Pozdní přihnojení ozimé pšenice dusíkem

Pozdní přihnojení ozimé pšenice na konci sloupkování až začátku metání má většinou již malý vliv na zvýšení výnosu a jeho hlavním účelem je zvýšit obsah bílkovin v zrnu. Účinnost této dávky dusíku je značně závislá na následných srážkách a největší efekt má u odrůd, které dosahují vysoké výnosy s nižším obsahem N-látek v zrnu (například Tobak, Matchball, Etana, Reform a další).

Doporučená dávka dusíku se většinou pohybuje od 40 do 60 kg N/ha, přičemž vyšší dávku aplikujeme při očekávaných vyšších výnosech zrna, po horších předplodinách, jako jsou například obilniny. A v bezorebných systémech zpracování půdy, kde bývá ve srovnání s orbou nižší zásoba Nmin ve spodních vrstvách půdy a větší imobilizace dusíku z hnojiv mikroorganismy v povrchové vrstvě půdy. Také v případě, že po ozimé pšenici následuje ozimá řepka, můžeme na většině půd hnojit více, protože tím vytváříme lepší podmínky pro rozklad slámy a případný nevyužitý dusík podpoří podzimní růst řepky.

V příspěvku Ing. Pavla Růžka, CSc., a kol. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. v Praze-Ruzyni, který je publikován v dubnové Úrodě, je mimo jiné uvedeno, že častou chybou v zemědělské praxi je opožděné provedení pozdního přihnojení, kdy aplikovaný dusík při absenci srážek v následujícím období není využit rostlinami.V teplejších a sušších oblastech je třeba aplikovat poslední dávku dusíku do konce sloupkování ozimé pšenice. Při pozdní aplikaci kapalného hnojiva DAM ob řádek (25 cm) aplikačními trubicemi je omezeno riziko popálení porostu a dosažené výnosy a obsah bílkovin v zrnu jsou srovnatelné s běžně používanými hnojivy (LAV, LAD, UREAstabil a podobně). Více informací naleznete v aktuální dubnové Úrodě na str. 14.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *