Porostou ceny řepky – ano, nebo ne?

Ing. Petr Novotný

Ing. Petr Novotný je komoditním specialistou Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, kde se zabývá monitoringem vývoje trhu, bilancí a cen komodit rostlinné výroby, především obilnin, olejnin a chmele. Součástí jeho činnosti je predikce cen a hodnocení ekonomických aspektů produkce a konkurenceschopnosti ČR ohledně zemědělských komodit.

Česká republika je pátým největším producentem řepkových semen v Evropské unii a její podíl na celkovém objemu EU v roce 2015 činil 5,8 %. Vzhledem k vnitrozemské poloze naší země, která nemá přímý přístup k námořním terminálům, je podobně jako u obilnin zahraniční obchod s touto komoditou charakterizován především výměnou se sousedními státy. Poptávka na velkých trzích Německa a Polska pak určuje hladinu cen u našich producentů a distributorů. Zejména vývoj na německém trhu je rozhodujícím faktorem, určujícím cenu řepkových semen v Česku.

Během roku 2010 tuzemské ceny zemědělských výrobců této komodity, sledované ve výběrovém šetření Českého statistického úřadu, výrazně vzrostly po propadu v předchozích dvou letech. Příznivých cen si užívali producenti až do počátečních měsíců roku 2013 (s průměrným měsíčním maximem 12 455 v prosinci 2012), po nichž došlo k jejich výraznému propadu. Do jara roku 2014 průměrné ceny opět rostly, avšak následně opět propadly na dlouhodobé minimum pod 9000 Kč/t (nejníže na hodnotu 8960 Kč/t v říjnu 2014) v souvislosti s poklesem poptávky v důsledku vysoké sklizně řepky, v ČR dokonce rekordní. Rok 2015 probíhal ve znamení pozvolného růstu cen v důsledku vyšší poptávky po přibližně desetinovém propadu produkce v Evropské unii. V lednu letošního roku pak ceny dosáhly 10 334 Kč/t a při mírném kolísání se drží stále na vysoké úrovni. Průměrná cena zemědělských výrobců řepkových semen za rok 2015 byla s hodnotou 9860 Kč/t o 1,4 % meziročně vyšší.

I přes vyšší realizační cenu poklesla podle šetření Ústavu zemědělské ekonomiky a informací odhadovaná nákladová rentabilita řepkových semen na 1,1 %, a to v důsledku nižšího průměrného výnosu a nárůstu nákladů na jednotku produkce v roce 2015 (meziročně o 19,5 %). Souhrnná rentabilita (včetně započtených přímých plateb) činila 18,1 % a byla proti předchozímu roku o 20,3 procentního bodu nižší. Přesto však řepka zůstává v ČR dlouhodobě rentabilní plodinou a soběstačnost naší země v této komoditě se pohybuje okolo 130 %, přičemž Česko patří v rámci EU k významným regionálním vývozcům. Ve srovnání s producenty řepky v jihovýchodní Evropě jsou výnosy našich pěstitelů této plodiny výrazně vyšší, byť v důsledku méně příznivých přírodních a klimatických podmínek nedosahují úrovní zemí severozápadní Evropy. Propracovaná agrotechnika, výživa a ochrana proti škodlivým činitelům jsou však výraznými přednostmi našich pěstitelů řepky.

V souvislosti s růstem cen řepkových semen na evropských trzích, již zmíněnou vazbou na náročný německý trh a předpokládaným poklesem letošní produkce v Polsku lze usuzovat, že během příštích měsíců cena zemědělských výrobců vykáže další mírný růst. Na žluté lány, zářící v našich končinách, je příjemný pohled a věřím, že i sklizeň letošního roku bude patřit k těm lepším.

Ing. Martin Volf j

Ing. Martin Volf je ředitelem Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin.

Pomalu se blíží sklizeň řepky a obilnin v Evropě a nastává čas, kdy se dělají bilance a prognózy produkce nastávající sklizně, což ovlivňuje vývoj ceny jednotlivých komodit. Žádná prognóza však neříká, zda ceny porostou nebo naopak budou klesat. Všechny ceny na burzách, a to i ty na srpen, případně na listopad letošního roku jsou aktuální ceny v daném okamžiku, ale neříkají, kterým směrem se cena bude vyvíjet následující den.

Pokud bychom se zaměřili pouze na řepku, můžeme konstatovat, že plocha řepky v EU meziročně mírně klesla, největší ztráty plochy (asi 10 %) zaznamenala Velká Británie a Polsko, které bylo navíc poškozeno silnými mrazy. Jinak je ale stav porostů dobrý, takže se očekává opět nadprůměrný výnos a produkce řepky ve výši 21,3 mil. tun, což je však meziroční pokles produkce o 700 tisíc tun. Vzhledem k tomu, že EU-28 zpracovává ročně 24–25 mil. tun, je jasné, že EU bude další 3–4 mil. tun importovat. V případě řepky poptávka převyšuje nabídku a dá se předpokládat, že cena řepky poroste.

Cena řepky však není samostatná veličina a její vývoj ovlivňuje celá řada faktů. Když rozšíříme pohled, může evropskou, a tedy i naší domácí cenu řepky ovlivnit světová produkce řepky, dále světová produkce sóji, která je nejpěstovanější olejninou. V současné době je potřeba rozšířit pohled i na obilniny, protože cena řepky a pšenice je v určitém poměru a obvykle se ceny těchto komodit pohybují stejným směrem. Komoditní informace však nebývají takovým problémem, protože prognózy se neustále aktualizují a upřesňují a vývoj ceny je závislý na produkci a poptávce. Nízká celosvětová produkce a klesající zásoby znamenají růst cen a naopak vysoká světová produkce pokles cen.

V dnešním globálním světě však do cen zemědělských komodit zasahují další vlivy, které jsou velmi špatně předvídatelné. Velký vliv na ceny řepky a dalších zemědělských komodit má vývoj celosvětové ekonomiky. Zde je dobrým ukazatelem cena ropy na světových burzách, která má přímou vazbu na olejniny. Na začátku letošního roku padající cena ropy (klesla pod 30 USD/barel) a pokles hodnoty čínských akcií způsobily pesimistickou náladu na burzách, což bylo důvodem nečekaného poklesu cen zemědělských komodit. V tomto období, kdy se vegetačně nic nedělo, klesla cena řepky o 10 %, cena kukuřice o 11 % a cena pšenice na burze dokonce o 18 %. Toto období však máme za sebou, cena řepky a kukuřice roste, ale cena pšenice však stále klesá.

Aktuální cena řepky na burze MATIF je 9850 Kč/t a roste. Vzhledem k nízkým zásobám řepky a nižší očekávané produkci v EU i světové produkci lze očekávat růst ceny této komodity. Růst ceny také podporují nepříznivé klimatické informace z Jižní Ameriky a Malajsie, které snižují celosvětovou produkci olejnin. Pravděpodobně to však bude pomalejší růst ceny, protože jsou stále nízké ceny ropy a v EU velké pochybnosti o ceně pšenice s blížící se novou sklizní. Je tedy spíše otázkou, jak vysoko dovolí jít nízká cena pšenice a ostatních obilovin ceně řepky.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *