Poznatky o půdě a ochraně prostředí

Zástupci ze ZERA – Zemědělské a ekologické regionální agentury – se sešli společně s odborníky z Výzkumného ústavu rostlinné výroby na semináři v Lukavci, aby se podělili se zemědělskou veřejností o nejnovější poznatky týkající se efektivního hospodaření na půdě a ochrany životního prostředí. Mnohé může například překvapit, po jaké předplodině jsou největší ztráty nitrátového dusíku v průběhu zimy, a jak těmito úniky dokáže zamíchat organické hnojení. Posluchači dostali také odpověď na to, jak lze řešit potřebu organického hnojení v době, kdy klesají stavy hospodářských zvířat. Nechyběly ani informace o nových technologických postupech při pěstování plodin a nejčastějších problémech letošního ročníku.

Zemědělská a ekologická regionální agentura, o. s., (ZERA ) se sídlem v Náměšti nad Oslavou se zabývá ekologií, hospodařením v krajině, je také mimo jiné specialistou na zpracování biologicky rozložitelného materiálu kompostováním a využití kompostů. O výsledcích projektu s názvem Metody ochrany půdy pro zlepšení její retenční schopnosti a prevence záplav (MOP)hovořil zahraniční host – partner uvedeného projektu MOP dr. Wilfried Hartl z Bio Forschung Austria ve Vídni. Upozornil na problematiku nešetrného zacházení s půdou. Půda ztrácí svoje retenční vlastnosti, není schopna zadržovat vodu a podléhá erozi. Na základě výzkumu ukázal, že ekologické zemědělství směřuje k udržení půdní úrodnosti lépe než konvenční.
Podobná situace, o které hovořil Ing. Jan Klír, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni (VÚRV) – pokles stavu hospodářských zvířat v ČR, a s tím související nedostatek organických hnojiv – panuje také kolem Vídně. Tam to však řeší rafinovaně. Obyvatelé tohoto města vyprodukují ročně tisíce tun organického odpadu, jehož nejlepší část slouží jako surovina pro přípravu kompostu. Ten zvyšuje stabilitu půdních agregátů, zlepšuje infiltraci, pozitivně působí na výskyt různých organismů v půdě, mykorhizu a další. Vhodný je nejen pro ekologické zemědělství, ale také konvenční.
Ing. Pavel Růžek, CSc., z VÚRV předeslal, že řadu věcí, které si dává projekt ZERA AGENCY za cíl, plní i jejich výzkumy.

Ztráty nitrátového dusíku

Jak uvedl Ing. Růžek, po některých plodinách diagnostikovali problém z hlediska znečištění vod nitráty. Nejde pouze o znečištění, ale také o ztrátu samotné drahé živiny, dodal.
Minimální únik nitrátů v průběhu zimy zaznamenal při pěstování ozimé pšenice a ozimé řepky po ozimé pšenici. Stačí však, když do pokusů vstoupí organické hnojení a výrazně se zvýší množství nitrátů před zimou nad dohodnutou normu 60 kg NO3-/ha v půdě do 60 cm. Překvapivé výsledky přinesl mák jako předplodina. „Po máku pravidelně nacházíme větší množství nitrátů před zimou, přestože se k němu příliš nehnojí,“ uvažoval Ing. Růžek. Nasvědčuje to podle něj tomu, že plodina nevyužívá dusík tak, jak bychom potřebovali. Ztráty nitrátů do jara na promyvných půdách po máku mohou být velké. Podobná situace nastává také po bramborách (rizika stoupla po zavedení technologie odkamenění), hrachu, v období 2008/2009 také po kukuřici.
Vysoké koncentrace nitrátů v půdě lze podle přednášejícího omezit redukovaným zpracováním půdy nebo posunutím orby do pozdějšího období.

O harmonické výživě nemůže být ani řeč

Ing. Klír upozornil, že hlavní důraz při hnojení minerálními hnojivy kladli zemědělci minulý rok na dusík. Přesto aplikované množství této důležité živiny kleslo z 85 kg/ha na 63 kg/ha. Katastrofální stav je podle něj u fosforu, kterého pěstitelé používají dlouhodobě málo, aplikované množství pokleslo z 15 kg/ha na pouhých 4,4 kg/ha. Ještě horší je situace u draslíku. Toho zemědělci oproti předchozím letům (11 kg/ha) použili loni jen 0,4 kg/ha.
Přitom z příspěvku Ing. Evy Kunzové, CSc., z VÚRV vyplynulo, že absence fosforu a draslíku v dlouhodobých výživářských pokusech založených v Lukavci již v roce 1956 významně snižuje výnos. Zajímavé navýšení výnosu u většiny sledovaných plodin přináší přídavek hořčíku (v pokusech k variantě obsahující střední dávku N, P, K a chlévský hnůj).

Kdy aplikovat pozdní dávku dusíku?

Ing. Růžek upozornil, že letos jsme všeobecně vstupovali do jara s menší zásobou dusíku v půdě než v minulých letech. K tomu se přidalo pomalejší prohřívání půdy, převlhčení a omezení mineralizačních procesů. Kde došlo k vyplavení dusíku, může mít podle přednášejícího pšenice problémy s dusíkatými látkami v zrnu. V tom případě bylo vhodné dodat pozdní dávku této živiny.
Termín aplikace se udává na počátku metání, ale to může být pozdě, varoval Ing. Růžek. Přínosnější a v sušších oblastech jistější je aplikovat pozdní dávku dusíku již na praporcový list před metáním. Pěstitelé ale poté musí sledovat zdravotní stav rostlin. V případě, že po aplikaci zaprší, rostlina přijme více dusíku a může se projevit větší náchylnost k chorobám, upozornil.
Pěstitelé zaznamenávali také problémy při aplikaci morforegulátorů, kterými nebyli schopni vyrovnat odnože. Důvodem byly podle Ing. Jaroslava Macha z EGT system spol. s r. o., nerovnoměrně založené porosty. Mělčeji vyseté rostliny šly do jara až se čtyřmi odnožemi, zatímco ty hlouběji vyseté ještě ani neodnožovaly. Je nutné si proto uvědomit, že v první fázi, než se rostlina dostane do odnožování, jsou dominantní auxiny a na auxinové účinky reaguje pšenice tvorbou silnější rostliny s bohatšími kořeny a vytváří kvalitně odnoženou rostlinu. Jakmile však začne odnožovat, dominují cytokininy a auxinovými účinky přijdeme o část odnoží.

Nové technologie

V průběhu semináře hovořil Ing. Růžek o nových technologických postupech, které se budou postupně zavádět do pěstovaných plodin. Jedním z nich je výsev obilnin dvoukomorovým secím strojem – v jedné komoře je osivo a ve druhé hnojivo Urea stabil. Jde o technologii vhodnou pro výsev ozimé pšenice jako předplodiny pro řepku (dříve se sklízí) i do oblastí s výskytem viróz (v případě, že porosty rychle a dobře odnoží, zakryjí povrch půdy, jsou odolnější proti napadení přenašeči viróz, které preferují řidší porosty).
Velký důraz kladl na nové technologické postupy při pěstování brambor v systému odkamenění půdy, kde je nutné věnovat zvýšenou pozornost lokální aplikaci hnojiv, jejich výběru a zejména umístění. Podle Ing. Růžka by mělo být hnojivo uloženo od hlíz v menší vzdálenosti než 10 cm. Důležitý je vodní režim v hrůbku, který je možné zlepšit vytvořením vsakovacího žlábku na vrcholu hrůbku. Při uložení hnojiva v těsné blízkosti hlíz nebo přímo k hlízám doporučil používat hnojiva s inhibitorem ureázy, na lehké promyvné půdy (popřípadě s nadměrným množství srážek) jsou vhodná hnojiva s inhibitorem nitrifikace.

Zpřísnění pravidel

Ing. Klír seznámil posluchače s připravovanými změnami v nitrátové směrnici. V současné době se připravuje třetí akční program, který bude platný od roku 2012. Jak přednášející upozornil, nitrátová směrnice by se měla zpřísnit. Evropská komise navrhuje prodloužení období zákazu hnojení na podzim, což je podle Ing. Klíra možné částečně akceptovat u minerálních hnojiv, u statkových bude možná úprava délky doby zákazu po dostavbě skladovacích kapacit. Je však nutné vzít v úvahu specifika pěstování ozimých plodin v ČR, jejich rozdílné nároky na výživu.
Evropská komise vyžaduje také zavedení šestiměsíční skladovací kapacity pro statková hnojiva do konce roku 2011. Podle současného znění předpisu by toto opatření mělo začít v ČR platit až od 1. ledna 2014. Na dobudování skladů je podle informací Ing. Klíra nutné vynaložit ještě 2,8 mld. Kč, což je reálně možné do konce roku 2013.
Další nový požadavek počítá s tím, že od roku 2014 je možné uložení hnoje na zemědělské půdě až po tříměsíčním skladování nebo po jednorázovém vyskladnění stáje s hlubokou podestýlkou.
Návrh Evropské komise na zkrácení doby uložení hnoje na poli jen na dobu před aplikací přiměl Ministerstvo zemědělství ČR vypsat projekt na sledování vlivu hnoje – zapojit se může jakýkoli podnik.

Klíčové informace:
 Nedávno se v Lukavci uskutečnil seminář, jehož hlavním posláním bylo podělit se se zemědělskou veřejností o nejnovější poznatky týkající se efektivního hospodaření na půdě a ochrany životního prostředí.
 S poklesem hospodářských zvířat souvisí nedostatek statkových hnojiv. Ve Vídni to řeší výrobou kompostu z organického odpadu z domácností.
 Zemědělci kladou hlavní důraz na hnojení dusíkem, ostatní živiny jsou opomíjeny, přesto jej loni aplikovali výrazně méně.
 Nitrátová směrnice se bude měnit – pravidla budou přísnější.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *