Potvrzený výskyt bakterie Ralstonia solanacearum

Brambory jsou z hlediska fytokarantény dosti exponovanou komoditou. Legislativou EU, potažmo i legislativou ČR, je regulováno hned několik škodlivých organismů bramboru. A právě jejich výskytem na našem území v roce 2016 a opatřením proti nim se zabývá příspěvek Ing. Petra Kroutila, Ph.D., z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v časopise Úroda.

Při pravidelných, každoročně prováděných úředních průzkumech nebyly v roce 2016 na území ČR potvrzeny výskyty původce bakteriální kroužkovitosti bramboru (Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus – Cms), původce rakoviny bramboru (Synchytrium endobioticum), původce virové vřetenovitosti hlíz bramboru (Potato spindle tuber viroid – PSTVd), dřepčíků rodu Epitrix (E. cucumeris, E. papa, E. subcrinita, E. tuberis), háďátka nažloutlého (Globodera pallida), háďátka hlízového (Ditylenchus destructor), háďátka Meloidogyne chitwoodi a háďátka Meloidogyne fallax. V případě bakterie Cms se jednalo o pozitivní změnu oproti roku 2015, kdy byl její výskyt prokázán ve čtyřech partiích sadbových brambor a ve dvou partiích průmyslových brambor z tuzemské produkce.

Naopak oproti roku 2015 byl potvrzen výskyt háďátka bramborového (Globodera rostochiensis), a to v jednom vzorku půdy odebraném na soukromé zahradě v okrese Bruntál. V otestovaných 300 g půdy bylo detekováno 84 cyst háďátka.

Největší pozornost však byla, a stále je, věnována původci hnědé hniloby bramboru, bakterii Ralstonia solanacearum (dále také jen Rs). Ta byla na území ČR zjištěna při pravidelném úředním průzkumu poprvé v roce 2010, a to ve vzorku vody z Labe. V roce 2016 byl výskyt Rs potvrzen celkem ve 23 vzorcích. V 18 případech se jednalo o říční vodu odebranou z Labe a souvisejícího kanálu v okresech Pardubice a Hradec Králové (čtyři vzorky), z Dyje a souvisejícího kanálu v okrese Znojmo (11 vzorků) a z přítoku Dyje, řeky Jevišovky, v okrese Znojmo (tři vzorky). Vůbec poprvé byl na našem území potvrzen výskyt bakterie Rs v divoce rostoucích hostitelských rostlinách v pobřežní vegetaci, a to ve třech vzorcích rostlin lilku potměchuti (Solanum dulcamara) rostoucích na naplaveninových ostrůvcích v korytu Dyje nebo na březích. Dále byla poprvé na našem území potvrzena přítomnost Rs v odpadní vodě z podniků zpracovávajících brambory. Výskyt Rs v hlízách se v roce 2016 na území ČR nepotvrdil.*

Další informace přinese červnové vydání časopisu Úroda v článku Ing. Petra Kroutila, Ph.D., Oddělení rostlinolékařské kontroly a dozoru, ÚKZÚZ.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *