Polní den cukrové řepy na Hané

Polní dny spojené s přehlídkami porostů nejrůznějších zemědělských plodin se v naší zemi staly tradicí. Díky těmto akcím se lidé dozví nejen spoustu užitečných informací, ale také si mohou odpočinout od každodenních starostí a příjemně se pobavit. Takovou příležitost měli například ti, kteří se v červnu zúčastnili Dne cukrové řepy v Unčovicích na Olomoucku.

Letos již po patnácté uspořádali ZD Unčovice a společnost Eastern Sugar Česká republika, a. s., den věnovaný přehlídce porostů cukrové řepy z maloparcelových i poloprovozních pokusů.
Doprovodným programem byla expozice související zemědělské techniky, a pro milovníky koní byl předváděn parkur. To vše doprovázela příjemná hudba i občerstvení.

Dvacet let pokusů
„S poloprovozními pokusy jsme začínali na dvaadvaceti odrůdách. Záměrem bylo zjistit, která odrůda je pro naši oblast nejvhodnější. To bylo před patnácti lety. Dnes tady máme už dvaačtyřicet různých odrůd cukrovky od všech firem, které u nás nabízí osiva. Pokusy jsou také mnohem více specifikované,“ říká hlavní agronom ZD Unčovice Miroslav Nepustil. Jak nás informoval, polní pokusnictví má v Unčovicích více než dvacetiletou historii. Během této doby se zakládaly nejen pokusy odrůdové, ale i chemické nebo výživářské. „V posledních letech jde ale hlavně o porovnávání různých odrůd, etap sklizně, rozdílného ošetření v době vegetace a použití několika různých mořidel,“ vysvětluje.
Maloparcelové a poloprovozní odrůdové pokusy a pokusy s mořidly má na pozemcích družstva i jeden z jejich odběratelů cukrovky, společnost Eastern Sugar Česká republika, a. s. Ta provádí pokusy podle vlastní metodiky.

Hybridy musí být kvalitní
Kromě pokusů na cukrovce se ZD Unčovice věnuje také pokusům s kukuřicí. „Předvádíme jen kvalitní hybridy a osiva z celé Evropy a některá i z Ameriky,“ sděluje agronom. Každý rok firmy svojí nabídku osiv doplňují. Tady na Hané je zvláštní a jedinečné klima, a hodí se sem jen vybrané odrůdy. Nemůžeme se řídit pokusy například z Čech nebo jižní Moravy, a proto jsem si začali zakládat vlastní,“ vysvětluje.
Tuzemských i zahraničních firem distribuujících na náš trh osiva cukrovky nebo kukuřice je podle Miroslava Nepustila spousta. „Je to boj o kvalitu a cenu, a velkou roli v tom hraje i politika. Zemědělec by měl ale mít rozhodně přehled a hybridy i osiva si vybírat podle účelu použití, a taky podle ekonomických možností. Například na suché zrno musí být hybrid kvalitní, který je podle zkoušek nejlépe zbavitelný vody, s nejnižší spotřebou energie na sušení, a s nejlepším výnosem,“ tvrdí.

Dobrá ekonomika je základ
V ZD Unčovice je cukrovka základní tržní plodinou, a tak musí dobře vynášet. „Cena cukrové řepy sice klesá, a tak je třeba dělat ji co nejlevněji, aby z toho byl pořád nějaký zisk. Nám se to daří, takže nehodláme její výměru snižovat. Děláme cukrovku tak ekonomicky, že nás nemůže snižování výkupní ceny zaskočit,“ prohlašuje agronom. Podle něho spočívá tajemství dobré ekonomiky hlavně ve správném využití mechanizace, chemických přípravků, a využití slev při velkém nákupu osiv i chemie.
Zemědělské družstvo Unčovice podniká v konglomeraci se ZD Horká a ZD Štěpánov a celková plocha, na které hospodaří, zahrnuje kolem sedmi tisíc hektarů. Toto seskupení je jedním z největších zemědělských subjektů na střední Moravě. Cukrovku pěstují na celkové výměře osmi set hektarů. Dalších sedm set až osm set hektarů cukrovky dělají ve službách. Většinou jde o setí a sklizeň, někdy i chemické ošetření. Cukrovou řepu od družstva vykupuje společnost Eastern Sugar. „Běžně jsme dodávali 52 tisíc tun ročně, teď ale máme kvóty nižší, a tak vyrábíme jen 38 tisíc tun,“ sděluje agronom.

Intenzita ve všech směrech
Cukrovka je sice hlavní tržní plodinou podniku, ale rozhodně ne jedinou, kterou pěstují. Intenzivně se věnují pšenici, jarnímu ječmeni a kukuřici. V menším množství pěstují mák, konzervárenský hrášek, polní hrách a vojtěšku. „Kukuřici děláme ve velkém, jelikož je to plodina, na kterou se váže živočišná výroba, ale o zisku se nedá mluvit. Pícniny pěstujeme rovněž intenzivně, protože intenzivní je i naše živočišná výroba,“ informuje Miroslav Nepustil. V podniku je totiž přes osm set krav holštýnského plemene, které ročně dodají do mlékárny šest a půl milionu litrů mléka. Chovají i sedm set dvacet prasnic, které ročně produkují šestnáct tisíc selat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *