 64 % vzorků, u 22 % šlo o směs a ve 14 % případů ve vzorku deklarovaná odrůda vůbec nebyla přítomna. Jarní ječmen dopadl lépe, celých 74 % procent vzorků stoprocentně odpovídalo deklaraci, ve 20 % případů se jednalo o směsi a v 6 % vzorek obsahoval naprosto jinou odrůdu. „Výsledky jednoznačně dokumentují nutnost kontroly metodou elektroforézy i v dalších letech, osvěty směrem k výrobcům merkantilního zrna, jakož i organizacím, zabývajícím se skladováním, zpracováním i obchodem či exportem,“ uvedla ing. Bradová.

N-látky u ječmene nerovnoměrné
U sladovnického ječmene se sledovaly vlastnosti u 435 vzorků čtrnácti odrůd, což byl pokles o deset oproti roku 2003. Jak uvedl ve svém referátu Ing. Josef Prokeš z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., převažovaly odrůdy Jersey (38 %), Prestige, Tolar a Malz. Sledovalo se celkem deset znaků, podle kterých byl letošní ročník hodnocen jako velmi dobrý, sklizený ječmen měl příznivou vlhkost, žlutou slámovou barvu, čistou vůni a byl dokonale vyzrálý. Jako problematický se ale ukázal obsah dusíkatých látek, který se v průměru pohyboval na ne příliš optimální hodnotě 9,9 %, přičemž jednotlivé vzorky silně kolísaly od 7,7 do 13,9 %. Dále například podíl zrna nad sítem 2,5 mm dosáhl v průměru 85,2 % a klíčivost podle EBC 98,2 %.
Jak uvedl RNDr. Jaroslav Prýma z téže organizace, mezi odrůdami se ve sledovaných znacích neprojevily žádné podstatné rozdíly, nicméně hodnocení nebylo rovnocenné kvůli nestejnému počtu vzorků. Analýzy prokázaly, že na hodnotě klíčivé energie se projevuje ročník, a nikoliv odrůda či předplodina, podobně na ročníku závisí i rychlost klíčení.

Pracuje se na bioetanolu
Předběžné normy pro pšenici na výrobu lihu (tabulka), na kterých se před nedávnem shodlo ministerstvo zemědělství s odborníky, prezentoval na semináři RNDr. František Novotný, CSc., z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, Brno. Dodal ale, že kritéria jsou zatím pouze zkušební a musejí se ověřit, protože k výrobě zatím není v tuzemsku připraven žádný lihovar.
Hodnota čísla poklesu, prozatím stanovená v rozmezí 150 až 300 sekund, je ale podle RNDr. Květoslava Hubíka ze v Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o., příliš vysoká. „Čím nižší je číslo poklesu, tím lépe, optimální je pod 150 sekund,“ uvedl s tím, že pro výrobu lihu je potřeba hodně degradovaný škrob, což způsobují α-amylázy. Těch by se při vysokém čísle poklesu muselo přidávat více, což by mělo vliv na ekonomiku výroby. S tím Dr. Novotný souhlasí, ale dodává: „Číslo poklesu se skladováním snižuje. Pokud se naskladní pšenice s hodnotou 150, může za rok v silech klesnout na 100. Nižší hodnota by ale byla z technologického hlediska na závadu.“

Navržené vlastnosti pšenice pro výrobu bioetanolu
Vlhkost, nejvýše (%) 14
Objemová hmotnost, nejméně (kg/hl) 73
Příměsi, nejvíce (%) 12
– z toho zrnové (žito, tritikale) 3
Nečistoty, nejvíce (%) 3
– z toho anorganické (%) 0,5
Číslo poklesu (ze zkušebního vzorku 7 g) (sek) 150 – 300
Obsah škrobu v sušině, nejméně (%) 58

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *