Používání herbicidů v České republice

Herbicidy jsou nejpoužívanější kategorií přípravků na ochranu rostlin v České republice. Podle šetření terénní služby Státní rostlinolékařské správy se v roce 2000 použilo téměř šest tisíc tun hotových produktů, což představuje 2,6 tisíce tun účinných látek herbicidů a desikantů. Z celkového podílu všech spotřebovaných pesticidů v zemědělství tvoří přípravky proti plevelům více než 60 %. Rovněž objem peněžních prostředků, které zemědělci vynakládají do ochrany proti plevelům, je ohromný. Za celou Českou republiku tento trh představuje tři a půl miliardy korun, což je 66 % z celkových nákladů na přípravky.

Herbicidy jsou základní částí technologie pěstování rostlin, kterou praxe zpravidla nemůže vynechat. Za současné situace v zemědělství se šetří na všem, ale v tomto případě není skutečně efektivní náhrada.
Účinnost herbicidů ovlivnilo v roce 2000 silně počasí. Vydatné srážky v březnu zkomplikovaly jarní práce, zejména setí jařin a aplikaci pesticidů. Suché a horké počasí od dubna do července způsobilo špatnou účinnost preemergentních herbicidů zejména v kukuřici, máku a slunečnici. Největší poškození suchem bylo zaznamenáno na jižní Moravě.
V ozimých obilninách se prosadily ozimé plevele (heřmánkovec, heřmánky, svízel, vlčí máky), které se vzhledem k mohutnému kořenovému systému s nedostatkem vody snadno vyrovnaly. Větší ztráty byly způsobeny v porostech pozdě setých, neošetřených herbicidy na podzim nebo mezerovitých a podvyživených. Drobnější plevele (rozrazily, hluchavky, ptačinec žabinec) většinou předčasně ukončily vegetaci. Dlouhodobé sucho neovlivnilo růst vytrvalých plevelů (pcháč, pýr).
Začátkem července nastalo období dešťů, které způsobilo vzcházení plevelů a druhotné zaplevelení zejména v cukrovce, bramborách a máku (merlíky, laskavce, ježatka kuří noha, béry). Vytvořila se tak silná půdní zásoba pro zaplevelení do příštích let.
V obilninách jsou nejčastěji se vyskytujícími pleveli heřmánky a heřmánkovec přímořský. Podle průzkumu výskytu provedeném Státní rostlinolékařskou správou v roce 1998 byl silný výskyt zaznamenán na 18,4 % polí v ČR. Nejvyšší zaplevelení je ve středních Čechách, naopak na severu Čech a na Moravě jsou výskyty poněkud nižší. Druhým nejvýznamnějším plevelem je svízel přítula, jehož frekvence silného výskytu činila 14,9 %. Nejvíce škodí ve východních Čechách a na severní Moravě (přes 20 %). Na dalších pozicích s 9,5 % silných výskytů jsou pcháč oset, pýr plazivý a chundelka metlice. Oves hluchý se při průzkumu v severních Čechách stal plevelem číslo jedna. Je zajímavé, že problémem v obilninách byl i merlík bílý ve 4,6 % případů. Do první desítky patří i rmeny, hluchavky a mák vlčí.
Jak ukazuje graf, sulfonylmočoviny neustále nabývají na významu, zejména v obilninách, ale i v kukuřici. Jejich spotřeba se z 13 tun účinných látek v roce 1994 dostala přes 20 tun v roce 2000. Naopak klesá spotřeba fenoxykyselin představovaná v minulosti slavným Aminexem. Spotřeba 646 tun v roce 1994 poklesla na 366 tun v minulém roce. Nyní jsou nejpoužívanějšími zástupci této skupiny Agritox a Dicopur.
Skupinu substituovaných močovin loni představovaly především přípravky Tolkan, Lentipur a IPU-Stefes. Tyto dlouho používané herbicidy již nemají špičkovou účinnost a jsou hlášeny zprávy, že v některých regionech Německa s vysokým podílem ozimů v osevním postupu již IPU skoro vůbec proti chundelce nepůsobí. U nás stále svou úlohu mají.
Deriváty kyseliny fosforečné (Roundup, Touchdown) jsou považovány za látky dobře odbouratelné v životním prostředí. Jejich spotřeba v posledních letech roste a uplatňují se i při předsklizňové aplikaci v obilninách. Jsou hojně používány i v řepce, sadech révě vinné, luskovinách a kukuřici.
V kukuřici jsou stále nejpoužívanější triaziny, nyní představované Gesaprimem a Atranexem. Spotřeba triazinů se od roku 1993 pohybuje kolem 150 tun a příliš se nemění. Vzhledem k vyselektování odolných plevelů je nutné využívat některé další účinné látky, jako je skupina chloracetanilidů (Guardian), acetamidy (Lasso) a další.
V luskovinách vítězí stále tradiční triaziny (Topogard) doprovázeny několika dalšími účinnými látkami.
Podle průzkumu zaplevelení na neošetřených parcelkách provedeném terénní službou Státní rostlinolékařské správy v roce 1999 je merlík bílý nejškodlivějším plevelem v okopaninách. Silný výskyt byl zjištěn na 24 % sledovaných pozemků. Následují heřmánky a heřmánkovec přímořský (10 %), laskavce (8 %), pýr plazivý a rdesna (7 %), svízel přítula (6 %), pcháč oset, ježatka kuří noha (5 %) a peťoury (4 %). V porovnání s výsledky roku 1993 přibylo peťourů, pcháče osetu, penízku rolního, rdesen a pýru plazivého. Naproti tomu byly nižší výskyty hořčice rolní, mléčů a úplně zmizela ohnice. Nově se objevily přeslička rolní, bažanka roční a čistec.
V cukrovce nadále přetrvává tradiční alchymie s karbamáty, nyní především s Betanaly a DMP Stefes. Spolu s klesající výměrou cukrovky klesla i jejich spotřeba ze 105 tun v roce 1994 na 56 tun v roce 2000. Uplatňují se i další účinné látky, jako jsou deriváty sulfonylových kyselin (ethofumesat), pyrazoly (chloridazon) nebo sulfonylmočoviny. Uvidíme, jak se situace vyvine s příchodem nových geneticky manipulovaných odrůd, odolných vůči některým herbicidům.
V bramborách je podobná situace jako v luskovinách, nic objevného se tam neděje. Nejvíce se používají triaziny a vedle toho i substituované močoviny (Afalon). Doplňkově jsou používány postemergentní přípravky.
Díky narůstající výměře řepky výrazně roste spotřeba acetamidů, představovaných především přípravkem Lasso. Jako další se využívají chloracetanilidy (Teridox) a nitroderiváty anilinu (Butisan).
Sady, réva vinná a chmel jsou největším odbytištěm pro bipiridily (Reglone).
Proti trávovitým plevelů je na trhu řada graminicidů ze skupiny pyridinů, z nichž nejpoužívanější jsou Gallant a Fusilade super. Používají se nejvíce v řepce (21 tun) a cukrovce (10 tun).

Z výměry orné půdy v ČR o rozloze 4,28 miliónu hektarů bylo v roce 2000 herbicidy ošetřeno 3,35 miliónu ha. Tento ohromný vnos chemických látek do životního prostředí si zasluhuje patřičnou pozornost. Herbicidy často působí přes půdu a mohou ovlivnit kvalitu spodních vod. Je nezbytné používat stroje na ochranu rostlin v patřičné kvalitě, neboť může dojít k poškození rostlin při místním předávkování. Postřikovače musí být podle zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, pravidelně testovány v koncesovaných testačních stanicích. Nyní je jejich síť vybudována a nic nebrání zemědělcům používat kvalitní seřízenou techniku.

Ing. Josef Rousek,
Státní rostlinolékařská správa,
Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *