Pozitivní efekty používání PPF

Letos tomu jsou již čtyři roky, co v České republice využíváme zakládání porostů systémem PPF (Precision Placement of Fertilizer). Je to patentovaný způsob ukládání kapalného nebo plynného hnojiva přímo pod osivo při setí. S prodlužující se dobou uplatňování tohoto systému se nám potvrzují výhody, které byly již několikrát popsány. Co je však velmi důležité, neustále nalézáme nové a nové možnosti využití nejen při zakládání, ale i při vedení porostů.

První pozitivní efekt PPF se projevuje při přechodu z orební technologie na technologii s vynecháním orby. Je známo, že příroda na tyto změny reaguje. Existuje dokonce určité období, než se celý systém dostane do rovnovážného stavu a začne normálně fungovat. V té době mohou nastat problémy s uvolňováním živin a jejich přístupností pro rostliny. Potvrdilo se nám, že právě v takové situaci hraje PPF velmi pozitivní roli a umožňuje udržet výnosy na obvyklé úrovni.
Druhý pozitivní efekt, který registrujeme, je ovlivnění růstu a vývoje plevelných společenstev. Často se velmi diskutuje o negativní roli vynechání orby na rozvoj plevelů, jejich větší tlak a ovlivnění úrovně výnosů. Je nutné zdůraznit, že hospodáři, kteří mají svoje pozemky v pořádku, se nemusí změny technologie obávat. Rozhodující přínos PPF spočívá v tom, že cíleným uložením hnojiva pod osivem, tedy mimo dosah většiny plevelů, omezujeme jejich zásobení potřebnými živinami. Dochází tudíž ke zvýšení konkurenční schopnosti kulturních rostlin.
Třetím pozitivním efektem je umožnění nových přístupů k hospodaření s posklizňovými zbytky. V současné době je u nás rozšířen názor, že jsou posklizňové zbytky toxické a že je nutné na podporu jejich rozkladu dodávat do půdy určité množství dusíku na vyrovnání poměru C : N. Dr. Cook z Fytopatologického výzkumného institutu s působením po celých USA uvádí, že existují pokusy, které prokázaly, že dusík nemá vliv na rychlost rozkladu slámy. Limitujícím faktorem jsou však teplota, voda, kvalitní rozdrcení slámy, její rozptýlení a nízké strniště. V půdě jsou zastoupeny mikrooganismy, které se specializují na rozklad organické hmoty o různém poměru C : N. Na povrchu například preferují poměr 80 : 1 a v oblasti kořenového systému 40 : 1. Pokud změníme hnojením poměr C : A, některý kmen likvidujeme. Co je však ještě zajímavější, že podobným způsobem preferují poměr C : N i patogeny houbových chorob. Z toho vyplývá, že nevhodným zacházením s posklizňovými zbytky si můžeme nechtěně rozšiřovat některé druhy chorob. Z uvedeného vyplývá a naše zkušenosti to potvrzují, že budeme muset přehodnotit mnohé ze zažitých postupů.
Čtvrtou oblastí, kde pozitivně působí PPF, je pH půdy. V žádném případě tím nemyslím, že pomocí PPF tento problém natrvalo vyřešíme. Stále platí, že úpravy pH dosáhneme především vápněním. Je však známo, že s pH půdy souvisí uvolňování některých živin, zvláště stopových prvků. Na kyselé půdě, které je u nás vysoký podíl, jsou problémy hlavně s uvolňováním molybdenu. Jeho význam spočívá při redukci molekulárního dusíku hlízkovými bakteriemi a tvoří součást nitrátreduktázy. Jeho aktivity jsou vesměs spojeny s metabolizmen dusíku. Na zásadité půdě s vysokým obsahem humusu jsou naopak problémy s uvolňováním mědi, manganu, zinku a bóru, které ovlivňují celou řadu procesů v rostlině. Akutní nedostatek těchto mikroprvků je možné řešit při setí cíleným hnojením pod osivo. Znovu ovšem zdůrazňuji, že nejdůležitějším zásahem do půdy, je úprava jejího pH.
Pátou oblastí pozitivního působení PPF je hnojení dusíkem. V současné době se velice diskutuje nitrátová direktiva EU a s tím související hospodaření s dusíkem, jeho uvolňování do spodních vod, možnosti hnojení ve vymezených oblastech atd. Existují obavy, že při hnojení pod osivo může docházet k neřízenému uvolňování dusíku a k tzv. premming efektu. Ano, k těmto efektům může dojít, pokud se dodá dusík převážně ve formě NO3, nebo se v půdě vytvoří podmínky pro intenzivní nitrifikaci – překypření půdy a provzdušnění půdy. Pokud se dodává dusík ve formě amonné nebo stabilizované močoviny, k uvedeným negativním jevům nemůže docházet.
Hnojením amonným dusíkem do depa pod rostliny se dlouhodobě zabývá prof. dr. Karl Sommer z univerzity v Bonnu, kterého jsme navštívili. Podle něj jsou rostliny schopné přijímat amonný dusík kořenovým vlášením, pokud jej uložíme do blízkosti jejich kořenového systému. V kořenech dochází k biosyntéze aminokyselin, které jsou následně distribuovány do floému rostliny. Celý tento systém hnojení je nazván jako metoda „CULTAN“ (Controlled Uptake Long Term Ammonium Nutrition). Prof. Sommer tuto metodu charakterizuje jako „technický postup s přesvědčivou logikou odpovídající přírodě“. Jako klady vyzdvihuje šetrné využívání půdy, vyšší účinnost hnojiv, kontrolu plevelů, využití asimilačního potenciálu rostlin ve vegetační době, řízení výměny asimilátů a hormonální regulace, morfologickou stabilizaci rostlin, systémově správný příjem všech živin, růstových a účinných látek přes kořenový systém, využití půdního života a jeho výraznou podporu, odstranění problematiky nitrátů. Hlavní nevýhodu při rozšiřování vidí v odporu konzervativních skupin, v nedostatku vhodných hnojiv, v prezentování negativních výsledků z nesystémových pokusů a v nedostatečných poznatcích z fyziologie rostlin. Musím konstatovat, že závěry prof. Sommera jsou v souladu s našimi dosavadními zkušenostmi při využívání hnojení PPF.

Ing. Jan Šabatka,
Jihočeská univerzita,
Zemědělská fakulta,
České Budějovice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *