Po černém ovsu koně běhají rádi

Že je černý oves pro krmení koní vhodnější, to se mezi jejich chovateli tradovalo vždy. Jedním z důvodů mohla být jemnější plucha a pluška, což hrálo roli především v dobách, kdy se zrno nemačkalo. Předností může být i více. Své o tom ví i žokej Josef Váňa, který krmí černým ovsem dlouhodobě a v posledních letech také odrůdou z tuzemské produkce. A jak říká, koně mu běhají.

„Přišel jsem do České republiky po zhruba tříleté pracovní stáži v Německu a tam jsem viděl, že bohatší trenéři krmí černým ovsem. Vysvětlili mi, že se vozí z Francie, je mnohem dražší než světlý oves a krmí jím, protože je pro koně lepší. Tenkrát mě ani nezajímalo proč. Mým úkolem bylo především vyhrávat dostihy,“ shrnul Josef Váňa svoje zkušenosti. Jak dodal, černý oves po návratu domů vozil ze zahraničí. V tuzemsku se příliš nepěstoval a první odrůda z českého šlechtění získala registraci až na počátku roku 2008 – selgenský Raven
Josef Váňa je toho názoru, že černý oves, díky tomu že má větší hektolitrovou hmotnost, má v kilogramu také více energie. „Čím míň toho kůň sežere, tím míň energie spotřebuje na trávení a další procesy. O to v dnešním dostihovém sportu jde. Čím máte kvalitnější krmení a k tomu trénink, tím lepších výsledků koně dosahují. Černý oves krmím prakticky od té doby, co jsem přišel z Německa a začali jsme před patnácti lety tady na Bohuslavi trénovat,“ popisuje a dodává: „Zhruba před dvěma lety nám v srpnu černý oves došel, tak jsme museli začít krmit světlým, než byla další sklizeň. Výsledky nebyly takové, na jaké jsme byli zvyklí.“

Nejen živiny hrají roli
Příznivé vlastnosti černého ovsa mohou mít i jinou příčinu. „Porovnávali jsme žluté, bílé i černé ovsy. V rámci základního chemického složení, jako jsou obsah bílkovin, škrobu a vlákniny, jsme žádné rozdíly nenašli. Objevily se spíše v jiných parametrech, například v obsahu antioxidantů. Ten má Raven zatím podle jednoletých výsledků z deseti testovaných českých i zahraničních odrůd nejvyšší. Zároveň má nejnižší obsah beta-glukanu,“ vysvětluje Ing. Vlastimil Chour z akciové společnosti Selgen, který odrůdu vyšlechtil.
Pod pojmem antioxidanty se rozumí skupina látek – vitamíny, rostlinná barviva, různé kyseliny a další. Raven má podle něj především vysoký obsah kyseliny ferulové, která se považuje za příznivou i pro lidskou výživu. Podporuje spalování tuků a nárůst svalové hmoty. Beta-glukan naopak u zvířat zhoršuje využití živin. Ing. Chour ale upozornil, že na obsah antioxidantů nemá vliv barva pluchy, ale jen odrůda. „Jeho rodiče Atego a Ebene, ho mají nízký,“ konstatoval.
Potvrdil také vysokou hektolitrovou hmotnost. Ta podle výsledků státních odrůdových zkoušek Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (roky 2004–2007) dosahovala 52 kg/hl a byla v porovnávaném sortimentu nejvyšší.

Zájem i ze zahraničí
Odrůdy černého ovsa jsou známy ještě jinou vlastností, a to je nižší výnos oproti žlutým a bílým. Raven dosáhl v odrůdových zkouškách 96 % na kontrolní odrůdy. Potvrzují to také zkušenosti Ing. Josefa Cháry z Chyše, který oves (kromě jiného) pro Josefa Váňu pěstuje: „Sejeme ho od předloňska. Má mírně nižší výnos než světlé odrůdy, velký rozdíl tam ale není.“ Jak dodal, loni sklidili 4,7 t/ha při hnojení 100 kg N/ha. Jako předplodina sloužil jarní ječmen. „Většinou ho dáváme mezi dvě obilniny. Technologie pěstování je stejná jako u ostatních odrůd. Je třeba včas zasít a nesmí se utopit, aby rychle vzešel. Většinou dáme při setí pod patu 150 kg NPK,“ shrnul Ing. Chára.
„U dusíkatého hnojení platí pro všechny odrůdy ovsa včetně Ravenu, že čím lepší podmínky pěstování, tím jsou dávky dusíku nižší, až 50 kg/ha, a aplikují se jednorázově. V horších podmínkách se hnojí více, i 100 kg N/ha, přičemž dávky nad 60 kg N/ha by se měly dělit ,“ doplnil Ing. Chour. Seje se 4–5 milionů klíčivých semen, vyšší dávka je v horších oblastech nebo po špatné předplodině. Dodal, že o Raven projevili zájem i ve Francii. „Pěstování se tam rozšiřuje především proto, že má lepší výnos než jejich současné odrůdy, tedy zkoušené ve stejné době jako Raven,“ konstatoval s tím, že je plastický a má zdravotní stav na úrovni současných odrůd povolených v naší republice.
Šlechtění černého ovsa mělo podle něj v Selgenu už na kahánku. Pro malý zájem zemědělců ho společnost přerušila a k obnově došlo až po větším rozšíření chovů koní, kterých je v tuzemsku zhruba kolem 70 000. „Raven jsme vyšlechtili zhruba po osmileté práci,“ konstatoval Ing. Chour.
Vznikl v Krukanicích, kde byla šlechtitelská stanice založena ve 40. letech minulého století. „Specializovala se na šlechtění obilnin, především žita, později ovsa, který tu zůstává do současnosti. Šlechtění žita bylo ukončeno kolem roku 2000. Z dalších plodin to byly krmné luskoviny, v současnosti je to tritikale a hořčice bílá. Vyšlechtěna zde byla většina současných odrůd ovsa, které se v České republice pěstují, tři odrůdy žita a dvě současné odrůdy hořčice,“ uvedl Ing. Josef Čapek, CSc., vedoucí stanice. Dodal, že mají k dispozici 210 ha půdy, z nichž se 50 ha každoročně využívá pro šlechtitelské účely, a také čisticí stanici.
„Mimo šlechtění hlavních plodin stanice zajišťuje firmě Selgen servisní služby pro ostatní šlechtitelské programy. Zakládáme tady rozsáhlé pokusy s plodinami, které se ve firmě šlechtí, a v podmínkách méně intenzivního obilnářského typu ověřujeme vhodnost odrůd,“ shrnul Ing. Čapek vše, co má na starost 21 zaměstnanců.

Zase ve „Váňově“
Josef Váňa prozradil ze své kuchyně trochu více. Krmnou dávku mu sestavuje odborník na výživu. Kromě ovsa, granulí, sena a doplňků krmí také senáž. Ta musí být sklizena v optimálním termínu a k senu se přidává zhruba v poměru 1:1 v dávce 3 kg. „Když kůň dělá objemový trénink v zimní přípravě, tak je ovsa v krmné dávce daleko více, než když se chystá tři poslední týdny před dostihem. Poslední týden před dostihem se snažíme snížit objem krmiva a dostat do koní co nejvíce energie při co nejmenším objemu. Když koně trénují objemovou přípravu, tak sežerou třeba i pět kilogramů ovsa denně a k tomu kilo granulí. Ve fázi zaměřovacího tréninku žerou dva kilogramy ovsa a čtyři kilogramy granulí,“ shrnul Josef Váňa.
Seno a senáž, stejně jako oves, mu už roky dodává právě Ing. Chára. K dispozici má 5000 ha orné půdy, kde pěstuje zhruba 1050 ha řepky, 1500 ha pšenice, 300 ha žita, 150 ha ozimého sladovnického ječmene, a 500 ha jarního sladovnického ječmene a konečně 120 ha ovsa. „Zbytek, asi 600 ha, nechávám ladem pod řepku. Hospodaříme od 460 m do 620 m nad mořem, a právě ve výše položené oblasti, na Toužimsku, nejsme schopni řepku po ničem zasít,“ vysvětlil. Loni u řepky dosáhli průměrného výnosu 3,51 t/ha při 160 kg N/ha. Hybridní žito dalo 6,7 t/ha při 140 kg N/ha, pšenice 6,7 t/ha (na nejlepších pozemcích i 9 t/ha) při 170 kg N/ha.
Jarnímu ječmeni se ale v oblasti srážkového stínu v posledních letech příliš nedaří, kvůli nepříznivému počasí dal kolem 3 t/ha. „Přemýšlím nad tím, jestli ho tu mám vůbec dělat,“ zvažuje Ing. Chára. Ozimý sladovnický ječmen mu ale sype pěkně, v čistém měl 5,8 t/ha, přičemž průměrná realizační cena dosáhla 3100 Kč/t.
V podniku se od roku 1998 hospodaří bezorebně, půda se pouze kypří do 20–25 cm, výjimečně do 27 cm. Seje se s podkořenovým přihnojením.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *