Plevele v jarním ječmeni a možnost jejich regulace

Jarní ječmen je schopen efektivně potlačovat především dvouděložné plevele a to i na pozemcích s vysokou zásobou plevelných semen v půdě. Vysoká konkurenční schopnost jarního ječmene předpokládá rychlý růst jak kořenové, tak nadzemní biomasy, což je závislé nejen na průběhu počasí, ale především na přípravě půdy, termínu a kvalitě výsevu, odrůdě a obsahu živin v půdě. To znamená, že jarní ječmen je schopen potlačovat vzešlé plevele a udržovat porost nezaplevelený až do sklizně pouze za určitých podmínek.

Hlavním předpokladem je vytvoření vhodných podmínek pro rychlé vzcházení a počáteční růst ječmene. Pevné, ale nezhutněné seťové lůžko musí zajistit přísun dostatku vláhy k osivu, zatímco vrchní kyprá vrstva přísun vláhy přerušuje a vzcházení plevelů se zpožďuje. Disproporce mezi pleveli a ječmenem se následně intenzivním růstem ječmene znásobuje a plevele jsou potlačovány. Důležitou podmínkou úspěšného potlačení plevelů je dostatečná hustota porostu. Té může být dosaženo vyšším výsevkem, nebo odnožováním. Se zvyšující se hustotou výsevu klesá vliv zaplevelení na výnos.
Zvýšení výsevku nad optimum je však provázeno poklesem výnosu a také negativním ekonomickým dopadem způsobeným vyššími náklady na osivo a nižšími příjmy za sklizenou produkci. Určení optimálního výsevku je však velmi problematické vzhledem k obtížnému odhadu vzcházivosti a odnožování, a proto musí vycházet z praktických zkušeností pro dané podmínky. Velmi časté jsou jak porosty řídké, tak přehuštěné.
Hlavními podmínkami pro dostatečné odnožování je chladnější počasí v jarním období a dostatek vláhy. Odnožování je rovněž podporováno dostatečnou zásobou přijatelného dusíku v půdě v době začátku odnožování. Rychlost růstu a odnožování jarního ječmene může být ovšem negativně ovlivněna nerovnoměrným zapravením organických zbytků po předplodině a setím do nedostatečně vyzrálé půdy. Výsledkem jsou pak nerovnoměrné až mezerovité porosty s nízkou konkurenční schopností. Při optimální hustotě (750 – 850 plodných stébel na 1 m2) jsou plevele potlačovány především v důsledku velmi rychlého růstu ječmene. Větší rostliny ječmene získávají vzhledem k rychlejšímu vývoji vyšší podíl světla, ale i jiných limitovaných zdrojů a potlačují růst menších rostlin plevelů. To ovšem neplatí pro vytrvalé plevelné druhy, například pro pcháč a pýr, které díky zásobním látkám z vegetativních orgánů mají dokonce vyšší růstovou rychlost než ječmen, ačkoliv jejich růst je časově posunut do pozdějšího období.
Pro dostatečné potlačení plevelů je nezbytné, aby v průběhu rozhodující konkurenční fáze (od začátku odnožování až do konce sloupkování) bylo dosaženo vysoké pokryvnosti listového aparátu s cílem co nejrychlejšího uzavření porostu. Rychlost tvorby listového aparátu a jeho pokryvnost u dané odrůdy se pak stávají limitujícím faktorem ve schopnosti potlačovat plevele a tolerovat jejich působení z hlediska výnosové reakce. U některých odrůd je výnosový efekt ošetření herbicidy velmi malý. Rozhodující roli z hlediska konkurenční schopnosti ječmene však hraje rychlost vzcházení a vývoje nadzemní biomasy relativně k plevelům. Zpoždění vzcházení ječmene o tři dny relativně k termínu vzcházení plevelů může vést ke zvýšení hmotnosti sušiny plevelů téměř o 100 %. Proto je nutné vysévat při optimální vlhkosti půdy tak, aby nedošlo k zamazání osiva, a tím pomalému a nerovnoměrnému vzcházení a následnému růstu.
Konkurenční schopnost jarního ječmene ovšem může být výrazně oslabena v důsledku nedostatků v agrotechnice. Podle anglických zkušeností byla ve více než 60 % případů dostačující pouze třetinová dávka herbicidů, avšak v téměř 30 % případů nebyla dostačující ani plná dávka. S chybami v agrotechnice se setkáváme ve značném rozsahu i u nás, přičemž k nejčastějším patří nerovnoměrné rozptýlení posklizňových zbytků (chrást, sláma) a nekvalitní příprava půdy (příliš časná nebo opožděná).
Přesto je možné konstatovat, že při vysoké produktivitě porostu a běžném složení plevelné populace (snadno hubitelné plevelné druhy) jsou dostačující snížené dávky herbicidů. Přitom je výhodnější použití kombinovaných přípravků, nebo tank-mix kombinací, které zajišťují širší spektrum účinnosti a jistější účinek. Přípravky je třeba vybírat tak, aby zajišťovaly regulaci plevelných druhů s největší škodlivostí (svízel přítula, heřmánkovec, oves hluchý, pcháč) a druhů s nejvyšší četností výskytu. Strategie použití přizpůsobených dávek spočívá ve využití vysoké konkurenční schopnosti porostu jarního ječmene a rezervy v účinnosti plné dávky herbicidu. Redukce dávky na polovinu přitom u citlivých druhů a za příznivých aplikačních podmínek může znamenat pokles účinnosti pouze o několik procent.

Svízel přítula

Svízel nemá v jarním ječmeni zpravidla tak vysokou škodlivost jako u ozimých obilnin. Zatímco v ozimé pšenici, která má pomalejší počáteční růst, má svízel možnost vytvořit více biomasy, jarní ječmen, který má rychlý nárůst nadzemní hmoty, je schopen svízeli účinně konkurovat. Vyšší škodlivosti mohou dosahovat rostliny svízele vzešlé v průběhu zimy, jež nebyly jarní přípravou půdy zničeny. Relativně vysokou škodlivost mají rovněž rostliny vzcházející velmi časně zjara. U později vzcházejících rostlin svízele se škodlivost prudce snižuje. Ani při nižším výskytu svízele ovšem není možné ochranu zanedbávat, a to i z důvodů omezování tvorby nových semen, která doplňují jejich půdní zásobu.
Hlavním agrotechnickým opatřením musí být dokonalá příprava půdy před setím, kterou by měly být zničeny vzešlé rostlinky svízele. Vzhledem k nižší konkurenční schopnosti svízele v jarním ječmeni je dostačující použití účinných látek MCPP, nebo 2,4 DP (Astix 60 SL, Duplosan KV, Duplosan DP). Dobrý účinek se dostaví i při použití kontaktních přípravků (například Compete 2E, Aurora 50 WG, Cobra 24 EC a Solar), nebo jejich kombinací, například s přípravky s růstovým charakterem účinku (Duplosan DP, MCPA, MCPP). Osvědčené jsou kombinace Duplosan DP + Solar, nebo kombinovaný přípravek Aurora Super.
Samotné kontaktní přípravky však musí být použity v časnější růstové fázi plevelů, přičemž optimálního účinku je dosahováno od fáze děložních listů do prvních dvou přeslenů. Podmínka nižší růstové fáze svízele platí i pro přípravky Lintur a Kompal. Spolehlivé účinnosti i proti většímu svízeli je dosahováno u nových přípravků Mustang, Kantor a Sekator. Dobré výsledky dávají sulfonylmočoviny, pokud jsou aplikovány velmi časně na jaře a zejména v kombinacích s kontaktními přípravky (Logran 75 WG, Glean 75 DF, Chisel). Při velmi časné aplikaci, nižším zaplevelení svízelem a dávce 25 g.ha-1 je možné dosáhnout dostačujícího potlačení svízele i s přípravkem Granstar.
Rozhodující místo v ochraně jarního ječmene proti svízeli však zaujímají účinné látky fluroxypyr (Starane 250 EC) a amidosulfuron (Grodyl 75 WG). Jejich spolehlivý účinek proti svízeli umožňuje v případě malého výskytu svízele a dobrého stavu porostu ječmene použití snížených dávek. Přitom by měl být amidosulfuron použit spíše v časnějších stadiích a za chladnějšího počasí, zatímco fluroxypyr je vhodný i do opožděných aplikací.

Heřmánkovité a ostatní dvouděložné jednoleté plevele

Z hlediska škodlivosti patří heřmánkovité druhy (především heřmánkovec nevonný) k plevelům nejvýznamnějším. Heřmánkovec přímořský je stejně jako svízel přítula jednoletý ozimý plevel, což znamená, že rozhodující škodlivost mají rostliny vzešlé na podzim a v průběhu mírné zimy. Mladé rostlinky heřmánkovce jsou však poměrně odolné vůči mechanickým zásahům prováděným při předseťové přípravě na jaře, regenerují, a svým mohutným růstem působí značné výnosové ztráty. K hlavním agrotechnickým zásahům patří dokonalá jarní příprava půdy.
Ostatní plevelné druhy ze skupiny jednoletých dvouděložných plevelů zpravidla nepředstavují při zajištění dostatečné konkurenční schopnosti porostu ječmene vážnější riziko snížení výnosu, především vzhledem k nízkému habitu. Přesto však za vysoké hustoty plevelů a příznivých podmínek pro jejich rozvoj mohou způsobovat omezení růstu ječmene již od časných růstových fází.
Z pohledu chemické ochrany jsou odlišnosti v ochraně v porovnání s ochranou proti ostatním dvouděložným plevelům malé. Heřmánkovité plevele jsou poměrně odolné proti tzv. růstovým herbicidům (s výjimkou částečného účinku 2,4-D – DP), a proto je nezbytné volit při výskytu těchto plevelů specifické přípravky. Velmi dobré účinnosti je dosahováno u herbicidů na bázi sulfonylmočovin (Granstar 75 WG, Glean 75 WG, Chisel 75 DF, Logran 75 WG, Grodyl 75 WG). Pro malou závislost na růstové fázi plevelů a široké spektrum účinnosti proti dvouděložným plevelům je vhodný zejména přípravek Granstar 75 WG. Podobných výsledků je dosahováno i u přípravků Kantor, Mustang, Sekator a Lintur. Při vyšším výskytu violek je výhodné použití kontaktních přípravků nebo jejich kombinací. Kontaktní přípravky mají do fáze dvou párů pravých listů dobrý účinek proti širokému spektru dvouděložných plevelů.
V případě složení plevelné populace ze snadno hubitelných plevelů (ředkev ohnice, hořčice rolní, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, merlík bílý) nebo středně citlivých plevelů (mák vlčí, rozrazily) je dostačující použití herbicidů na bázi MCPA, 2,4-D, mecoprop-P a podobných. Růstové herbicidy by měly být aplikovány do začátku sloupkování, protože v průběhu sloupkování se zvyšuje citlivost ječmene na růstové látky a může docházet k poškození a deformitám klasu.

Pcháč oset

Pcháč není díky zásobním látkám z kořenového systému konkurencí ječmene prakticky omezován v růstu. Naopak je nejsilnějším konkurentem ječmeni a způsobuje závažné výnosové ztráty. Těžištěm ochrany proti pcháči by měla být správná agrotechnika v kombinaci s chemickými zásahy. Pravidelným hlubokým obděláváním půdy dochází k oslabení podzemního systému kořenových výběžků a rostliny pcháče jsou pak snadněji hubeny. Velmi dobrých výsledků v oslabení pcháče je dosahováno sledem podmítky a hluboké orby. Podmítka zničí vzešlé růžice pcháče a podpoří vyrašení nových pupenů a tvorbu nových listových růžic. Za příznivých podmínek, kdy dochází k intenzivnímu rašení pcháče, je vhodné podmítnout podruhé. Oslabený kořenový systém pak v průběhu chladné zimy vymrzá a následná chemická ochrana je účinnější.
Ochrana proti pcháči vyžaduje dlouholetou strategii, která je zaměřena na všechny plodiny osevního postupu. V obilninách je však nejsnadnější a také nejlevnější. I zde se však ukazuje, že ošetření v jednom roce není pro spolehlivou ochranu proti pcháči dostačující. Redukce dávek herbicidů není kvůli nižšímu stupni účinnosti možná. V porovnání s ozimou pšenicí vzchází pcháč v ječmeni relativně rovnoměrně a vzhledem k růstové fázi ječmene dříve, takže spojení ošetření proti dvouděložným plevelům ke konci odnožování s ochranou proti pcháči bývá velmi často úspěšné.
Důležité je, aby herbicidy nebyly aplikovány příliš brzy. Zásobní látky musí být z větší části vyčerpány z kořenových výběžků a listová plocha by měla být dostatečně velká, aby mohla přijímat systemicky působící účinné látky. Pcháč by měl u většiny rostlin překročit růžicové stadium a dosáhnout výšky 15 – 20 cm. Růstové látky typu 2,4-D a MCPA poskytují velmi dobrý účinek. Při použití těchto látek v ječmeni a zejména pak pro 2,4-D platí, že aplikace by měla být provedena do začátku sloupkování. Protože se pcháč vyskytuje na pozemku většinou ohniskově, je vhodné provádět ochranu pouze cíleně. Omezují se tak náklady na herbicidy a snižuje se riziko negativního vlivu herbicidů na výnos tam, kde není pcháč zastoupen.
Přípravkem Granstar 75 WG je pcháč velmi dobře potlačován, bez rizik poškození plodiny, přičemž pro dosažení trvalého účinku na vegetativní rozmnožovací systém jsou nezbytné dávky 25 g.ha-1. Podobné úrovně účinnosti jako u přípravku Granstar je dosahováno u nových přípravků Mustang a Sekator. Dostatečně může být pcháč potlačen i přípravky Lintur a kombinací Solar + Duplosan DP. Pro zvýšení trvalého účinku na kořenový systém jsou velmi vhodné kombinace přípravku Lontrel 300 s MCPA.

Oves hluchý

Konkurenční schopnost ovsa hluchého vůči jarnímu ječmeni je vysoká. Nově vytvořené obilky ovsa hluchého mají poměrně dlouhou dormanci, a proto jsou jen ve velmi omezené míře ničeny podmítkou a následnou orbou. Oves hluchý je obtížně hubitelný plevelný druh. Proto je nezbytné uplatňovat proti němu celou soustavu ochranných opatření od agrotechnických až po chemická. Jedním z rozhodujících opatření je osevní sled. Na zamořených pozemcích se proto doporučuje zařazení ozimů nebo širokolistých jarních plodin, ve kterých je chemická ochrana snadnější. Na pozemcích zaplevelených ovsem hluchým sejeme jarní ječmen spíše v závěru agrotechnické lhůty, aby půda mohla být dokonale připravena a vzešlé rostlinky ovsa hluchého zničeny.
Z chemických přípravků je možné použít postemergentně Grasp 25 SC (1,2 l.ha-1), který je aplikován od fáze třetího listu ovsa hluchého, Superbarnon 25 EC (3 l.ha-1) aplikovaný od konce odnožování do druhého kolénka ovsa a přípravek Puma Extra, kde byla účinná látka fenoxaprop-ethyl doplněna novým safenerem mefenpyr-diethyl, který zaručuje vysokou toleranci k jarnímu ječmeni. Přípravek Puma Extra zajišťuje spolehlivou ochranu proti ovsu hluchému v dávce 0,8 – 1 l.ha-1. Měl by být aplikován v době, kdy má oves vytvořenou dostatečnou listovou plochu, tedy od třetího listu do prvního kolénka. Vyšší jistoty účinku je však dosahováno do první poloviny odnožování. Redukce dávek herbicidů používaných v ochraně proti ovsu není vzhledem k nutnosti eradikativní strategie možná.

Ing. Karel Klem,
Zemědělský výzkumný ústav
Kroměříž, s.r.o.

Komentáře ke článku 1

  • Schindler Gunter

    Chci desikovat slad. ječmen zaplevelený ovsem hluchým některým novým desikantem.
    dotaz zní “ Jakým a zda se nesníží klíčivost ječmene, což je u sladu zásadní“
    Za odpověď moc děkuji. Ve kterou dobu to je nejvhodnější co se týká stavu porostu.
    Schindler Gunter Partyzánská 284 79070 Javorník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *