Potravin bude potřeba více

Do roku 2025 se celosvětová lidská populace pravděpodobně zvedne ze současných přibližně šesti miliard na osm miliard. Největší nárůst, asi čtyři pětiny, se očekává především v rozvojových zemích.

To sebou přináší potřebu růstu rostlinné produkce asi o 18 % a s tím související výroby potravin, z převážné většiny přímo v místě spotřeby. Uvedl to doc. Ing. Jan Krekule, DrSc z katedry fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na tiskové konferenci „Hospodářské rostliny versus příroda“. Jak dodal, nebude možné použít stejné taktiky jako v 60. letech, kdy vnesení genů zakrslosti do odrůd pšenice a rýže umožnilo výraznější využívání intenzifikačních prostředků, jako jsou vyšší dávky umělých hnojiv, zavlažování a používání herbicidů. Tyto postupy přinesly v rozvojových zemích nárůst aplikovaných dávek umělých hnojiv z 6 kg/ha v šedesátých letech na 80 kg/ha v devadesátých letech a výrazně se také zvýšila plocha zavlažované orné půdy (např. o 48 % v Číně). Konečným výsledkem byl podle doc. Krekuleho růst výnosů tří základních plodin o 2,2 % ročně, který kompenzoval zvyšující se požadavky rostoucí populace.
Tento přístup má ale svoje limity. Jedním z nich je nedostatek vody na závlahy, který je o to závažnější, že většina produkce kompenzující růst populace vzniká právě na zavlažovaných plochách. Dalším problémem je vysoká míra degradace půd, především zasolením a těžkými kovy a dosažení (spíše výjimečně) výnosového potenciálu.
Řešením je pak podle doc. Krekuleho zvýšení hektarového výnosu, více sklizní z jednoho pole za rok či rozšíření plochy orné půdy. Vyšší výnos plodin určených pro lidskou výživu pak lze dosáhnout například snížením posklizňových ztrát či využíváním nových odrůd včetně GMO. Další cestou je také menší využívání části rostlinné produkce jako krmiva pro hospodářská zvířata, což platí především pro sóju, kukuřice a také pšenici.
Ve vyspělých zemích se pěstování rostlin vyznačuje využíváním stále menší plochy stále intenzivnějším způsobem, což není motivováno požadavky farmářů, ale politicky aby se zajistily nízké ceny potravin a zaměstnanost v navazujících odvětvích. Uvedl to Prof. Odlřich Chloupek, DrSc z Ústavu pěstování a šlechtění rostlin Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity. Upozornil také na to, že v posledních letech klesla druhová diverzita pěstovaných plodin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *