Před rozjezdem škrobárenské kampaně

Před začátkem škrobárenské kampaně, která se má letos odstartovat 20. srpna, se sešli v závěru července pěstitelé průmyslových brambor v Pacově. Na polním dnu, jež tam zorganizovala společnost Selekta Pacov spolu se svou obchodní organizací, firmou Sevesa, zástupci škrobáren také informovali o podmínkách obchodu s průmyslovými bramborami.

Obchod s průmyslovými bramborami bude od letoška plně pod taktovkou pravidel Evropské unie. Podmínky u dvou nejvýznamnějších zpracovatelů – horažďovických škrobáren Lyckeby Amylex a Škrobáren Pelhřimov se proto nebudou nijak výrazně lišit. Cenu vykupovaných průmyslových brambor určuje minimální cena a národní doplňková platba ve výši 102,29 eur/tunu škrobu. Minimální cena, kterou škrobárny musí zemědělcům zaplatit do 30 dnů od dodávky, tvoří 63,5 % celkové ceny, národní doplňková platba zbývajících 36,5 %. Tu zpracovatelé získají od Státního zemědělského intervenčního fondu a pěstitelé by ji od nich měli mít do čtyř měsíců. Čeští pěstitelé průmyslových brambor získají za svoji produkci stejné peníze jako jejich kolegové ve „starých“ zemích EU. V některých nově přistupujících zemích tomu tak není a například polští pěstitelé dostanou významně méně.

Ceny podle škrobnatosti
Zpracovatelé při odhadu celkové ceny vycházejí z každý z jiného kursu koruny a eura. V Pacově proto zazněla dvojí čísla za brambory: se škrobnatostí 16 % dostanou pěstitelé 1615 až 1712 korun za tunu, při 18 % 1873 až 1926 Kč/t, při 20 % 2053 až 2117 Kč/t, při 22 % 2133 až 2196 Kč/t.
Pěstitelé letos začnou do obou zmiňovaných škrobáren dodávat podle smluv a rozpisu dodávek od 20. srpna. V Horažďovicích plánují kampaň ukončit v listopadu, v Pelhřimově až v prosinci.
V Horažďovicích, kde sídlí největší výrobce škrobu a současně největší zpracovatel brambor společnost Lyckeby Amylex, podle slov ředitele Ing. Miroslava Chlana letos zpracují 85 813 tun brambor od 108 dodavatelů, což odpovídá výměře 2762 hektarů brambor. Limitováni jsou kvótou 17 887 tun bramborového škrobu.

Ohlédnutí za loňskou sezónou
Ačkoli by se mohlo zdát, že loňský rok nepřál žádné ze zemědělských komodit, u průmyslových brambor nebyla situace tak nepříznivá. Výnosy byly sice velmi nízké, avšak škrobnatost nezvykle vysoká. Jak informoval Ing. Josef Hadrava, ředitel Škrobáren Pelhřimov, přestože tamní škrobárna vykoupila jen tři čtvrtiny plánovaného množství brambor, díky škrobnatosti, která byla loni v průměru rekordních 19,5 %, se podařilo vyrobit 90 % plánovaného množství škrobu. Ing. Hadrava proto hodnotí z pohledu zpracovatele loňskou kampaň jako vynikající.
Nejčastěji nakupovanou odrůdou průmyslových brambor byla tradičně Ornella se škrobnatostí 19,7 %. Následovaly Kuras (18,1 %), Apolena (19,7 %) Westamil (21,4 %), Amylex a Tábor (obě odrůdy se škrobnatostí více než 22 %). Podobné výsledky měly i odrůdy vykupované v Horažďovicích. I tam byla nejčastěji vykupovanou odrůdou Ornella. Kromě již jmenovaných odrůd byly v odrůdové skladbě zastoupeny také odrůdy Rebel či Tomensa.

Množitelské plochy
Skutečnost, že je odrůda Ornella nejčastěji pěstovanou a vykupovanou odrůdou škrobárenských brambor, potvrdil v Pacově také Ing. Lubomír Šantrůček z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Uvedl, že tato odrůda se letos množí na 288,5 hektaru, následuje ji Westamil na 89,3 ha a Amylex na 79 hektarech. Celkem se průmyslové brambory množí na 418 hektarech, přičemž odrůdy vyšlechtěné v Selektě Pacov zaujímají 42 procent.

Na návštěvě u šlechtitele
Pacovské šlechtění se totiž zaměřuje především na průmyslové brambory. Pouze dvě jejich odrůdy, Samantana a Adéla, jsou určeny ke konzumu. Další v současností nabízené odrůdy z Pacova – Ornella, Amylex, Krumlov, Tábor a Amylon – jsou určeny k produkci škrobu. Ing. Petr Lašotovička ze společnosti Sevesa upozornil právě na posledně jmenovanou odrůdu. Jde o loňskou novinku, kterou stručně charakterizoval slovy: „Odrůda Amylon má výnos Ornelly a škrobnatost Amylexu.“
Ing. Josef Diviš, ředitel společnosti Selekta Pacov, uvedl, že šlechtění na stanici v Hrádku u Pacova, začalo již v roce 1946 a vyvíjelo se i dál. Spolu se šlechtitelem Ing. Jiřím Mohlem informovali o systému tamního šlechtění. Účastníci akce shlédli jak plochy novošlechtění, tak množitelské a udržovací plochy či skleníky ve stanici v Hrádku u Pacova.
Společnost Selekta se však nevěnuje jen bramborám, ale celé zemědělské výrobě. Obhospodařuje více než 900 hektarů půdy. Kromě tradiční rostlinné výroby se také věnuje chovu skotu. V nově zrekonstruované stáji obsluhují 136 krav první dva dojící roboty zprovozněné v České republice. Kdo měl zájem, mohl v rámci bramborářského polní dne navštívit i tento provoz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *