Poptávka po obilovinách poroste

Ačkoli většinu zemí Evropské unie pravidelně trápí nadprodukce obilnin, ve světě je po této komoditě poptávka. V budoucnu by měla dále stoupat, spolu s růstem ceny. Počítá se totiž s nárůstem počtu lidí na planetě a s tím i větší spotřebou potravin. Efektivnímu vývozu ze zemí Evropské unie ale brání například příliš silné euro vůči dolaru.

O globálním trhu s obilovinami se hovořilo na setkání Klubu zemědělských novinářů ze střední a východní Evropy. Výše uvedené názory podrobně rozvedl Ing. Jan Peters, dopisovatel německého zemědělského časopisu Výživářství. Upozornil na to, že již v současné době se v zemích EU produkuje potravinářské a krmné obilí z menší plochy než dříve. Vzrostl totiž podíl pozemků, využívaných například pro pěstování plodin určených k produkci bioplynu, bionafty a biopaliv, například v Německu se letos postavily tři lihovary s kapacitou na zpracování 1,5 milionu tun obilí. „Řešením tedy bude lepší využití stávajících ploch, včetně pěstování geneticky modifikovaných plodin,“ naznačil.
V souvislosti s tím připomněl, že se za posledních přibližně třicet let zvedla produkce pšenice ve světě o 70 procent (na 615 mil. t) v EU 25 o 120 % (a zároveň se o 125 % zvedl export). Podobný nárůst vykazuje pouze Argentina, která ovšem vývoz této komodity zvýšila o 450 procent. Například v zemích bývalého SSSR se podle dostupných údajů hodnoty nezměnily. Zmíněný vzrůst produkce ale nebude zřejmě dostatečný, protože se v porovnání s rokem 1990 očekává v roce 2030 zdvojnásobení světové populace lidí. Přitom křivka produkce obilovin tento vzestupný vývoj zatím přesně nesleduje, jedním z omezení je například dostatek vhodných ploch.
Vzhledem k tomu, že se velká část obilovin spotřebuje na krmení hospodářských zvířat, byl zajímavý také údaj o nárůstu spotřeby masa. Ten se od roku 1992 do současnosti odhaduje ve světě na 13 %, v EU 25 na čtyři procenta a rekord drží Čína, kde dosáhl dokonce 74 %. Podle Ing. Peterse tento stát spotřebovává stále více potravin a dováží je.

Sledujte burzy
Ing. Peters dále upozornil, že by se měli zemědělci více zajímat o informace spojené s tvorbou cen obilovin. Jako příklad uvedl ječmen, který nebyl v unijních intervenčních zásobách již koncem září. Evropská unie je totiž jedním z mála vývozců této komodity a zároveň se část odčerpala jako pomoc Španělsku a Portugalsku, které zasáhla sucha a s nimi spojená neúroda. Zatímco se výkupní cena ječmene pohybovala v České republice kolem 80 eur za tunu, na burze v Německu se nakupoval za 112 eur. Podle Ing. Peterse by tedy cena v tuzemsku měla být vyšší, zhruba kolem 95 eur. „V České republice jsou převážně velcí obchodníci, tedy fakticky žádná konkurence,“ upozornil na jednu z možných příčin nižší ceny. Nelze zcela pominout loňskou nadúrodu, která například maďarské ministerstvo zemědělství donutilo poskytnout podporu na výstavbu soukromých sil.
Zároveň upozornil na to, že ani ceny například pšenice na německé burze nejsou plně směrodatné, určují se totiž především v přístavu v Oděse. „Do budoucna budou cenu pšenice určovat Rusko a východoevropské státy,“ naznačil s tím, že do této oblasti již mnoho podnikatelů ze západní Evropy investuje.

Pečlivost při skladování
Kvůli špatnému skladování se ve skladech zničí celosvětově asi 20 % obilovin. Zrno není mrtvá hmota, ve skladu dýchá, odpařuje vodu a probíhají v něm chemické procesy. Jak uvedl Dr. Arnim Rohwer ze Spolkového ústavu Burg Warberg, 500 tun obilí může při 20 °C a 20 % vlhkosti zrna během osmi dnů ztratit až 2,7 tuny sušiny a vyprodukovat 1,5 tuny vody. Proto by bylo optimální rychle dosáhnout skladovací teploty 10 °C, protože se při ní zastaví většina procesů v semeni a zároveň se při ní téměř nevyvíjejí škůdci a choroby. Vzdušná vlhkost by se měla ve skladu pohybovat kolem 60 až 65 % a obilí by mělo vykazovat hodnotu 14 až 14,3 %, ale je třeba počítat s tím, že již při vlhkosti 14 až 15 % a příslušné teplotě je možný rozvoj plísní. Ten lze částečně omezit vyčištěním zrna před skladováním.
S souvislosti s maximální hodnotou mykotoxinu deoxynivalenolu (1,25 mg/kg), která platí od 1. července pro intervenční obilí podle nařízení EU, naznačil Dr. Rohwer způsob, kterým může zemědělec jeho obsah v obilí odhadnout. Vytřídí se zcvrklá zrna s bílou čí béžovou barvou, dále zrna plně vyvinutá s bílým povrchem také na straně rýhy a semena zbarvená do červena. Pokud je podíl vytříděných zrn 0,5 % (0,5 g ze 100 g vzorku), lze očekávat obsah DON 0,5 mg/kg, pokud je podíl jedno procento, obsah toxinu může dosáhnout 1 mg/kg.

I v Německu si sedláci stěžují
Ing. Peters se také svěřil se svými zkušenosti s tisícihektarovým zemědělským podnikem v Polsku, kde působí jako obchodní ředitel. Za největší a navíc neočekávaný problém označil, že firma musela pět let investovat, než se půda dostala do takového stavu, aby začala poskytovat solidní výnos (například u pšenice ze tří na šest tun z hektaru).
Následně se rozproudila diskuse, ze které vyplynulo, že němečtí zemědělci trpí podobnými problémy jako naši. Podobně jako v České republice musejí často využívat zelené úvěry. Aby se včas dostali k penězům, prodávají dokonce i svůj nárok na budoucí dotace, trápí je problémy s nadprodukcí kejdy a její likvidací.

Připravují se nová mořidla
Prohlídce nového technologického centra moření osiv společnosti BASF v Limburgerhofu, která byla součástí setkání, předcházela přednáška vedoucího týmu Leona van Mullekoma, který se touto problematikou zabývá.
Jak uvedl, trh, který souvisí s mořeným osivem, dosahoval v roce 2003 hodnoty 1,2 miliardy eur (každých deset let se očekává zdvojnásobení), z toho 47 % se realizovalo v Evropě. Jeho růst podporuje například vzestup cen osiva (při použití GMO, hybridů), ale také nové postupy ochrany proti nemocím a škůdcům, vývoj nových formulací a další inovativní technologie (např. používání biologických substancí, mikroprvků). Zhruba tři čtvrtiny trhu se týkají moření obilovin, další výrazněji zastoupené plodiny jsou cukrovka a brambory.
Leon van Mullekom prozradil také novinky, které společnost v oblasti moření připravuje. Nejblíže k uvolnění na trh je přípravek Kinto Duo určený pro obiloviny (registrace na Slovensku by měla být do pšenice a ječmene) proti běžným chorobám, který by ale měl mít výbornou účinnost proti fuzariózám. V časovém rozmezí let 2006 až 2008 by pak mělo na trh přijít nové mořidlo do řepky, které by mimo účinnosti na choroby mělo také způsobit zkrácení hypokotylu. To zlepší přezimování, umožní sít řepku o týden dříve a zvýší následný výnos.
Samotné technologické centrum má mnoho funkcí. Je vybaveno většinou z mořicích zařízení, dostupných na trhu, které slouží k testování procesu moření a optimalizaci osiva. Je schopné provádět chemické analýzy, testy produktů a kvalitativní kontrolu, ale také například školit zemědělce v užívání mořidel a zařízení či ochraně zdraví při práci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *