Plocha luskovin nestačí

Plochy luskovin v České republice se po dlouholetém poklesu mírně zotavily a nyní stagnují na hodnotě zhruba 49 tisíc hektarů. Tuzemská produkce se blíží stovce tisícům tun, převážná část spotřeby se ale dováží, jde především o sóju určenou do krmných směsí. V letošním roce pěstitele hrachu a sóji čeká změna, nedostanou finanční podporu na setí uznaného osiva těchto dvou plodin, zaznělo na semináři Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin v Humpolci.

„Dotace na uznané osivo hrachu byla v roce 2006 celkem 2500 Kč/t, u sóji 10 000 Kč/t. Pro rok 2007 se s nimi nepočítá,“ uvedl Ing. Miroslav Hochman, předseda představenstva Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin (APZL) a ředitel šumperské společnosti Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o. „Jejich zařazení do dotačního titulu by neprošlo u Evropské komise, která nám tyto národní dotace notifikuje,“ potvrdila mluvčí Ministerstva zemědělství ČR Táňa Králová. V souvislosti s tím doporučil Ing. Hochman tuzemským pěstitelům produkovat hrách spíše pro potravinářské účely, aby dosahovali větší rentabilitu, přičemž cena v takovém případě dosahovala až 3600 Kč/t. Jak dodal, této komodity se loni sklidilo 72 389 t (oselo se 27 400 ha), což je oproti roku 2005 pokles o osm procent. Nepříznivě se podle něj projevilo srpnové deštivé počasí. „Do srážek se hektarový výnos pohyboval kolem 4 až 4,5 tuny, po nich klesl na 1 až 1,5 tuny a zhoršila se také kvalita. Průměrný výnos tak dosáhl 2,72 t/ha.“ konstatoval. Červencová sucha hrách ale na rozdíl od lupiny, bobu a sóji snášel dobře.
Ing. Hochman zdůraznil, že by se pěstitelé měli snažit dosáhnout u hrachu většího průměrného výnosu, alespoň 3 t/ha jako v sousedním Německu. Výnosový potenciál plodina má, v pokusech se urodilo i 7 t/ha. Ing. Tomáš Mezlík z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského kvalitu u nás registrovaných materiálů potvrdil: „V ČR je registrováno 31 odrůd hrachu, v roce 2006 jsme pro Seznam doporučených odrůd zkoušeli patnáct z nich, které jsou nejvíce rozšířené a perspektivní. Průměrný výnos z pokusných parcelek dosáhl 5,56 t/ha.“ Vedle výnosu by se ale podle zástupců výkupních organizací měli pěstitelé měli věnovat i kvalitě – semena ošetřit a dobře uskladnit. Problémem bylo především napadení zrnokazem a plísněmi.
„K hrachu je třeba z pohledu intenzity přistupovat jako k pšenici, zavést aplikaci insekticidů a fungicidů. O výnosu dále rozhoduje správná aplikace regulátorů dozrávání a desikantů, která sníží výnosové ztráty,“ zdůraznil Ing. František Tichý, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o. Upozornil ale také, že u hrachu je menší stabilita výnosu ve vztahu k počasí než u obilnin.

Sóju řídí dolar

Sóji, která je druhou nejrozšířenější luskovinou, se loni podle Českého statistického úřadu pěstovalo 9640 ha (průměrný výnos 2 t/ha), přičemž skutečnou plochu někteří odborníci odhadují spíše na 13 tisíc hektarů. Její cena se podle Ing. Hochmana pohybovala na světové úrovni, tedy mezi 5600 a 6500 korunami za tunu. Pěstování ale ovlivňuje prostřednictvím ceny dovážených krmiv kurz dolaru, který ve vztahu ke koruně stále klesá. V roce 2005 dosáhl import tun sójových bobů a pokrutin 640 tisíc tun. „Cena, za kterou se krmiva dováží, je taková, že jí tuzemští pěstitelé budou jen velmi těžko vzdorovat,“ varoval Ing. Hochman.
Na třetím místě se s 7500 ha v rozsahu ploch luskovin umístila lupina s průměrným výnosem 2,8 až 3 t/ha a za ní bob (2380 ha s výnosem 2,5 až 3,2 t/ha). „Jde o komoditu, která se používá především pro zkrmování přímo v podniku,“ doplnil Ing. Hochman.
Luskoviny, které se pěstují zhruba na dvou procentech orné půdy, mají ale příznivý efekt na následné plodiny, který lze snadno vyčíslit. Jak vysvětlil Ing. Tichý, hrách jako předplodina pro ozimou pšenici zvedl loni její výnos o 1,6 t/ha v pokusu. Také zvedl HTS o šest gramů a vzrostl také obsah bílkovin. Jak pokus dále ukázal, platí to především pro odrůdy, které přinášejí výnos produktivitou klasu. „S tím je třeba v kalkulaci ekonomiky hrachu počítat,“ zdůraznil Ing. Tichý.

Hrách na siláž není novinka

V poslední době se také prosazuje pěstování hrachu na siláž, loni se pro tento účel podle Ing. Hochmana oselo 2500 ha. Jak zdůraznil Ing. Jaroslav Přikryl. CSc., ze společnosti Medipharm CZ, s. r. o., hrachové siláže nejsou nic nového. Dodal, že GPS směsky s hrachem jsou dobře stravitelné a jejich sklizeň navíc spadá do období, kdy je z agronomického hlediska dostatek času. Doporučil používat listové odrůdy, které mají větší obsah N-látek a lépe snášejí přísušek. Na hektar se za tímto účelem seje zhruba 200 kg hrachu a 70 kg pšenice, nebo 50 kg ječmene. „Směska s ječmenem se musí sklízet na začátku mléčné zralosti, později tvrdne a dojnice píchá do mulce,“ dodal.
Hmotu je podle Ing. Přikryla nejlepší silážovat napřímo (sušina 26 až 32 %), i když je s tím spojeno určité riziko unikání silážních šťáv. Nechat posekanou směsku nejprve zavadnout není podle něj vhodné. Takové krmivo pak obsahuje zhruba 15 až 16 % bílkoviny a vysoký podíl strukturovaných polysacharidů. „V pokusech na skopcích byla zjištěna vyšší stravitelnost jak ve srovnání se silážovanými obilninami či bobem, tak i kukuřičnou siláží,“ dodal Ing. Přikryl. Hrachová siláž podle něj mimo jiné podporuje bachorovou mikroflóru, zvyšuje užitkovost a zlepšuje složky mléka (bílkovina, tuk).

Luskoviny do krmných směsí patří

Vhodné je také přidávání luskovin do krmných směsí. Jak uvedl Ing. Petr Mareš z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, hrách a bob se ve Francii zkrmují skotu, používá se i ve výživě prasat. Pro toto využití byla podstatná šlechtitelská eliminace antinutričních látek. Luskoviny mají přitom ve srovnání s obilninami vyšší obsah a kvalitu bílkovin (obsah N-látek je zpravidla 24 – 26 %, ale například lupina dosahuje 40 – 42 %) a také více vápníku.
V pokusech na univerzitě sledovali užitkové parametry prasat a stravitelnost při krmení luskovinami. Jak se ukázalo, pro předvýkrm je vhodný maximálně dvanáctiprocentní podíl hrachu v krmné dávce, který lze ve výkrmu bez problému zvýšit na 24 %. Je ale třeba počítat s tím, že při obsahu hrachu nad 25 % ve směsi je výroba granulátu problematičtější.
Vhodné je také zkrmování bobu. Pokud byl v krmné dávce obsažen do 18 %, nepodařilo se zaznamenat žádný negativní vliv na užitkovost prasat ve výkrmu. Neprojevily také žádné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami ve vztahu k obsahu antinutričních látek.
O lupině hovořil Ing. Petr Homolka, Ph.D. z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Jak uvedl, při zkrmování prasatům a drůbeži se musí nejprve odslupkovat. Obsahuje zhruba 35 % N-látek a protože má malý obsah antinutričních látek, nepotřebuje před zkrmováním teplené zpracování.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *