Porosty slibují dobrou sklizeň

Prezentace výsledků podzimních a jarních odběrů půd z kontrolních stanovišť byla jednou z předmětů setkání výzkumníků. Již pravidelně byly na odborném semináři ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni analyzovány získané údaje o porostech v České republice. Výsledky naznačují velký výnosotvorný potenciál rostlin. Pokud by se tento předpoklad potvrdil, čekaly by nás letos opět vysoké sklizně.

Pod vedením Evy Baierové z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni zaznělo na pravidelném celostátním odborném semináři několik zajímavých poznatků o stavech porostů. Sledovaný průběh počasí ukazuje, že letošní zima se teplotně výrazně neodchýlila od dlouhodobého průměru. Průměrná teplota ovšem není odpovídajícím ukazatelem, který bezprostředně ovlivňuje přezimující rostliny. Zástupci kontrolních stanovišť z jednotlivých regionů republiky se shodli na tom, že obecně pro ozimé plodiny nebylo počasí během zimních měsíců nepříznivé. Nesplnily se obavy z dlouho ležícího sněhu na polích. Nástup jara se opozdil, na druhou stranu sníh roztál rychle. Přesto se musely porosty potýkat s několika nepříznivými faktory.

Dusík chybí rostlinám i půdě

Průběh počasí ovlivnil a stále ovlivňuje rostliny na našich polích nepřímo. Ve všech regionech, kde byly odebírány vzorky půd, lze pozorovat nedostatek některých prvků. Na prvním místě je to dusík. Významnou část půdní zásoby tohoto prvku odčerpaly loňské plodiny při tvorbě rekordních výnosů.
Rozhodně nezanedbatelné množství dusíku bylo a stále je využíváno při rozkladu posklizňových zbytků. Těch bylo s ohledem na loňské výnosy také rekordní množství. Podzim v roce 2004 rozložení rostlinných částí příliš nepomohl. Dost dlouho bylo teplo, ale sucho a s listopadovými srážkami přišlo také ochlazení. Proto zůstalo mnoho posklizňových zbytků v půdě nebo na jejím povrchu. Rozklad částí rostlin nepřináší jen problémy. Pozitivně působící organické látky se dostávají do půdy, ovšem jen za cenu částečného upravení poměru C : N. Přitom je dusík odčerpáván z půdy nebo z aplikovaných hnojiv.
Na setkání zaznělo, že zmiňovaným faktorům se mělo přizpůsobit regenerační hnojení, ale myslet na deficit dusíku by měli zemědělci i při dalším hnojení. Není výjimečná situace, kde se ani vyšší dávky dusíku neprojevily na vývoji rostlin, protože v půdě jsou nerozložené rostlinné části.

Není síra ani hořčík

Pěstitelé řepky v posledních letech upozorňují na schodkovou bilanci pohybu síry. Všechny brukvovité rostliny mají vyšší nároky na výživu sírou, ale v současnosti tohoto prvku v půdě ubývá. Paradoxně k tomu přispělo omezení emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Kyselé deště již nejsou takovým zdrojem síry jako dříve. Proto musí pěstitelé začít hnojit i sírou, přednostně k řepce a dalším brukvovitým.
Dalším prvkem, kterého se podle rozborů rostlinám nedostává, je hořčík. Jak zdůraznila Věra Baierová, tento stav není překvapivý, protože například nedostatečný obsah hořčíku v zrnu je možné pozorovat dlouhou dobu. Za posledních pět let se však tato bilance ještě zhoršila.
Na některých lokalitách se nedostává i dalších prvků, ale všichni zúčastnění se shodli na tom, že pouze listová výživa neodbourá vážnější deficit.

Správné vzorkování

Všechny uvedené výsledky vycházely z rozboru vzorků půd. Byly odebírány jednotlivými pracovníky kontrolních stanovišť v určených časových intervalech (22. březen, 11. a 25. duben). Ing. Pavel Růžek, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni se podělil o své zkušenosti s odebíráním vzorků půdy. Nejvíce o stavu půdy a zásobenosti jednotlivými prvky napoví vůbec první odběr po zimě dříve, než pěstitel provede jakoukoli aplikaci hnojiva. „Pokud je odebírán vzorek z proschlého profilu půdy, je třeba dávat pozor, aby se do zjišťovaného vzorku nedostalo příliš mnoho z horní vrstvy. Tam je většinou více hnojiva a výsledky jsou zkreslené,“ vysvětloval Ing. Růžek.

Stresové faktory

Rostliny se po zimě potřebovaly zregenerovat, ale hned k tomu příležitost nedostaly. Na tom se shodli výzkumní pracovníci z jednotlivých regionů ČR. Vedle zmiňovaného dlouhodobého deficitu dusíku v půdě ovlivnil růst rostlin průběh počasí. Nejprve se dost rychle oteplilo, avšak kořenový systém se nestihl rozvinout a příjem živin byl dlouho omezen. Na určité zpoždění vývoje měly vliv sucho a ochlazení. Velmi výrazný efekt to mělo na vývoj rostlin kukuřice. V konečném efektu může být ohrožena hlavně sklizeň této plodiny na zrno.
Na jaře musely rostliny přečkat v krátkém čase hned několik stresujících faktorů za sebou. Vysoké teploty pár dní po zimě vystřídaly nízké teploty a nedostatek srážek téměř na celém území republiky. K tomu se ještě připojily mrazy na konci dubna zrovna v termínu provádění na mnoha místech herbicidní ochrany. Vážně byla zasažena cukrovka – zaorávky se odhadují na šest tisíc hektarů. Hlavně lokální poškození se vyskytlo na porostech řepky. Na mnoha místech mráz zasáhl také jarní obilniny. Ušetřeny nebyly ani ovocné stromy. Z Moravy jsou hlášeny ztráty na meruňkách a broskvoních a v Čechách na třešních.

Vysoké výnosy i letos

Celkově byly stavy porostů na zmiňovaném setkání hodnoceny dobře a výnosotvorný potenciál je dokonce výjimečně vysoký. A tak o konečné sklizni rozhodnou vedle agrotechnických zásahů i další vlivy – tlak patogenů a průběh počasí. Někteří zemědělci však ve snaze pojistit si vyšší výnosy naopak riskují. Často volí při zakládání porostů obilnin příliš vysoké výsevky. Pokud takové porosty rostou v sušších podmínkách (např. vlivem nižších deštových srážek), je ohrožena kvalita zrna, především objemová hmotnost. Tento parametr pak rozhoduje o zařazení obilí do určité kategorie a o výkupní ceně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *