Polní dny ve stínu řepky

Řepka hustá jako zelený kožich sousedila s pokusnými plochami Polních dnů Bayer CropScience 2004 v ZD Libčany a účastníci na ní mohli oči nechat. Ředitel družstva Miroslav Vodička se při zahájení prohlídky také nechal slyšet, že letos od porostu očekává výnos čtyři tuny z hektaru.

Jak se nám svěřil, takové kvality porostu lze dosáhnout za dodržení tří zásad. Především včas zasít – v této oblasti do 25. srpna – a dodržovat i další agrotechnické lhůty. Druhým bodem je kvalitní chemická ochrana. Letos například ošetřovali dvakrát proti bejlomorkám a na porostu to bylo vidět. Napadení bylo minimální. Třetím, a podstatným bodem, je dávka dusíku. Na hektar jej dají celkem 200 kilogramů. Porosty, do kterých se takto investovalo, je třeba chránit i jinak. „Řepku a sady máme pojištěné, každý rok nám tu spadnou kroupy,“ vysvětluje ředitel.
Družstvo totiž na Královehradecku hospodaří nejen na 865 hektarech orné půdy v nadmořské výšce 250 metrů, ale má také téměř 300 hektarů sadů. Oblast patří do řepařského výrobního typu, průměrná roční teplota dosahuje 8,5 °C a úhrn srážek 608 mm. Průměrné výnosy za poslední tři roky posuďte sami: ozimá pšenice 6,29 t/ha, ozimý ječmen 5,98 t/ha, ozimá řepka 3,34 t/ha a cukrovka 60,50 t/ha.
Demonstrační pokusy společnosti Bayer CropScience probíhají na celkové výměře 12 hektarů a jsou rozděleny na čtyři tematické bloky podle plodin. V každém bloku lze hodnotit různé varianty moření a hebicidního, fungicidního či insekticidního ošetření.
V bloku obilnin bylo k vidění 32 nejrozšířenějších odrůd pšenice a jedna odrůda tritikale. Herbicidy zasáhly letos podle očekávání, aktuální byla ale desítka fungicidních ošetření. Jak ukázala kontrola, napadení listovými chorobami v oblasti nebylo tak výrazné jako například na Moravě, ale padlí se v plně vymetaném a kvetoucím porostu vyšplhalo až na praporcový list. Ing. Pavel Egert ze společnosti Bayer CropScience měl proto možnost představit účinnost fungicidů včetně nových, připravovaných pro příští roky.
Prvním z nich je kombinace azolu a strobilurinu určená proti padlí, braničnatkám a rzím. Druhým je Proline, přípravek azolového typu s širokou účinností proti chorobám pat stébel, padlí, DTR, braničnatkám, ale také fuzariózám v klasech, podobně jako Horizon. Ing. Egert upozornil na systém dvojího ošetření nejprve Falconem (v pokusu v dávce 0,6 l/ha a termínu objevení druhého kolénka) a následně fungicidem Sfera (0,8 – 1 l/ha během metání), což považuje za kombinaci budoucnosti. Především kombinace uchránily rostliny před napadením nejlépe, často až ke spodnímu patru listů. Další novinkou je herbicid Atlantis proti chundelce metlici a trávovitým plevelům (kromě pýru), který by měl být registrován příští rok.
U okopanin šlo především o účinek herbicidů, které nezklamaly, nicméně cukrová řepa byla zřetelně lepší na pozemku namořeném přípravkem Gaucho, plocha bez moření byla výrazně mezerovitá. Drobnou změnou by měla projít registrace přípravku Sfera. Rozšířit by se měla pro tuto plodinu i na komplex houbových chorob. Velmi zajímavé bylo porovnání herbicidních ošetření do kukuřice, především z toho pohledu, že v následujícím roce nebude možné používat atraziny. Jak bylo vidět, účinnost Maisteru (se smáčedlem Istroekol) byla na běžné plevele stejná jak v dávce 150 g/ha, tak 125 g/ha. Vyšší je určena při většímu tlaku plevelů a na potlačení pýru a pcháče, který v pokusu zřetelně omezil svůj růst.
Na rozdíl od ostatních plodin nebylo u řepky prakticky možné rozeznat hranice jednotlivých pokusných políček a odlišit se nedala ani kontrola. Parcelky byly ošetřeny minimálně čtyřikrát insekticidem, na jednotlivých plochách byly různé kombinace dávek a termínů aplikace Horizonu a také přípravku Proline, skrytého pod značkou Bay. Stonky byly bez prasklin a příznaků houbového napadení. Poslední slovo v hodnocení účinnosti přípravků bude mít tedy výsledek sklizně, který firma Bayer CropScience přislíbila zveřejnit.
Poslední blok se týkal ječmenů, jarní pšenice, tritikale, hrachu a máku. U jarního ječmene přípravky, včetně novinek inzerovaných již u pšenice, zachytily nástup chorob, rozdíly tedy bylo vidět spíše mezi odrůdami na neošetřených plochách. Mák zřetelně lépe vyšel na ploše namořené přípravkem Chinook, nicméně účastníci se shodli na tom, že proti závažnému škůdci krytonosci kořenovému vydrží reziduální působení jen za příznivých podmínek a je třeba počítat s dalším ošetřením.
Pro tento polní den, stejně jako pro jakýkoliv jiný platí, že nejlepší je se jej zúčastnit a prohlédnout si vše na vlastí oči. Pro lepší orientaci posloužily přehledné „noty“, které uvádějí každý agrotechnický zásah včetně termínu a dávek hnojiv a pesticidů. Pro porovnání v širším měřítku je pak možné navštívit stejně vedený pokus v Senici na Hané.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *