Porovnání dvou metod dělené sklizně (DS) kukuřice metodou LKS a CCM

Současná situace: V současné době se v ČR používají v systému dělených sklizních dva způsoby. Pro výživu skotu se dosud používá převážně metoda LKS. Výsledný produkt metody CCM je naopak v převážné míře doposud používán pro výživu monogastrů. Avšak v některých zemědělských podnicích, které měly možnost si LKS po řadu let vyzkoušet, nyní přecházejí ke sklizni CCM.

Tato metoda, na rozdíl od dřívějšího způsobu, představuje v současnosti přímou kombajnovou sklizeň vlhkého kukuřičného zrna s minimálním podílem příměsí (části vřeten, listenů apod.). Procentický podíl nečistot je přímo úměrný zvolené sklizňové technice. Vytřasadlové sklízecí mlátičky (SM) díky své konstrukci oddělují kukuřičné zrno mnohem agresivněji než axiální SM. Všeobecně platí, že čím větší je sklizňová vlhkost kukuřičného zrna, tím větší je rozdíl v kvalitě práce axiální a vytřasadlové SM. Při vlhkosti okolo 32% a vyšší je rozdíl ztrát při sklizni i několik procent v neprospěch vytřasadlových SM. S tím souvisí i vyšší výskyt poškozených zrna a větší procento příměsí oproti axiálnímu typu SM. Při výnosu 10 tun kukuřičného zrna z hektaru představuje každé 1% rozdílu ztrát zrna finanční ztrátu často vyšší než 300 Kč.

Co tedy raději LKS či CCM?
Porovnání těchto dvou metod bude jistě nejzajímavější z pohledu nákladů, množství získané a uchované energie a krmné hodnoty.

Sklizeň LKS , CCM
Výnosový potenciál kukuřice na zrno je ve srovnání s obilovinami při stejném živinovém základu obrovský. Rozhodnutí týkající se množství získané ME (metabolizované energie) z jednoho hektaru, koncentrace živin v daném krmivu a také výše nákladů závisí na odhodlání každého pěstitele.
Pro sklizeň LKS je použito sklízecí řezačky spolu s kukuřičným adaptérem umožňující sklizeň pouze olistěných palic. Na volbě kukuřičného adaptéru nejvíce závisí jak velká část nadzemní části rostliny se dostane do konečného produktu jako nežádoucí příměs. Také ztráty palic při sklizni a struktura nadrcené kukuřičné slámy závisí na použitém kukuřičném adaptéru. K následnému uložení a konzervaci se používá nejčastěji vaků. Při měřeních provedených Ústavem zemědělské techniky Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně byly zjištěny u sklízecích řezaček ztráty rozfukem a úletem ve výši 5%.
Při sklizni CCM, je porost kukuřice sklízen SM vybavenou rovněž kukuřičným adaptérem. Vlhké kukuřičné zrno je dopravováno přímo od mlátičky do šrotovníku či mačkače a následuje opět uložení a následná fermentace ve vacích. Ztráty technologické linky CCM se pohybují, při vhodně zvolené technice, pod přípustnou úrovní 2%. To znamená úsporu ve výši cca 600 – 800 Kč/ha.

Porovnání výnosů LKS, CCM a kukuřičného zrna:
Na základě stavby kukuřičného klasu je poměr mezi výnosy LKS, CCM a kukuřičného zrna ve stejných podmínkách při použití shodného hybridu a stejné agrotechnice v procentickém poměru jenž je uveden v následující tabulce:
Z tabulky je patrné, že LKS zajišťuje největší množství sklizené sušiny z jednotky plochy. Pokud je sklizeň prováděna s požadavkem co největší produkce „hmoty“ z hektaru, pak je to v naprostém pořádku. V případě, že se zvažují i jiná fakta jako například: množství a cena energie, zastoupení jednotlivých živin v krmivu, či ekonomický přínos vynaložených prostředků, je nutné věnovat pozornost i jiným skutečnostem. Ty jsou uvedeny dále.

Množství vyprodukované energie z jednotky plochy:
Obvykle platí, že při sklizni LKS je dosaženo ve srovnatelných podmínkách, z 1 ha vyšší celkový výnos energie (MJ NEL) a to zhruba o 5 – 10 % oproti celkové produkci energie při použití metody CCM. Srovnání je uvedeno v tab č.1.

Celková produkce energie při systému DS je při porovnání s obilovinami, při srovnatelném živinovém základu, zhruba 1,7 – 2 krát vyšší. Náklady na pěstování 1 hektaru ozimé pšenice jsou však v průměru o 1/4 vyšší než v případě zrnové kukuřice.
Současný systém pěstování zrnové kukuřice umožňuje její reálné pěstování i na pozemcích situovaných do nadmořské výšky cca 650 metrů. Za předpokladu dodržení dané agrotechniky, správné volbě hybridu jsou výnosy v těchto podmínkách na úrovni 9 tun čistého zrna z hektaru, při vlhkosti v rozmezí 32 – 42%.
Na základě rozborů odebraných vzorků (LKS a CCM), jsou v následující tabulce zpřehledněny obsahy některých složek.

29,40
Z výše uvedeného vyplývá, že při metodě CCM, je oproti LKS konečný produkt více koncentrované krmivo o vyšší sušině. Produkce PDI (skutečně stravitelného proteinu v tenkém střevě) z jednotky plochy je zhruba o 20% vyšší u CCM, přičemž právě tato složka KD (krmné dávky) se velkou měrou podílí na množství vyprodukovaného mléka z krmiva. Skutečná stravitelnost krmiva pak úzce souvisí i s celkovým obsahem hrubé vlákniny v krmivu. U CCM je obsah vlákniny až 4 krát nižší než u LKS.
V následujícím grafu jsou uvedeny rozbory stravitelnosti LKS a CCM.

Z grafu č.1 je patrný rozdíl ve stravitelnosti obou krmiv. Skutečnost, že CCM obsahuje pouze čisté kukuřičné zrno s minimálním podílem příměsí má za následek výrazně vyšší stravitelnost oproti LKS, kde jsou obsaženy mimo kukuřičného zrna i listeny a vřetena v množství přesahující i 20% celkové produkce sušiny LKS.

Konzervace a následná fermentace:
Nejčastěji je výsledný produkt dělené sklizně obou metod ukládán do vaků. Jen pouze při velké spotřebě krmiva je možné uvažovat o uložení do rozměrově malých silážních jam.
Takřka zanedbatelný obsah částí vřeten a listenů u CCM má za následek snazší průběh fermentace, což se odráží i v mnohem přijatelnějším poměru silážních kyselin. Se stoupajícím podílem vřeten a listenů stoupají ztráty při kvašení v závislosti na silážních podmínkách. V pokusech prezentovaných KWS byly při silážování zjištěny následující ztráty sušiny: u kukuřičného zrna (odpovídá dnešní podobě CCM – obsah příměsí cca 1%) 2 – 4%, u LKS 9 – 10 % sušiny. Tzn. ztrátu cca 3 500 – 5 000 MJ NEL (tj. finanční ztráta cca 1 500 Kč/ha) z jednoho hektaru při sklizni metodou LKS oproti CCM.
Pro konzervaci produktů je možné použít jak chemických, tak biologických konzervačních prostředků. Z pohledu přirozeného výskytu jednotlivých látek v organismu je vhodnější konzervace biologickými prostředky na bázi mléčného kvašení. Na základě praktických zkušeností biologické konzervanty zabezpečí dostatečnou stabilitu skladovaného krmiva i v letních měsících. Silážované drcené kukuřičné zrno se po otevření vaku nikterak nezahřívá, ani nemění barvu a je dostatečně stabilní. Vůně a chuť CCM je příjemná bez známek jakýchkoliv nežádoucích procesů. To platí i v případech, kdy z vaku o průměru 2,4 metru je odběr 200 kg denně. Na plochu to odpovídá zhruba 5 cm denního odběru!! I přes takto malý odběr nebyl s kvalitou CCM ani v letních měsících problém. Na druhou stranu při konzervaci LKS, v případech kdy není zabezpečen dostatečně velký denní odběr a při použití biologických konzervačních prostředků, dochází zejména v letních měsících k velkému zahřívání hmoty spolu s častým výskytem kvasinek a vysokým obsahem alkoholu. Při napadení kukuřice houbami, plísněmi apod. v době sklizně, jsou napadeny především listeny. To při sklizni LKS představuje reálné nebezpečí kontaminace toxickými látkami.
Všeobecně platí, že při použití chemických prostředků ke konzervaci krmiva dojde k radikálnímu zastavení rozvoje nežádoucích látek (hniloby, plísně, houby). Nedojde ale k odstranění např. mykotoxinů z krmiva a jeho následné detoxikaci.
Z praktických zkušeností vyplývá, že pokud je sklizeno zdravotně nezávadné kukuřičné zrno, které je perfektně uloženo do vaku a zakonzervováno pomocí vhodných biologických prostředků s dostatečným utužením a vytěsněním vzduchu, ke ztrátám prakticky nedochází.

Porovnání nákladů na sklizeň LKS a CCM

Celkové náklady na sklizeň jsou uvedeny v tabulce č.3

1) při sklizni CCM je výkon linky na úrovni 2 – 3,5 ha/hod. Je zapotřebí 2 nákladních automobilů.
2) při sklizni LKS je výkon kolem 1 – 1,5 ha/hod. Na stejnou dopravní vzdálenost jsou zapotřebí 3 nákladní automobily. S hodinovou spotřebou o cca 8 litrů PHM vyšší z důvodu pojíždění po poli.

Z výše vedeného je zřejmé, že v případě systému CCM se jedná o nejlevněji získanou jednotku energie v koncentrovaném krmivu. Nižší cena energie v takto vysoce koncentrovaném krmivu není v podmínkách českého zemědělství prozatím reálná.
Celkové náklady na sklizeň jednoho hektaru kukuřice jsou u LKS o 1/5 vyšší. Koncentrovanější CCM odpovídá, obsahem živin, zhruba 1,7 – 2 násobku množství LKS. To je způsobeno vyšší sušinou, mnohem větší stravitelností a vyšším obsahem důležitých živin u CCM.

Zhodnocení:
Ačkoliv v technologické lince CCM je použito o jeden stroj více (drtič zrna), náklady spojené se sklizní jsou u této metody DS o 20% nižší (při použití chemického konzervantu v případě LKS o takřka 40%) než náklady na sklizeň jednoho hektaru metodou LKS. Je to způsobeno menším množstvím uloženého krmiva (jeden vak CCM odpovídá zhruba 2 vakům LKS), nižší náročností na přepravu krmiva a mnohem vyšší výkonností dané linky. Získaná energie metodou CCM je o minimálně 10% levnější.
LKS při porovnání s CCM poskytuje teoreticky o zhruba 5-8% vyšší množství energie z jednotky plochy a o cca 20% vyšší hektarový výnos sušiny. V průběhu konzervace dochází u LKS k mnohem větším ztrátám sušiny, tzn. i energie. Je to způsobeno především mnohem horší fermentační schopností než u CCM. Ztráty při sklizni představují min. 3% rozdíl v neprospěch technologie LKS (sklizeň řezačkou). Proto není skutečná hektarová produkce energie v případě LKS vyšší. Sklizené a uchované množství energie je u obou dvou metod DS takřka totožné.
CCM jako koncentrovanější krmivo odpovídá, živinově, zhruba 1,7 – 2 násobku množství LKS.

Při ekonomickém hodnocení je nutné brát v úvahu snížení nákladů spojených s manipulací krmiva. Za zvážení stojí i skutečnost, že při sklizni CCM nepopojíždějí odvozci spolu s SM po poli. To má pozitivní vliv i na následné nežádoucí utužení pozemku.
Další nespornou výhodou CCM je delší časové rozpětí pro optimální sklizeň. Zatímco sklizeň LKS je ohraničena úzkým rozpětí potřebné sušiny palic, CCM je možno začít sklízet od voskové zralosti až po plnou zralost. Z pohledu vlhkosti to znamená rozpětí od 42% po 25%. Tím je do značné míry eliminován vliv „studeného roku“ a nepřízni počasí při sklizni.
Obecně se nechá říci, že metoda dělené sklizně CCM je levnější oproti metodě LKS, přesto zajišťuje kvalitnější lépe stravitelné krmivo s přijatelnějším obsahem důležitých živin z jednotky plochy. Má i mnohem širší krmivářské využití a v jejím technologickém postupu se vyskytuje méně úskalí, které mohou mít za následek těžko hraditelnou finanční ztrátu.

Naše praktické zkušenosti s CCM:
Problematikou CCM jsme se začali více zabývat koncem léta roku 1999. Letos se tedy budeme této metodě DS intenzivně věnovat již třetím rokem. Během této doby jsme se na základě praktických zkušeností vybavili potřebnou technikou, osvojili si technologické postupy a získali osobní praktické zkušenosti. To v úzkém propojení s lidským faktorem zabezpečuje „v našem provedení“ vysokou spolehlivost této metody.
Jak již bylo uvedeno dříve, vyšší obsah energie a důležitých živin, vyšší sušina a stravitelnost u CCM, a na základě našich praktických zkušeností s podniky, kde přešli od LKS k CCM, znamená v praxi náhrada CCM za LKS poměr až 1 : 2. Tzn. že namísto 2kg LKS v KD stačí na dotaci zhruba stejného množství živin cca 1kg CCM. „Ušetřenou sušinu“ v KD (CCM je více koncentrované krmivo) je vhodné nahradit např. větším množstvím kvalitní senáže. To při použití CCM představuje mj. vyšší obsah NL a strukturální vlákniny v KD a nižší dotaci celkové potřeby NL za pomocí sóji, či řepkového extrahovaného šrotu. To je bezesporu další finanční úspora v nákladech KD dojnice.

Technologie sklizně:
Velkou měrou se podílí na konečném výsledku. Sklizeň s velkým procentem ztrát je nemyslitelná. Rozdílné koncepce SM a kukuřičných adaptérů mají na kvalitu sklizně podstatný vliv. Námi zvolené „spojení“ sklízecí mlátičky CASE axial flow a kukuřičného adaptéru GERINGHOFF typ rota disc představuje absolutní, celosvětově uznávanou, špičkovou technologii na sklizeň zrnové kukuřice. U klasické vytřasadlové SM probíhá výmlat v porovnání s axiální SM velmi agresivně. V praxi to znamená, že dochází k mnohem většímu poškození kukuřičného zrna a narušování vřetene. Malé části vřeten se nedají oddělit od zrn a tvoří nežádoucí složku CCM. Poškozená zrna jsou díky své malé hmotnosti vynášena za SM. V roce 2000 jsme se SM CASE axial flow a kukuřičným adaptérem GERINGHOFF typ rota disc sklízeli mj. i ne zcela zralý porost kukuřice s vlhkostí 42%. Celkové ztráty i v takto extrémních podmínkách nepřekračovali 2% při výkonnosti 2,8 ha/hod. Kukuřičný adaptér je nutnou vybírat podle dvou kritérií. Celkové ztráty palic, resp. zrn a kvalita rozrušení kukuřičné slámy. Při špatném rozdrcení posklizňových zbytků adaptérem se objevují problémy se zapravením posklizňových zbytků do půdy. To přináší ztrátu živin, které mohou být dodány zpět do půdy a v případě zapravení větších částí (zejména stonku) dochází k zdlouhavému rozkladu a s tím spojenému výskytu hnilobných procesů, které významně ohrožují zdravotní stav půdy.
Při použití „rota discu“ jsou rostlinné zbytky bezkonkurenčně nařezány patentově chráněným systémem samobrousících kulatých nožů (délka řezací plochy je cca 30 x delší, než u ostatních adaptérů s horizontálními řezačkami). To přináší nízkou energetickou náročnost při zapravení zbytků, dobrý zdravotní stav půdy a nejnižší možné ztráty při samotné sklizni.

Základ pro výkonnou a kvalitní sklizeň: SM CASE axial flow a kuk. adaptér GERINGHOFF typ rota disc.

Narušení zrna:
K rozrušení vlhkého kukuřičného zrna používáme válcových šrotovacích stolic od předního českého výrobce ROmiLL. Tyto válcové šrotovníky jsou 100% funkční i při vysoké vlhkosti, mají robustní spolehlivou konstrukci a dostatečné možnosti nastavení struktury drceného materiálu. Oproti kladívkovým šrotovníkům mají několik výhod. Mají podstatně nižší energetickou náročnost, vyšší výkon a vyšší životnost. Jsou ale podstatně dražší. Kukuřičné zrno upravené válcovým šrotovníkem má z pohledu fyziologie trávicího ústrojí zvířat (jak skotu, tak i monogastrů) mnohem přijatelnější strukturu, než zrno upravené kladívkovým šrotovníkem.
Dle zveřejněných výsledků např. SCHAUMANN, jsou k dispozici sledování, která hovoří o tom, že především v oblasti výkrmu prasat příliš jemné krmivo vede k nižšímu příjmu krmiva a tím k nižší užitkovosti. Právě při použití kladívkového šrotovníku je výskyt jemných částic v krmivu značný. Ani „vzhledově“ vyšší hrubost daného krmiva, při použití větších sít, nezaručuje významné snížení obsahu jemných částic s velkou povrchovou plochou. To má za následek nadměrnou produkci trávicích tekutin. Pokles pH hodnoty pod optimální hodnotu a následné zdravotní problémy spojené s horší využitelností dodávaných živin. Procento výskytu žaludečních vředů se při použití většího množství takto jemně upraveného krmiva rapidně zvyšuje. Je logické, že takovýmto způsobem postižené zvíře není schopno přijímat potřebné množství krmiva. Princip konstrukce kladívkových šrotovníků a úderových mlýnů způsobuje velice jemné rozmělnění materiálu nacházejícího se pod drtící částí. Při použití válcového šrotovníku, či mačkače je situace značně odlišná.

Válcový šrotovník Romill při práci

Uložení a následná konzervace vlhkého kukuřičného zrna (CCM)
Uložení CCM produktu se nejčastěji provádí do vaků. Pro ukládání jsme zvolili lis z produkce fy. AG-BAG Europe a to G 6000. Jedná se o speciální lis určený k ukládání zrnin, zejména vlhké kukuřice. V porovnání s ostatními lisy nemá příjmový pás, ale je vybaven násypkou s čechračem. Pro plnění používáme vaky rovněž od firmy AG-BAG. Jejich záruka proti UV záření a možnost dvojí kontroly správného naplnění vaku se projevuje jako nesporná výhoda. Díky této technologii není problém naplnit vak bez sebemenších záhybů v kterých by zůstal nevytěsněný vzduch a způsoboval nežádoucí hnilobné procesy.
Konzervace se u obou metod DS používá jak chemickými, tak i biologickými přípravky. V případě LKS je při použití chemického konzervantu zabezpečena dostatečná stabilita i v letních měsících. Naproti tomu u CCM je v plné míře postačující použití biologických konzervačních inokulantů. Je nezbytně nutné si uvědomit, že v případě konzervace produktů s výskytem nežádoucích složek jako jsou např. mykotoxiny žádný konzervační prostředek nedokáže tyto složky z již kontaminovaného krmiva odstranit. Chemické konzervační přípravky mají razantnější nástup a dokáží jejich případný rozvoj eliminovat rychleji, než přípravky biologické.

Dokonalé uložení CCM v ZOD Božejov. Detail hrany CCM uložené ve vaku. ZOD Sepekov.

Zařazení do krmné dávky:
CCM a její následné využití u dojnic. Jedním z podniků, kde přešli z LKS na CCM již před 2 roky je např. Školní dvůr SOUz Kamenice nad Lipou. Zde jsme v úzké spolupráci dosáhly díky CCM snížení nákladů na krmiva. Z krmné dávky zcela vyřadili krmné obiloviny a stádu s užitkovostí na hranici 8 100 kg mléka je energie v KD dotována CCM. Vyřazení velkého množství jádra obilovin přispělo k zlepšení zdravotního stavu, reprodukčních ukazatelů, zvýšení užitkovosti a hlavně podstatné zlevnění výroby mléka. Po přepočtu na 1 litr mléka byla zjištěna úspora ve výši 0,55 Kč oproti klasicky sestavené KD. Porovnání s KD sestavovanou s LKS (rok 1998) představovalo zavedení metody CCM další 0,25 Kč na každý litr mléka. Při zařazení CCM do KD se zjednodušila i příprava krmiva. Co nejjednodušší možná krmná dávka výrazně přispívá k tomu, že se na krmný žlab dostane vše co KD má obsahovat. Všem s námi spolupracujícím zemědělcům jsou k dispozici veškeré informace i naše praktické zkušenosti.
Letošní sklizeň CCM
Pro letošní sklizeň zrnové kukuřice metodou CCM připravujeme v úzké spolupráci s ZZN Pelhřimov digitalizaci výnosových map kukuřice na zrno. V souladu se systémem „precizního zemědělství“ následuje možnost diferenciovaného hnojení, na základě zjištěné skutečné zásobenosti půdy živinami. S výnosovým potenciálem zrnové kukuřice je nutno počítat ve dvojnásobku při porovnání s obilovinami. Precizní zemědělství v uceleném systému jistě tuto ideu plně naplňuje. V rámci příprav je také ucelený balík služeb ve spolupráci s ZZN Pelhřimov. V návaznosti na již projevený zájem zemědělců se nechá předpokládat, že díky poskytovanému objemu služeb, se ceny kvalitně provedených služeb budou pohybovat na velmi přijatelné úrovni.
Za pomoci DGPS (digital global position system) a následných výnosových map pozemků, budou s námi spolupracující zemědělci, mít k dispozici skutečně reálné výnosové provozní pokusy. Na základě těchto pokusů, se budou moci rozhodovat o výběru hybridu a dalších agronotechnických opatřeních při pěstování kukuřice na zrno. Veškeré informace jako, výnos kukuřičného zrna jeho sklizňová vlhkost, půdní zásobenost, vhodnost daného hybridu do dané lokality apod., budou k dispozici na základě plně provozních zkušeností z různých lokalit ČR.
Díky plně profesionálnímu nasazení lze očekávat dosahování výnosu kukuřičného zrna v méně produkčních oblastech na úrovni 6,5 t/ha při 14% vlhkosti, což představuje výnos, který leží nad celorepublikovým průměrem. V „lepších pěstebních oblastech (

Ing. Michal Novák
AGRONOVA M&P spol.s r.o.
KAMENICE NAD LIPOU

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *