Poptávka po řepce je stále vysoká

V České republice již není téměř žádná volně obchodovatelná řepka, a proto je v současné době nejvhodnější doba k jejímu prodeji. Zatímco v srpnu se u nás vykupovala za průměrnou farmářskou cenu 6950 korun, v listopadu už její cena na burze MATIF vzrostla na 7600 korun za tunu. Poptávka po řepce je stále vysoká a do budoucna s největší pravděpodobností poroste. Letošní osev ozimou řepkou na ploše 315 tisíc hektarů stále neumožňuje dostatečnou výrobu metylesteru řepkového oleje pro přimíchávání do motorové nafty.

Tyto a další zajímavé informace pro pěstitele řepky zazněly na 23. vyhodnocovacím semináři Systém výroby řepky, který pořádal v moravském Hluku koncem listopadu Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, s. r. o., (SPZO) a akciová společnost Dolňácko.
„Pěstební plochy řepky by mohly do roku 2010 vzrůst až na 400 tisíc ha, pokud to však my, jako pěstitelé dokážeme,“ upozornil František Švadlena, předseda představenstva SPZO, na pěstitelské možnosti hned v úvodu dvoudenního semináře.

Ohlédnutí za letošní sezónou
„V letošním klimaticky extrémním roce s velmi dlouhou zimou panovala obava, že budou nutné větší zaorávky řepky. Po předchozím deštivém létě prospěl této plodině loňský teplý a suchý podzim. Zima byla sice teplotně podnormální, ale srážkově velmi vydatná, takže rostliny chránila sněhová pokrývka a zaorávky byly naopak minimální. V teplém a suchém červenci zase hrozil nízký výnos, ale sucho se výnosově na řepce nijak nepodepsalo. V srpnu, kdy ještě nebyla sklizena třetina celkové produkce, začala řepka kvůli dlouhodobým dešťům klíčit. Její porostlost proto dosáhla až 80 procent a byla důvodem nižší olejnatosti a vyššího obsahu volných mastných kyselin. Takto poškozená semena řepky musela být ihned zpracována a vykupovala se za nižší cenu. Srpnové vydatné srážky se pak promítly i do dalšího osevu řepky pro sklizňový rok 2007,“ konstatoval Ing. Martin Volf, ředitel SPZO.
Co se týká pěstební technologie řepky, nedoporučuje Ing. Volf mělké zpracování půdy. Diskování jen do hloubky deseti centimetrů řepce neprospívá a často vede k jejím velkým zaorávkám a nižšímu výnosu.

Vysoký výnos a dobré ceny
Jak zaznělo na semináři, dosáhla u nás letos ozimá řepka podle odhadů vysokého průměrného výnosu 3,11 t/ha (celostátní průměr s jarní řepkou činí 3,04 t/ha). Rok 2006 je tak v pořadí druhým nejvýnosnějším rokem po rekordním roce 2004, kdy se průměrný výnos z hektaru vyšplhal až na 3,73 tun. Nejlepších výnosů přitom dosáhly regiony východní Čechy, Vysočina, severní Morava a letos i střední Čechy.
Pro letošní sklizňovou sezónu zaseli pěstitelé v ČR 290 tisíc hektarů ozimé řepky. Z nich potom sklidili necelých 860 tisíc tun semen. Spolu s řepkou jarní tak čeští řepkaři vyprodukovali celkem přes 870 tisíc tun řepkových semen. Produkce řepky dosahuje v České republice až na výjimky, jako ve výnosově extrémním roce 2003, stabilně 750 až 850 tisíc tun.
Členové SPZO hospodařící na 134 tisících hektarů zaznamenali v letošním roce průměrný výnos 3,31 t/ha, což je historicky druhý nejlepší výsledek. Nejúspěšnějším svazovým regionem byla Vysočina s průměrným výnosem 3,52 t/ha na ploše přes dvacet tisíc hektarů. Přitom právě tato oblast byla poškozena porůstáním.
„Mezi nejúspěšnější hybridy řepky, pěstované členy Svazu na ploše větší než pět tisíc hektarů, patří Baldur, který měl v letech 2004 až 2006 stabilní výnosy (výnos 3,65 t/ha). Letos se v této skupině „velkých odrůd“ objevil i hybrid Exekutive s výnosem rovněž 3,65 t/ha, jenž měl již loni velmi dobré výsledky. Loňské prvenství mezi liniovými odrůdami obhájilo Ontario (výnos 3,4 t/ha) a dobře si vedl i Catonic (výnos 3,21 t/ha). V kategorii „středních odrůd“ (od 500 do 5000 ha pěstební plochy na jednu odrůdu), vysetých na celkové ploše 63 000 ha, zvítězil hybrid Vectra s hektarovým výnosem 3,83 t, následoval ho hybrid PR46W31 s 3,81 t/ha. Velmi dobře si vedou i nové liniové odrůdy, například Smart, Manitoba, Labrador a Kalifornium,“ řekl Ing. Volf.

Neradostná situace
„Podle směrnice EU pro podporu biopaliv se měl kvantitativní poměr biopaliv pro energii zvýšit do roku 2005 minimálně na dvě procenta. Česká republika se zavázala dokonce k 3,6% podílu biopaliv, který však s největší pravděpodobností nesplníme ani v roce 2007. Přitom plošné používání biopaliv se v tuzemsku odložilo už v roce 2004. Přestože vláda předpokládala jeho zavedení od 1.1.2007, nejistý je i termín 30.6.2007, a i ten se nezadržitelně blíží. Letos vyrobíme pravděpodobně stejné množství MEŘO jako loni, kdy bylo českými výrobci vyprodukováno téměř 127 tisíc tun MEŘO ze zhruba 360 tisíc tun české řepky.
V minulém roce však byla většina produkce vyvezena – především do Německa, dále do Rakouska, Polska, Maďarska a dokonce i do Litvy a na Slovensko. U nás se uplatnilo jen 3170 tun MEŘO. V letošním roce je situace s vývozem MEŘO prakticky stejná jako v roce loňském,“ konstatoval neradostnou situaci Ing. Petr Jevič, CSc., z Výzkumného ústavu zemědělské techniky.
Jak dále řekl, je otázkou, zda může být celkový požadavek na suroviny pokryt evropskou produkcí. Podle německé Union zur Förderung von Öl und Proteinpflanzen (UFOP), sdružující pěstitele řepky olejky a svazy zastřešující její zpracovatele, bude pro splnění požadovaných 5,75 kalorických procent v roce 2010 zapotřebí asi 11 milionů tun bionafty. K tomu bude nezbytná pěstební plocha až osm milionů ha při průměrném výnosu oleje 1,3 tuny z hektaru. Přitom EU-25 obhospodařovala v roce 2005 plochu kolem 4,6 milionu hektarů řepky. Celosvětově pak bylo sklizeno v tomtéž roce asi 46,1 milionu tun řepkových semen a letos se očekává úroda 48,4 milionu tun.
„Od 1. ledna 2006 je podle nařízení vlády č. 483/2005 Sb. stanovena výše dotace 6570 Kč/t MEŘO. K 30.6.2006 bylo provedeno podrobné hodnocení, které potvrdilo, že nedochází k překompenzaci této podpory. Její výše tedy zůstává až do konce letošního roku na stejné úrovni. I přes tuto nemalou dotaci se však na našem trhu prodalo od ledna do září jen 6400 tun MEŘO pro výrobu směsné motorové nafty. To svědčí o tom, že dostat se znovu na trh České republiky s biopalivy je velmi obtížné. V současných evropských poměrech se naopak poptávka po MEŘO neustále zvyšuje a v roce 2010 už by tak mohlo najít uplatnění 22 milionů tun řepkových semen. Stále ještě máme rezervy v jejím pěstování, protože odbyt řepky bude v každém případě,“ uvedl Ing. Jevič.
Ing. Jevič předpokládá, že skutečný vývoj na tuzemském trhu se bude odvíjet od záměru současné vlády, kdy se má stanoveného podílu biopaliv dosáhnout bez jakýchkoli podpor, s jejich povinným uplatňováním. „Tento systém by mohl být optimální, pokud by platil pro všechny účastníky na trhu EU, ale tak to není. Proto se domnívám, že v nejbližší době u nás automobily na bioetanol jezdit nebudou. Pozitivem je alespoň to, že čistá biopaliva mají nulovou spotřební daň. Pro uplatnění MEŘO v České republice není od počátku ledna 2007 do zavedení povinného plošného míchání téměř žádný prostor. Platná legislativa Evropské unie však dává pěstitelům řepky velmi jasný signál produkci nejen udržet, ale dále ji rozvíjet,“ dodal.

Biopaliva v Německu
Jaká je situace s biopalivy v Německu? Dr. Norbert Heim, jednatel německé Unie pro podporu olejnin a luskovin, seznámil účastníky semináře se systémem zdaňování a kvótování biopaliv. Podle něj se u nich vloni spotřebovalo již 1,8 milionu tun bionafty.
Od počátku příštího roku začne v Německu platit nový zákon, který stanoví pro bionaftu přimíchávací kvótu 4,4 procenta vztahující se na energetickou hodnotu daného paliva (přibližně 4,8 procenta objemových bionafty). Daňové zatížení pro konečného spotřebitele v roce 2007 bude činit 1,5 centu na jeden litr paliva. Běžný spotřebitel, který ročně ujede kolem 20 tisíc kilometrů ve svém osobním automobilu s průměrnou spotřebou 6,9 l/100 km, zaplatí za biopalivo přibližně o 21 eur (asi 600 Kč) za rok více než v současné době. Zvýšení pro spotřebitele tak není podle dr. Heima příliš vysoké a z hlediska životního prostředí je naopak velmi přínosné.
Podle jeho slov se postupně odbourá i zvýhodnění čistého řepkového oleje jako biopaliva a od roku 2008 se bude rovněž zdaňovat. Další nárůst biopaliv zajistí od roku 2009 povinný podíl pro příměs do nafty minimálně 6,25 procenta, který se zvýší až na osm procent v roce 2015.
Spotřební daň za čistá biopaliva poroste z letošních devíti centů až na 45 centů za litr bionafty v roce 2012. Využití čistých biopaliv v zemědělství zůstane nezdaněno.
V Německu letos zaseli řepku na 1,4 milionech hektarů, z nichž se sklidilo přes pět milionů tun řepkových semen. Z nich vyrobí více než dva miliony tun řepkového oleje, z toho asi tři čtvrtiny se využijí pro výrobu bionafty. V příštím roce chtějí plochy řepky rozšířit tak, aby sklidili 5,5 milionu tun řepkových semen. Do budoucna chtějí němečtí pěstitelé rozšířit pěstování řepky až na 1,8 milionu hektarů. Ze sklizené řepky by se pak vyrobilo až 2,8 milionu tun řepkového oleje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *