Poznatky z dlouhodobých osevních pokusů

Počátkem sedmdesátých let byly v Kroměříži založeny dlouhodobé pokusy. Původně jako součást komplexu pokusů založených za účelem zkoumání vlivu koncentrace obilnin v osevních postupech a možnosti kompenzace negativních vlivů jejich monokulturního pěstování. O výsledcích píše Ing. Václava Spáčilová, Ph.D., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o. v Úrodě č. 4/2016.

Dodává, že dlouhodobé pokusy v Kroměříži v současné době zahrnují sledování monokultury ozimé pšenice, monokultury jarního ječmene a norfolský osevní postup, který slouží jako srovnání a kontrola k pěstovaným monokulturám. Příspěvek se věnuje především ozimé pšenici.

Ing. Spáčilová konstatuje, že norfolský osevní postup, který je v dlouhodobých pokusech kontrolním faktorem, je příkladem optimální volby osevního postupu. Střídání zvolených plodin má pozitivní vliv na optimalizaci výnosů při současném omezení vstupů v minerálních hnojivech. V současné době, kdy je osevní postup omezen na pěstování tří až čtyř plodin s převahou obilnin, se bohužel většina agronomů více či méně systémem hospodaření přibližuje monokulturnímu pěstování plodin.

Pěstování v monokultuře je pak podle ní možné a ekonomicky přijatelné. Přináší však určitá negativa a rizika. Při kvalitním zpracování půdy, organickém hnojení a vhodných ochranných opatřeních může být dosahováno relativně vysokých výnosů a současně zachován dobrý stav půdy, nutně však za podmínky vyšší úrovně vstupů. Na základě dlouhodobých pokusů je potvrzeno, že se pěstování v monokultuře negativně odráží ve stavu půdy, a zejména v případě, kdy nejsou využívány organické formy hnojení dochází ke zhoršení fyzikálních vlastností půdy, struktury půdy, k okyselování půdy, snížení obsahu přístupného fosforu a zasolení půdy.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *